Demonstrující odsuzovali Severoatlantickou alianci a mezinárodní tribunál v Haagu, který soudí Miloševiče. Protestního pochodu se podle agentury AP zúčastnilo až 10 tisíc lidí.
Generální tajemník SPS Zoran Andjelković prohlásil, že stoupenci jeho strany se budou scházet každoročně 24. března, aby "uctili památku všech těch, kdo položili životy za svobodu".
Demonstranti v Bělehradě pochodovali před budovu vlády a požadovali předčasné volby. Položili také věnec k uctění památky těch, kdo byli zabiti v areálu budov jugoslávské armády, které byly při bombardování téměř zničeny.
Etničtí Albánci v Kosovu naopak oslavili výročí bombardování jako obrat v jejich boji za nezávislost. Nedávno zvolený kosovský prezident Ibrahim Rugova řekl, že první den bombardování byl velký, historický den. "Byl to den, kdy začala svoboda a kdy v Kosovu začalo znovu svítat."
Severoatlantická aliance před třemi roky začala bombardovat Jugoslávii, aby zastavila represe Srbů proti etnickým Albáncům v Kosovu. Letecké útoky trvaly 78 dní a přinutily Miloševiče, aby srbské síly stáhl z této provincie. Ta je nyní pod správou OSN.
Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch se sídlem v New Yorku odhaduje, že při bombardování bylo zabito asi 500 civilistů.
Jugoslávský prezident Vojislav Koštunica, který se označuje za umírněného nacionalistu, řekl, že Miloševičovy úřady mohly a měly konfliktu se západní vojenskou aliancí zabránit. Sám se k bombardování stavěl nanejvýš kriticky.
"Jestliže by se měl 24. březen slavit, pak v metropolích zemí NATO. Ale to se neděje. Nikdo se o něm dokonce ani nezmínil," konstatoval Koštunica. Řekl také, že více než 200 tisíc Srbů, kteří dříve žili v Kosovu, po válce uprchlo, protože se báli pomsty etnických Albánců.
Generální tajemník SPS Zoran Andjelković prohlásil, že stoupenci jeho strany se budou scházet každoročně 24. března, aby "uctili památku všech těch, kdo položili životy za svobodu".
Demonstranti v Bělehradě pochodovali před budovu vlády a požadovali předčasné volby. Položili také věnec k uctění památky těch, kdo byli zabiti v areálu budov jugoslávské armády, které byly při bombardování téměř zničeny.
Etničtí Albánci v Kosovu naopak oslavili výročí bombardování jako obrat v jejich boji za nezávislost. Nedávno zvolený kosovský prezident Ibrahim Rugova řekl, že první den bombardování byl velký, historický den. "Byl to den, kdy začala svoboda a kdy v Kosovu začalo znovu svítat."
Severoatlantická aliance před třemi roky začala bombardovat Jugoslávii, aby zastavila represe Srbů proti etnickým Albáncům v Kosovu. Letecké útoky trvaly 78 dní a přinutily Miloševiče, aby srbské síly stáhl z této provincie. Ta je nyní pod správou OSN.
Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch se sídlem v New Yorku odhaduje, že při bombardování bylo zabito asi 500 civilistů.
Jugoslávský prezident Vojislav Koštunica, který se označuje za umírněného nacionalistu, řekl, že Miloševičovy úřady mohly a měly konfliktu se západní vojenskou aliancí zabránit. Sám se k bombardování stavěl nanejvýš kriticky.
"Jestliže by se měl 24. březen slavit, pak v metropolích zemí NATO. Ale to se neděje. Nikdo se o něm dokonce ani nezmínil," konstatoval Koštunica. Řekl také, že více než 200 tisíc Srbů, kteří dříve žili v Kosovu, po válce uprchlo, protože se báli pomsty etnických Albánců.
