| foto: Jeremy Massler (Facebook) / Podvodný profil hnutí, Mediahub

Podvodná facebooková stránka amerického hnutí Black Lives Matter lákala z lidí peníze, stál za ní Australan

Falešná stránka reálného hnutí, které bojuje proti policejnímu násilí, nasbírala více fanoušků než oficiální profil hnutí.

Alespoň rok na Facebooku působila stránka s názvem Black Lives Matter. Na první pohled vypadala, že se opravdu jedná o oficiální profil amerického hnutí, které bojuje proti policejnímu násilí vůči lidem tmavé pleti. Profil byl propojen také s veřejnou sbírkou, ve které lidé přispěli částkou nejméně 100 tisíc dolarů.  

Televizní stanice CNN ovšem zjistila, že stránka, která za dobu svého fungování nasbírala 665 tisíc fanoušků, je ve skutečnosti podvod. Nespravují ji totiž představitelé iniciativy Black Lives Matter, ale muž ve středních letech z Austrálie. Skutečný profil hnutí Black Lives Matter přitom sleduje asi 400 tisíc lidí.

Podle zjištění CNN odešla alespoň část peněz z veřejných sbírek na australské bankovní účty. Internetová platební služba PayPal deaktivovala sbírku hned poté, co tyto skutečnosti vyšly najevo. Stejný krok učinily i společnosti Donorbox a Classy, přes které peníze z falešné sbírky také plynuly. Facebook falešné stránky smazal až poté, co se o případ začala zajímat CNN.

Další pátrání odhalilo, že stránky jsou spojeny s úředníkem Ianem MacKayem z Austrálie, který má krom toho zaregistrovány na své jméno domény jako blackpowerfist.com nebo blacklivesmatter.media. Později také vyšlo najevo, že platby v pozadí fundraisingových kampaní byly spojeny s australskými IP adresami a bankovními účty, přičemž minimálně některé z nich vedly opět k osobě MacKyana. Kromě fanouškovské stránky s téměř 700 tisíci lajky muž z Austrálie provozoval také stejnojmennou skupinu, která měla celkem 40 tisíc členů.  

Případ by zveřejněn krátce poté, co Facebook představil nová pravidla pro provozování fanouškovských stránek. Zatímco osobní profily platforma kontroluje poměrně důsledně, nejrůznější zájmové stránky nebo prezentace firem či hnutí lze provozovat víceméně v anonymitě. Sociální síť proto začne po správcích profilů s velkým počtem fanoušků požadovat ověření totožnosti.

Nová politika firmy přišla v reakci na obvinění z možného ovlivňování amerických prezidentských voleb zahraničními agenturami. Jednou z nich byla také petrohradská Internet Research Agency, která se snažila manipulovat veřejným míněním opět prostřednictvím nejrůznějších falešných stránek.


Video