Ti, kteří kurzem u cizinecké legie prošli, jej popisují jako skutečné peklo. Neustále hrozí zranění a výjimkou není ani smrt.
Studenti z brněnské Univerzity obrany jezdí do džungle Francouzské Guyany už několik let a v hodnocení vždy patří k nejlepším účastníkům. Letos si drsný výcvik vyzkoušeli četaři Lukáš Grmolec a Robert Pacík.
Legie v džungliKurz tradičně pořádá 3. pluk pěchoty cizinecké legie. Legionáři zde mají asi třicet zkušených instruktorů pro výcvik v rovníkových oblastech a speciální základnu přímo v džungli, odkud se vyráží do náročných terénů. Výcvikové středisko leží asi 200 kilometrů od města Kourou. |
Čekaly na ně obtížné úkoly při nekonečných pěších přesunech pralesem, bezpočet překážkových drah ve vodě, v bahně i na stromech.
Čeští vojáci byli letos jedinými zahraničními účastníky dvanáctidenního kurzu. Prožili ho odděleně, každý v jiné ze čtyř čet o pětadvaceti mužích. Noci trávili zavěšení v hamakách, aby se tak ochránili před nebezpečnou tropickou faunou.
Výjimkou bylo první přenocování v terénu během závěrečné třídenní zkoušky přežití. "Ačkoli jsme byli prakticky na rovníku, v noci byla velká zima. V dešti jsme byli přikrytí palmovými listy a na nich jsme taky leželi, výjimečně přímo na zemi. Celou dobu jsem čekal, co a odkud přileze," vzpomněl Lukáš Grmolec.
Před poslední zkouškou instruktoři zabavili účastníkům prakticky všechno vybavení. Od batohů až po tkaničky u bot. "Nás to minulo, protože nemáme na kanadách stahovací přezky. Aby bylo zcela zřejmé, že s sebou nebereme nic zakázaného, museli jsme se svléknout donaha. Zůstala nám jenom mačeta, buzola a píšťalka," konstatoval Grmolec.
Fotografie    |
Pak je instruktoři na lodích převezli do neprostupné džungle, aby si ověřili, co se během předchozích dnů naučili. Sehnat něco k snědku přitom není vůbec lehké. Dužinu ze stromu, kraby a s trochou štěstí nějakou tu rybu.
Nejkrušnější chvíle Grmolec podle svých slov prožil, když s kolegy ze své skupiny vlekli "zraněného spolubojovníka", upoutaného k dlouhému kmeni. "Jak všem ubývaly síly, začala váznout komunikace a spolupráce. Ti vzadu tlačili břemeno stále dopředu, a tak jsme kolikrát měli co dělat, abychom zraněnému vůbec udrželi hlavu nad vodou," popsal.
Oba Češi nakonec uspěli. Grmolec v celkovém hodnocení obdržel za úspěšné plnění úkolů nejvyšší počet bodů v celé své četě. Pacík v rámci své čety obsadil šesté místo a oba smějí nosit prestižní odznak jaguára.
