Stačí připomenout projekt Pavučiny byznysu, věnující se majetku a aktivitám významných českých byznysmenů nebo odkrývání aktivity čínské společnosti CEFC expandující se silnou politickou podporou v České republice. Teď chystá expanzi i Hlídací Pes a to do regionů. Zároveň dnes spustil crowdfundingovou kampaň, která by mu měla pomoci posílit stávající redakci. O velkých plánech Hlídacího psa mluví šéf Ústavu nezávislé žurnalistiky, který Hlídacího Psa provozuje, Ondřej Neumann.
Do kolika regionů budete expandovat?
Zatím do dvou. Během června spustíme pilotní projekty v Olomoucí a Ústí nad Labem. Co dál, bude záležet na úspěchu obou regionálních projektů a samozřejmě financování.
To je u Hlídacího Psa obecně problém. Váš byznys model není postavený na byznysu, ale čistém donátorství.
U regionálních mutací je to stejné. Naprosto klíčová je podpora Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. My si to v pražských redakcích obecně moc neuvědomujeme, ale v mnoha regionech vypadá situace stejně jako v Praze před deseti lety, tedy co se týče korupce a obecně atmosféry beztrestnosti místních politiků, úředníků a na ně napojených byznysmenů. Veřejná kontrola v Praze a na celostátní úrovni je nyní velmi silná, protože tu sídlí všechny velké redakce. V regionech je těch novinářů ale málo a mnozí jsou buď provázáni osobními vazbami na místní honoraci nebo zase omezení finančně. Nechci říkat, že v regionech nejsou nezávislí novináři, kteří dělají svou práci dobře, ale z logiky věci jich tam nemůže být moc. My je chceme nyní posílit, zesílit nezávislou veřejnou kontrolu v regionech a pomoci tak rozvoji společnosti mimo Prahu. Je fajn, že si to uvědomují i v Nadačním fondu nezávislé žurnalistiky a naše plány se tak dokonale protnuly. Zatím máme na oba regiony peníze na jeden rok, tak uvidíme, jak se nám to povede.
Jak budou vaše regionální redakce fungovat?
Půjde o dva různé modely a věřím, že se osvědčí oba. V Ústí stavíme na Robertovi Maleckém, ostříleném novináři, který chápe ducha žurnalistiky ve veřejném zájmu. V regionu má velké zkušenosti. Mimo jiné kdysi vedl redakci Deníku Litoměřicka. Navíc zdařile pracuje s videem, což je oblast, do které bychom rádi napjali síly.
V Olomouci jsme naopak vsadili na pět mladých novinářů, se kterými dlouhodobě spolupracujeme. Jsou to studenti, kteří stojí za projektem Houpací Osel, jenž třeba bodoval v Křišťálové Lupě. Jsou to takové mladé nezkažené duše, které mají odhodlání něco dělat s tím, co zažívají ve městě, kde pobývají. Navíc se do jejich práce přislíbila zapojit Univerzita Palackého v Olomouci, kde studují žurnalistiku, což nám dává naději, že tento projekt navíc podpoří kvalitní výchovu mladé novinářské generace.
Co když si za rok Nadační fond nezávislé žurnalistiky podporu rozmyslí?
Snažíme se oslovit i další donátory, hlavně místní byznysmeny, kteří chtějí čisté prostředí v místě, kde podnikají a občanskou komunitu. Uvidíme do jaké míry se v regionech najdou zdroje na nezávislou žurnalistiku. A zdůrazňuji, že při oslovování místních donátorů jsme dohodnuti právě s Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky na úzké spolupráci. Což má svoji logiku – Nadační fond je totiž projektem, do kterého se zapojilo již k padesátce podnikatelů. A bude na nás, abychom kvalitní prací přesvědčili nové dárce i vedení nadačního fondu k další podpoře...
Jak budou vypadat výstupy vašich regionálních redakcí? Budou dodávat články na Hlídacího Psa?
Částečně ano. Hlavně ale nejpozději 15. 6. spustíme samostatné weby těchto regionálních Hlídacích psů. Články, které budou mít nějaký přesah mimo region nebo budou opravdu zajímavé, půjdou na centrálního Hlídacího Psa. Takže od poloviny červa nebude jeden, ale hned tři Hlídací Psi. Jeden centrální, jeden zaměřený na investigativu na Ústecku a druhý na to samé v olomouckém kraji.
