Litva jako hostitelská země s pomocí několika spojenců významně posílila obranu celého pobaltského regionu během dvoudenního summitu NATO.
Na vrcholnou schůzku aliance, které se účastnili prezidenti, premiéři i ministři 31 členských států a dalších 19 partnerských zemí, dohlíželo podle litevského ministerstva obrany na 12 tisíc vojáků.
Německo nasadilo na ochranu summitu na 900 vojáků včetně speciálních protiteroristických jednotek a v okolí hlavního města rozmístilo protivzdušné systémy Patriot. Španělsko poskytlo pozemní systémy krátkého a středního dosahu NASAMS.
Mezitím u litevského pobřeží hlídkovaly bojové lodě z USA, Německa, Nizozemska, Itálie a Polska, potvrdil velitel litevského námořnictva Giedrius Premeneckas.
Už týden před příjezdem padesátky delegací z celého světa čítajících na 2 400 osob, byly na hlavních letištích, v přístavech a na hranicích zavedeny zvláštní kontroly. Dějiště summitu je totiž vzdáleno jen zhruba 30 kilometrů od hranic Běloruska, které patří ke klíčovým spojencům ruského vládce Vladimíra Putina ve válce na Ukrajině.
Allied Air Power at its best! Securing the skies over Lithuania. and @A330_MMU tanker aircraft refuelling Eurofighter. Rafale receiving fuel from A400M. #WeAreNATO #NATOSummit https://t.co/C1AOWluwQZ
A jen pár dní před začátkem summitu Moskva minulý pátek demonstrativně přesunula do blízkostí Pobaltí dva jaderné bombardéry Tu-160, přezdívané „Bílá labuť“.
Dva stroje podle Moskvy prováděly rutinní cvičný let a přistály na letišti Sovětskij na západě Ruska. Letouny jsou pravidelně nasazovány v Norském a Barentsově moři. Další ruské bombardéry Tu-95MS pak podnikly cvičné lety v jiných částech Ruska.
Kvůli summitu Aliance také posílila vzdušnou ochranu Pobaltí. V rámci takzvaného „Air Policingu“ se v ochraně vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska střídají členské země NATO. Trojlístek pobaltských republik totiž vlastní stíhačky nemá.
První odlety účastníků krátce po skončení summitu NATO ve Vilniusu
Po ruské invazi na Ukrajinu Aliance ztrojnásobila počet stíhaček, které na základnách v těchto zemích nepřetržitě nebe střeží a také zavedla hlídkové lety podél hranice s Běloruskem. Aktivita ruského letectva je přitom v oblasti od invaze na Ukrajinu mimořádná.
Alianční stíhači startují pravidelně i několikrát denně k „němým“ ruským bojovým strojům i celým formacím. Za „němé“ jsou označovány letouny, které se objeví blízko vzdušného prostoru spojenců a nekomunikují s řízením letového provozu, nemají letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače anebo vše dohromady. To může být nejen předzvěst možného útoku v tom nejhorším případě, ale také problém pro civilní stroje na letových trasách.
Čeští stíhači se vrátili z Pobaltí. Poplachy kvůli Rusům zněly takřka denně |
Ruské vojenské lety v regionu směřují převážně do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska. Krátce po invazi na Ukrajinu ale ruské bojové stroje narušily například i vzdušný prostor Švédska. A ruské letouny nyní také operují v běloruském prostoru, odkud odpalovaly střely na cíle na ukrajinském území.
Pohotovostní stíhačky mají za úkol neznámé letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpečné vzdálenosti. Momentálně tento úkol plní stíhači německé Luftwaffe s letouny Eurofighter, Britové na stejných strojích, ale také portugalští a američtí letci. Nová členská země Finsko vyslal na posílení ochrany během summitu čtyři stroje F/A-18, přímo v Litvě je navíc „na zkušenou“ v rámci první své mise čtveřice rumunských stíhaček F-16 a čtyři stroje Rafale na posílení ochrany vyslala také Francie.
Jen v minulém týdnu musely stíhačky NATO startovat k ruským letounům nad Baltem hned třikrát. Nejprve 4. července k ruskému letounu Tu-214, doprovázeného dvěma bojovými stroji Su-30M. Ve stejný den pak také ke dvěma stíhačkám Su-27, které vystartovaly z Kaliningradské oblasti, aby se posléze vrátily.
Yesterday (04/07/2023), two Royal Air Force (RAF) Typhoon's from 1 (fighter) Squadron were scrambled to intercept a Russian Tu-214 aircraft. The Typhoon’s are deployed in Estonia as part of NATO’s Baltic Air Policing mission OP AZOTIZE. https://t.co/fPsWQ8juQd
O tři dny později pak zachytili britští stíhači ruský transportní letoun IL-76 na trase z Ruska do Kaliningradu.
Dějiště summitu během posledních dní také nepřetržitě monitorovaly ze vzduchu tři speciální letouny včasné výstrahy AWACS, které nad Pobaltím vzlétaly z mateřské základny v německém Geilenkirchenu. Vzdušný prostor nad Vilniusem byl prakticky uzavřený. „My pak zajišťujeme, že ve vzdušném prostoru jsou pouze ta letadla, která tam mohou být,“ konstatoval mluvčí alianční jednotky Christian Brett.
Stroje s charakteristickou kruhovou anténou na hřbetě podle něj tradičně nepřetržitě krouží nad oblastí ve výšce zhruba 30 000 stop (přes 9 kilometrů). Každý takový hlídkový let trvá obvykle 13 hodin, pak se ve vzduchu letouny nad určenou zónou vystřídají.
