Varšava nijak netají, že hrozbu vidí především v Rusku. Během několika let bude moci polská obrana rozmístit po celém svém území minimálně stovku systémů protivzdušné obrany s výkonnými střelami krátkého dosahu (SHORAD) schopnými ničit vzdušné cíle na zhruba 30-40 kilometrů.
Bude to štít před nepřátelskými letouny, raketami nebo drony, doplňující obranné prvky dlouhého dosahu včetně letounů F-35 nebo raketového systému Patriot.
Další vrstvu své nově budované protivzdušné obrany Varšava pojmenovala „Mała Narew“, podle řeky Narew pramenící v Bělorusku a táhnoucí se přes 400 kilometrů východní Polskem až k Varšavě, kde se vlévá do Visly. Mimochodem, po řece „Visle“ polské ministerstvo obrany pojmenovalo vyšší vrstvu protivzdušné obrany tvořenou americkým systémem Patriot.
Roztažení pomyslného deštníku nad polským nebem má zajistit před několika dny uzavřená průmyslová dohoda mezi Polskem a Británii v hodnotě čtyř miliard liber (v přepočtu téměř 112 miliard korun).
Dziś @PGZ_pl i #MBDA zawarły kolejną umowę przemysłową w programie Narew, w wyniku której polski przemysł obronny dostarczy Siłom Zbrojnym RP ponad 1000 rakiet CAMM ER oraz ponad 100 wyrzutni. Jej wartość przekracza 4 mld funtów (ok. 20 mld złotych). Umowa obejmuje również… https://t.co/SghVKxMiIw https://t.co/lnsPWL3GS1
Britská společnost MBDA a polské konsorcium obranného průmyslu PGZ v rámci dohody vyrobí přes sto mobilních odpalovacích zařízení a přes tisíc nejmodernějších modulárních střel CAMM-ER. Dohoda je dosud největším obchodním kontraktem, jaký kdy byl mezi Spojeným královstvím a Polskem uzavřen.
„Je to další zásadní krok vpřed pro naše historické obranné vazby s Polskem, který zajistí schopnosti protivzdušné obrany nové generace a bude působit jako jasný odstrašující prostředek pro protivníky,“ uvedl britský ministr obrany Grant Shapps.
Jak podotkl, kromě samotné výroby odpalovacích zařízení protivzdušné obrany a střel se dohoda týká také transferu technologií, který umožní produkovat vyspělé protivzdušné systémy přímo polskému obrannému průmyslu.
Každá část polského systému protivzdušné obrany krátkého dosahu „Mała Narew“ má být složena z mobilní radarové stanice Soła polské výroby, řídící stanice palby Zenit polské výroby, tří odpalovacích zařízení iLauncher se střelami CAMM (britské výroby) na podvozku nákladního automobilu Jelcz P882.57 polské výroby a dvou transportních a nakládacích vozidel na podvozku stejného výrobce.
První dvě takové baterie už Polsko zařadilo letos do služby. Dalších nejméně 21 baterií bude následovat a z pohledu polské armády, která se dosud opírala o zastaralé systémy ještě sovětské výroby, půjde o revoluční změnu. Moderní systém má díky vícekanálovému zaměřování umožnit boj proti více cílům současně. A střely CAMM jsou schopné ničit nejen moderní letouny ale také vysokorychlostní rakety.
„Vše, co se děje na Ukrajině, ukazuje, jak důležitá je protiletadlová a protiraketová obrana. Vidíme, jak Rusové útočí,“ konstatoval polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. Vybudování vícevrstvé protivzdušné obrany je tak podle něj pro bezpečnost Polska naprostou nutností.
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Polsko své plány na vybudování protivzdušné obrany podstatně urychlilo, když i vzhledem k nejbližším sousedům v tomto obranném segmentu přinejmenším zaspalo.
Zatímco například Litva už v roce 2020 obdržela moderní protivzdušné systémy NASAMS, Maďarsko si stejný systém objednalo téhož roku (dokončení v roce 2025) a Česká republika se v roce 2021 rozhodla pro izraelský systém Spyder (dodávky do roku 2026), Polsko se doposud se stále opíralo o velmi zastaralé systémy 2K12-KUB (SA-6 Gainful) přezdívané „tři prsty smrti“ a 9K33 Osa (SA-8 Gecko) sovětské výroby. A polské vzdušné síly pak dosud mají výzbroji neméně zastarávající systém Něva SC (SA-3 Goa).
#PGZ jako lider Konsorcjum PGZ-NAREW zawarła umowę z MBDA UK dotyczącą dostaw elementów rakiet i wyrzutni systemu #NAREW oraz transferu technologii i wiedzy w zakresie ich wytwarzania.
https://t.co/NKtTCkXJ9W
@MON_GOV_PL @MAPGOVPL https://t.co/xTyO65b0rO
Varšavě se ovšem v rekordně krátké době podařilo umístit britská odpalovací zařízení a střely CAMM na polské podvozky, propojit s vlastními radary a řízením palby a vše integrovat do celé struktury protivzdušné obrany. A první dvě baterie už má.
A stejně tak už má ve službě také první ze dvou baterií amerického systému Patriot, které polská obrana objednala v roce 2018 za 4,75 miliardy dolarů (tehdy přes 97 miliard korun). Nejvýkonnější zbraňový systém v širokém okolí momentálně už chrání polskou metropoli Varšavu a dokáže zneškodnit letící cíle na vzdálenost zhruba 120 kilometrů.
O dodávkách dalších baterií systému Patriot, navíc s nejnovějšími radary označovanými jako „GhostEye“, Polsko intenzivně jedná. Americké ministerstvo zahraničí před časem souhlasilo s prodejem až 48 dalších odpalovacích zařízení a více jak šesti stovek střel v hodnotě až 15 miliard dolarů.
Celkově by tak náklady na polskou protivzdušnou obranu v příštích letech měly podle odhadů překročit v přepočtu 400 miliard korun.
Letos v dubnu získala systém Patriot v rámci zbrojní pomoci proti ruské invazi také Ukrajina. A už v květnu se Kyjevu pomocí systému Patriot podařilo zničit údajně nesestřelitelnou ruskou hypersonickou střelu Kinžal.
Varšava dál posiluje těžkou kavalerii. Nakoupí dalších 700 pásových obrněnců |
Ale zpátky k systému „Mała Narew“. Řeka Narew má totiž pro Poláky důležitou historickou konotaci. Měla totiž tvořit část hranice, jak si Polsko v srpnu 1939 v tajné dohodě paktu Molotov-Ribbentrop rozdělili představitelé Sovětského svazu a nacistického Německa.
V září 1939 po invazi Hitlerových vojsk do Polska a začátku 2. druhé světové války se polská armáda snažila marně řeku využít jako přirozenou obrannou linii.
V bitvě o obec Wizna ležící na řece se nicméně několika stovkám polských vojáků dařilo po tři dny (mezi 7. až 10. zářím 1939) bránit malý opevněný kus země proti přesile až 40 tisíc německých vojáků. Linii nakonec německé jednotky s tanky prorazily. Bitva bývá díky hrdinství polských obránců označována jako „polské Thermopyly“.
Po napadení Polska Sovětským svazem (17. září 1939) pak linie řeky Narew koncem září dosáhla sovětská armáda a v podstatě dokončila rozdělení Polska, jak bylo předem s nacistickým Německem vyjednáno.
