Tento týden odstartovala poslední etapa, během níž se doslova přes cestu ze starého sídla NATO přesune do nových kanceláří asi 4 tisíce lidí. Personál, vojáci i národní delegace devětadvaceti členských zemí.
Do nového supermoderního sídla se právě nyní stěhuje generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a nejbližší spolupracovníci z jeho kanceláře.
Fotografie |
Do nových zabezpečených prostor je také přepravován tajný archiv NATO: přes 7 kilometrů papíru, 39 tisíc přepravek utajovaných dokumentů.
Stěhování 1 500 diplomatů a dalšího personálu zastoupení členských zemí, asi 1 700 vojenských i civilních pracovníků samotné Aliance a dalších 800 lidí nejrůznějších agentur má skončit 15. června, tedy právě včas před summitem Aliance, který se uskuteční právě v novém sídle.
Stavba za miliardu eur vyrostla přímo naproti dosavadnímu, už nevyhovujícímu, sídlu NATO na bulváru Leopolda III. Moderní komplex má svým členěním připomínat prsty sepnutých rukou a symbolizovat jednotu spojenců.
Moderní komplex, poskytující plochu 254 tisíc metrů čtverečných, byl dokončen už loni. Zhruba rok ale trvala příprava a testování vnitřních elektronických systémů. Kvůli náročným bezpečnostním kritériím byl v minulosti celý projekt několikrát přepracován.
Na bezpečnost a zajištění nyní dohlíží mimo jiné přes 1 000 kamer a systémů vstupní kontroly, které jsou schopné rozpoznávat oční duhovky.
Při posledním jednání vzpomněli Havla
Budovy stávajícího sídla Aliance, které v roce 1967 nechala narychlo vybudovat belgická vláda jako provizorium po překotném stěhování centrály z Paříže, by měly být zdemolovány.
Stavba nové centrályAliance návrh představila už v roce 2003, výstavba začala v říjnu 2010. Osm obloukovitých prosklených budov, napojených na rozlehlý centrální prostor označovaný jako „agora“, pochází z dílny konsorcia SOM. Vytvářejí propletenec prstů rukou symbolizujících jednotu členských zemí NATO. Návrh zvítězil v konkurenci dalších 63 architektonických společností. Náklady na výstavbu jsou odhadovány na zhruba miliardu eur. V ceně je započítáno i vybavení včetně elektroniky nebo nábytku. Finanční strop je však striktně stanoven na celkových 1,7 miliardy eur kvůli revizím, stěhování ze staré centrály či dodatečnému zabezpečení. Projekt financuje Aliance ze svého rozpočtu, do kterého jednotlivé členské státy každoročně přispívají. |
Když spojenci začali dosavadní komplex používat, měla Aliance jen 15 členských zemí. V průběhu let se ale číslo rozrostlo na současných 29, což byl důvod proč byla centrála několikrát rozšiřována o další dočasné přístavby. Celkově přeplněný zastaralý areál však vyžadoval neustálou a nákladnou údržbu a řada kanceláří navíc byla kvůli omezenému prostoru centrály rozeseta po celém městě.
Úplně poslední jednání starý hlavní jednací sál zažil v pátek 27. dubna, během schůzky ministrů zahraničí členských zemí. Šéf NATO Stoltenberg připomněl několik historických milníků a událostí, které právě zde představitelé spojeneckých zemí projednávali a přijímali zásadní rozhodnutí.
Od událostí po pádu Berlínské zdi, přes reakci na teroristické útoky z 11. září či sjednocení Německa nebo rozšiřování NATO.
Za nejvíce symbolické přitom označil vystoupení někdejšího československá prezidenta Václava Havla, který 21. března 1991 sídlo Aliance navštívil jako první hlava postkomunistického státu.
„Můj otec byl v té době norským ministrem zahraničí. Zúčastnil se jednání a popsal mi scénu. Havel vysvětloval, že jako chlapec byl neustále znovu a znovu přesvědčován, že NATO je baštou imperialismu. Ohrožením míru. Prohlásil, že pokud existuje důvod, proč má Evropa demokracii a prosperitu, je to právě tato Aliance. Nazval ji nástrojem svobody a našich hodnot,“ vzpomněl Stoltenberg.
Nový komplex je energeticky úsporný
V novém komplexu jsou kromě kanceláří a konferenční místnosti také restaurace, obchody či sportoviště. Budova má několik stupňů bezpečnostního zajištění – nejnižší se týká tiskového střediska či restaurací, nejzabezpečenější je západní část s velkým jednacím sálem.
Konferenčních sálů je celkem osmnáct. Sedm speciálních kanceláří je vybaveno technikou pro virtuální realitu.
Nová centrála je považována za šetrnou k životnímu prostředí. Je navržena jako energeticky úsporná, když k osvětlení v maximální možné míře využívá denní světlo, pro vytápění geotermální energii a naopak pro chlazení konstantní teplotu pod povrchem země. Až 90 procent vody v provozu má být recyklováno. Například pro splachování a zavlažování má sloužit dešťová voda.
Před novou centrálu byl už loni přestěhován i letitý symbol NATO – stylizovaná ocelová hvězda, která stála před bruselským sídlem od srpna 1971. Sedmimetrová skulptura pochází z dílny belgického architekta Raymonda Huyberechtse.
Na místě na dohled od nynějšího rušného bruselského letiště Zaventem, kde nová stavba stojí, od roku 1908 fungovalo úplně první belgické letiště. Za první světové války obsadila místo německá armáda a přistávaly zde vzducholodě. Za druhé světové války pak sloužilo letiště německým i spojeneckým jednotkám.