Posledním hlídkovým letem speciálního dánského průzkumného stroje CL-604 Challenger ze Seychelských ostrovů ukončila tento týden Severoatlantická aliance dlouholetou protipirátskou misi v oblasti Afrického rohu.
Ocean ShieldNATO zahájilo protipirátskou operaci 17. srpna 2009 v reakci na rostoucí počet unesených lodí v oblasti takzvaného Afrického rohu. Prakticky nepřetržitě se tam do té doby v hlídkování a zásazích proti pirátským člunům střídala válečná plavidla členských a partnerských států NATO. |
„Právě jsme ukončili velmi náročné nasazení a já bych rád vyjádřil své gratulace a poděkování za nepřetržité úsilí a pracovní vytížení posádek,“ řekl velitel dánské jednotky Anders Peter Kyed.
Dvacítka dánských vojáků, kteří s letounem za poslední měsíc strávili nad vodami u pobřeží Somálska asi 90 letových hodin, se vrátila domů do Evropy. Jednotka se však podle Kyeda může kdykoliv v případě potřeby vrátit.
Poslední protipirátská jednotka měla za úkol ze vzduchu monitorovat asi 1 800 kilometrů dlouhé pobřeží Somálska, odkud piráti dříve vyráželi na své výpravy.
Za poslední dva roky ale nebyl zaznamenán v oblasti žádný útok. Přitom než NATO s podporou EU a dalších zemí proti pirátům v roce 2009 zasáhlo, měli somálští piráti v držení až 33 velkých nákladních plavidel a tankerů a tisícovku námořníků jako rukojmí. Ve strategických vodách značně komplikovali světovou námořní dopravu.
Podle odhadů Světové banky stálo pirátství světovou ekonomiku 18 miliard dolarů ročně. Přibližně 90 procent obchodních nákladů putuje po moři a polovina všech nejvýznamnějších lodních tras prochází právě Indickým oceánem.
V prvních fázích protipirátské operace spojenci udržovali v oblasti až pět bojových plavidel, která doprovázela civilní lodě, odrážela útoky pirátů i vysvobozovala rukojmí. Spojenci přitom operovali na obrovské ploše, ohraničené Arabským zálivem, Seychelskými ostrovy, Adenským zálivem a souostrovím Maledivy. Tato dříve nejnebezpečnější pirátská zóna má rozlohu přes dva miliony čtverečných mil, což lze přirovnat k území celé západní Evropy.
Původně měla v minulosti již prodlužovaná protipirátská mise skončit na sklonku roku 2014. Aliance ji však i přes úspěchy ještě jednou prodloužila až do konce letošního roku.
Doba pirátství je pryč
Počet útoků somálských pirátů klesl v posledních dvou letech na nulu. Zatímco v roce 2011 bylo zaznamenáno v oblasti 129 útoků a piráti se zmocnili 24 plavidel, v roce 2012 to bylo už jen 22 útoků, při nichž piráti unesli sedm lodí.
Fotografie    |
V roce 2013 se piráti odhodlali za celý rok už jen k šesti útokům, ale do jejich rukou nepadla jediná loď. Od té doby je prakticky klid.
Na úspěchu však mají kromě spojeneckých plavidel velký podíl samotní přepravci a majitelé lodí, kteří se snaží svá plavidla a náklady před piráty důkladně zabezpečit.
V posledních měsících oblast pročesával jen hlídkový letoun a předtím jedno bojové plavidlo. Shodou okolností šlo o dánskou fregatu HDMS Absalon, která při minulých nasazeních potopila několik mateřských pirátských „korábů“.
Pozornost se přesouvá do Středomoří
Místo úspěšné protipirátské mise nyní Aliance posiluje námořní přítomnost ve Středozemním moři, kde bojové lodě pomáhají bojovat proti pašování uprchlíků do Evropy.
„Globální bezpečnostní prostředí se v posledních několika letech dramaticky mění a námořnictvo NATO se mu přizpůsobuje,“ uvedl mluvčí NATO Dylan White. Kvůli chování Ruska Aliance podle jeho slov posiluje námořní hlídky v Baltském a Černém moři a ve Středomoří.
Připomněl, že počátkem tohoto měsíce NATO spustilo ve Středomoří novou námořní operaci „Sea Guardian“. Tři plavidla a dvě ponorky doplňují námořní hlídkové a pátrací letouny, které kromě sběru informací pro EU a zajištění přesného situační obrazu v oblasti za úkol i boj proti terorismu nebo pomoc při budování kapacit některých partnerských zemí.