Od začátku odmítáte inzerci. Není přeci jenom na čase to původní rozhodnutí přehodnotit? Pokud vám vadí vztah s inzerentem, můžete přece mít automatickou reklamu přes Google.
My se reklamě od začátku vyhýbáme ne kvůli inzerentům, ale aby nás to netlačilo do co největšího počtu kliknutí. Podívejte se, co to dělá s některými zpravodajskými weby. Dřív nebo později se vám ta myšlenka, že trochu jiný titulek nebo dryáčnický perex vám zajistí o tisícovku víc prostě dostane pod kůži a začnete se tím řídit. Čtenost a následná výnosnost reklamy nejsou kritéria podle kterých se chceme řídit.
Reklamu ale nezatracujeme. Přemýšlíme o tom, že bychom zavedli specifickou možnost donátorství ve formě partnerské reklamy, tedy, že by unikátní klienti měli u nás reklamu jako symbol toho, že nám věří a stojí za námi. Musíme si ale ještě stanovit kritéria, jak to bude vypadat. Hlavně jsme však dnes spustili crowdfundigovou kampaň.
Přes jakou platformu?
Prostřednictvím Nadačního fondu Karla Janečka. Je to ostatně náš dlouhodobý podporovatel. Díky němu jsme loni mohli rozvíjet projekt Pavučiny byznysu. Výhoda podpory přes jeho nadační fond spočívá v tom, že vybrané peníze navyšuje zlatým řezem, takže když nám někdo pošle stokorunu, on ji navýší o téměř šedesát dvě koruny.
Kolik byste chtěli vybrat?
Doufáme v 700 tisíc od dárců, které Karel Janeček navýší zlatým řezem. Tak snad se to povede.
Hlídací Pes je pořád velmi malý projekt. Jak velká je teď vaše redakce?
Malý, ale výkonný (smích...) Máme na poloviční úvazek editora, na celý šéfredaktora a dva redaktory a já také občas edituji. Robert Malecký nyní opustí centrální redakci a půjde do svého regionálního projektu, takže místo něho budeme hledat nového člověka. Doufáme hlavně, že nám právě peníze z crowdfundingové kampaně pomohou získat další kvalitní novináře.
Ten počet lidí, které máte k dispozici, je pořád dost malý.
Proto bychom ho rádi zvětšili. Ale i tak si myslím, že jsme za dobu své existence odvedli dobrou práci. Pavučiny byznysu jsou rozhodně velmi úspěšný projekt. Stejně tak jsme nejpečlivěji ze všech médií pokryli sérií článků vliv čínské společnosti CEFC na českou politiku. Vydali jsme též velmi ceněnou tištěnou publikaci ZE-MAN, Skutečný příběh českého prezidenta – ta je ostatně i jednou z nabízených odměn za podporu v crowdfundingové akci.
Máme dvě prestižní Novinářské ceny, jednu za rok 2015, kdy analyzovali ruský vliv v Česku, druhou za rok 2016 za sérií článků o CEFC. Opakovaně jsme nominováni v různých kategoriích na Křišťálovou lupu, za loňský rok z toho bylo neuvěřitelné sedmé místo v kategorii Zpravodajství v konkurenci největších zpravodajských portálů. Za námi skončily weby jako E15 nebo Ihned...
Jak těch posledních dva a půl roku vy hodnotíte vy osobně v kontextu své kariéry? Byl jste například u rozjezdu ČT24, šéfoval jste týdeníku Ekonom...
Je to jednoznačně nejlepší období. Všechno děláte od nuly, improvizujete, musíte vyjít s málem... Na druhé straně potkáváte lidi, kteří nelitují mnohdy nemalé finanční částky na podporu nezávislé žurnalistiky, jiný pomáhají zdarma poskytnutím svých profi služeb.
Je krásné se podílet na práci, do které vám nemluví žádný majitel nebo jím dosazený manažer, ale řídíte se jenom svým svědomím a touhou dobře popsat, co se v tomhle státě děje. Rozhodně to, že jsme se v prosince 2014 s Robertem Břešťanem do Hlídacího Psa pustili, stálo za to.
