| foto: Mediahub

Analýza: Nová regulace spotřebitelských loterií od roku 2017

Prakticky jakákoli změna legislativy v oblasti loterního průmyslu vzbuzuje celospolečenskou diskuzi o správnosti a adekvátnosti přijatých opatření. Populární témata známá z médií jsou kromě míry zdanění a odvodů i opatření proti hraní mládeže či zadlužených osob a sázení prostřednictvím internetu. Stranou důležitých diskuzí však zůstává téma, které je pro podnikatele standardní a zavedenou součástí marketingu. Jedná se o téma „marketingových spotřebitelských soutěží.“

K vyjasnění novinek od roku 2017 v této oblasti přinášíme stručné porovnání zakázaných spotřebitelských loterií podle loterního zákona a nové legislativy.

Pokud podnikatel pořádá soutěž, hru, anketu či obdobnou událost, měl by věnovat pozornost především následujícím parametrům: podmínkám přístupu k účasti na soutěži, způsobu výběru či určení výherců a charakteru výher a jejich hodnotě.

Přístup k soutěži je v případě spotřebitelských loterií podmíněn zakoupením zboží, služby či jiného produktu a předložením dokladu o koupi či alespoň uzavřením smluvního vztahu s poskytovatelem takového zboží, služeb či produktů nebo účastí na propagační či reklamní akci, kterou podnikatel organizuje.

Určení výherců je v rámci spotřebitelské loterie typicky odvozeno od slosování těch zájemců, kteří splňují vstupní kritéria soutěže. Slosování ale nemusí být jediným určujícím parametrem výherců, důležitým znakem je vždy náhodnost výběru.

Pokud jsou splněny podmínky uvedené v předchozích dvou odstavcích a podnikatel poskytuje soutěžícím výhry, existuje riziko zhodnocení soutěže jako spotřebitelské loterie, která je zakázána. Provozovatel soutěže by měl proto posoudit, jestli poskytne výhry v peněžité nebo jiné formě a v jaké hodnotě. O zakázanou spotřebitelskou loterii se nejedná pouze v případě, že hodnota jednotlivé nepeněžité výhry nepřekročí hranici 20.000,- Kč a dále souhrn hodnot takových výher u provozovatele za kalendářní rok nepřekročí hranici 200.000,- Kč. Taková soutěž však podléhá oznamovací povinnosti finančnímu úřadu.

Pořádáním zakázané spotřebitelské loterie se provozovatel vystavuje riziku sankce až do výše 10.000.000,- Kč.

Zákon o hazardních hrách je postaven na zcela nové koncepci. Soutěže marketingového typu, související ochrana spotřebitele i jednání podnikatelů v této oblasti jsou koncepčně řešeny legislativou EU v rámci regulace nekalých obchodních praktik. Takovou úpravu zahrnují i české právní předpisy o ochraně spotřebitele. Úprava spotřebitelských soutěží v rámci regulace hazardu se tedy jeví minimálně jako nekoncepční řešení, které navíc vzbuzovalo pochybnosti o souladu s právem EU.

Problematika spotřebitelských soutěží proto od roku 2017 opouští regulaci hazardu a bude plně podrobena ochraně spotřebitele před nekalými praktikami.

Podnikatelé, kteří marketingové soutěže pořádají, již nebudou nuceni složitě nastavovat způsob určování výherců či kontrolovat přesnou hodnotu výher. Z hlediska definice hazardu bude chybět i základní pojmový znak v podobě vkladu, jelikož samotnou koupi zboží nelze jako takový vklad definovat. Pozitivní zprávou je také připuštění marketingových soutěží o peněžní výhry a zrušení povinnosti notifikace finančnímu úřadu.

To však neznamená, že nastavení podmínek i provozování spotřebitelských soutěží bude zcela na libovůli podnikatele. Podnikatel musí při organizaci soutěže postupovat tak, aby nedocházelo k nekalým obchodním praktikám, tedy tak, aby jednal s požadavky odborné péče. Svým jednáním nesmí podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele nebo uplatňovat praktiky, které by mohly k takovému narušení vést. Podnikatel například nemůže poskytovat klamavé informace ohledně soutěže, nepravdivé informace o cenách a tím navádět spotřebitele ke koupi zboží a účasti v soutěži nebo avizované ceny vůbec neposkytnout.

I přes uvolnění nejasných a složitých pravidel by měli podnikatelé zůstat obezřetní a pravidla každé spotřebitelské soutěže předem pečlivě připravit v rámci vlastní marketingové strategie. Porušení závazných pravidel bude totiž i nadále podléhat sankcím a to až do výše 5.000.000,- Kč.

Autorem článku je advokát mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal Miloš Sochor. 


Video