Na internetu berou Češi obsah zdarma jako standard. Čtenáři svá oblíbená online média pravidelně kontrolují, ale o obsahu se často dozvídají také na sociálních sítích. Téměř polovina lidí si vybrané články ukládá na později, ale jen 17 procent se k většině uloženého obsahu později vrátí.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že polovina populace napříč věkovými skupinami pravidelně vyhledává tištěné deníky a magazíny. Tři pětiny respondentů si časopisy opatřují v trafice, u novin je to necelá polovina. Naopak zájem o tištěné časopisy nemá 15 procent dotázaných, o noviny 23 procent.
Třetina čtenářů novin pak sahá po výtiscích zdarma, podobný podíl si předává přečtené noviny v rodině a mezi kamarády. Nezanedbatelná část si pak čte noviny také v práci. Časopisy vydávané zdarma si domů odnáší přibližně každý šestý Čech, píše MediaGuru.
V oblíbenosti obsahu pak vedou krátké zprávy o několika řádcích, které zajímají 65 procent čtenářů on-line článků a 60 procent čtenářů tisku. V porovnání s tím delší zpravodajské články čte ani ne polovina.
V tisku na druhém místě v oblíbenosti stojí reportáže, které baví hlavně lidi od 35 let. Komiksy nebo ankety, ale také komentáře pracovníků redakce patří mezi méně preferované a osloví každého pátého až desátého respondenta.
„Ankety jsou častým žánrem ve firemních magazínech, nicméně podle našich výsledků zaujmou spíše ženy, výrazněji až věku nad 45 let,“ cituje MediaGuru Michaelu Rakovou, obsahového stratéga Boomerangu. Komiksy si nejvíce oblíbili čtenáři do 34 let. Z nich je čte rád každý pátý.
Na internetu si téměř polovina žen (48 procent) přečte rozhovor, z mužů je to jen každý třetí (35 procent). Ti preferují sportovní výsledky, 51 procent dotázaných, a jen o dvě procenta méně zajímají ekonomické informace.
Kromě pohlaví záleží i na vzdělání. Vysokoškoláci si spíše kromě krátkých zpráv přečtou i delší zpravodajské články (38 proti 22 procentům mezi respondenty bez maturity). Zcela shodné podíly ukázala také čtenost analýz a různých statistik. Vzdělanější respondenti více vyhledávají například i ekonomické informace (49 proti 28 procentům) nebo názorové rubriky (24 ku 13 procentům).
Naopak účastníci průzkumu s nižším vzděláním více preferují zprávy o známých osobnostech (39 a 28 procent mezi vysokoškoláky), lidské příběhy (30 a 17 procent) nebo i křížovky, kvízy, horoskopy (22 proti 13 procentům).
Průzkum rovněž ukázal, že pro 12 procent populace je mobilní telefon naprosto nepostradatelný, tedy mají ho stále po ruce kromě času, kdy spí. Nejvyšší podíl je u respondentů od 16 do 24 let (23 procent), ale i v kategorii 45 až 54 let to je každý desátý.
Mezi lidmi, kteří mobilní telefony odkládají jen na noc, převažují uživatelé sociálních sítí (98 procent), nejvíce Facebooku a YouTube. Ukázalo se i to, že 14 procent lidí při prohlížení Facebooku nakupuje.
Více než čtvrtina uživatelů (28 procent), kteří mobil odkládají jen na spaní, na něm hraje denně hry. A téměř každý druhý na mobilním telefonu sleduje videa. Ve dvou nejmladších kategoriích, tedy do 35 let, dokonce tři čtvrtiny.
Televize a rádio jsou pro většinu jen kulisou
Výzkum také potvrdil pozici televize a rádia jako dvou nejsilnějších stálic, pro velký podíl z nás však představují pouze kulisu pro jinou činnost. Například 46 procent respondentů uvedlo, že při sledování televize často surfuje na internetu. Ve věkové skupině 16 až 24 let to bylo až 77 procent.
Napříč respondenty se také ukázalo, že více než dvě třetiny z nich nepotřebují sledovat žádná média k vlastní práci, jejich podíl přitom klesá s rostoucím vzděláním. Přitom třeba čtení článků na webu během pracovní doby připouští každý čtvrtý pracující. Mezi těmi, co informace z médií ke své práci potřebují, se jim však naopak naprostá většina věnuje i nad rámec pracovní doby, uvádí server MediaGuru.
Na výzkumu agentura Boomerang Communication spolupracovala s firmou DataCollect metodou CAWI. Průzkum sledoval mediální chování Čechů a měl za cíl identifikovat preference různých cílových skupin pro firemní obsah. Zúčastnila se ho tisícovka respondentů.
