Podle Michala Černého bylo na zrušení známek už včera pozdě. „Když se podíváme do vyspělých států Evropy, tak jsme jedna z posledních zemí, která prvňáky známkuje.“
Mnohem opatrnější je Petr Hopfinger. Podle něj není správné cokoliv nařizovat z centra. Ideální by bylo, aby ke slovnímu hodnocení došli po společné diskusi ředitelé škol, učitelé a rodiče dohromady. „Vnímám, že vysvědčení je výsledek nějaké hodnotící filozofie. Už teď měli učitelé možnost hodnotit žáky slovně. Nevím, zda to lze plošným nařízením takto snadno změnit. Byl bych k tomu skeptičtější.“
Většina rušení známek nevyužila
Podle Hopfingera by bylo ideální, aby iniciativa vycházela přímo od ředitelů základních škol. „Ředitel by měl být jakýmsi pomyslným pedagogický lídrem, který má vizi a dokáže o ní přesvědčit na své škole celý učitelský sbor. Tuto možnost už ředitelé všech základních škol v ČR měli a velká část z nich toho zatím nevyužila.“
„Jsem proto skeptický vůči tomu, aby se tato změna nařídila zvenku, protože bez proměny každodenního fungování na školách i ve třídách bude tato změna pouze formální. Udělaná jakoby naoko a nebude znamenat ten kýžený cíl,“ míní Hopfinger.
Těchto rizik si je vědom i Černý. Je přesvědčený, že ne všichni ředitelé a učitelé se s tímto cílem ztotožňují. Řada z nich známkování od první do třetí třídy bude i nadále vnitřně podporovat. „Ale jsem přesvědčen, že má smysl to prosazovat tak trochu i na sílu, protože jinak se nepohneme z místa.“
S tím zásadně nesouhlasí manažer vzdělávacích programů v organizaci Učitel naživo, podle kterého by větší míra autonomie a dobrovolnosti změně zásadně prospěla. Pedagogičtí lídři by o zastavení známkování měli postupně přesvědčit samotné učitele i rodiče. A teprve po všeobecné shodě to prý bude mít smysl a nepůjde pouze o nefunkční úpravu, která v praxi bude fungovat pouze formálně, ale ve výuce se nic nezmění.
„I já jsem byl dlouho ředitelem školy, kde jsme shodou okolností také řešili přechod od známek na kriteriální hodnocení, ale byl jsem přesvědčen o tom, že to nemůže fungovat tak, že kolegům něco nařídím. Celý sbor i rodiče si musí společně projít dlouhou cestu, která změní náš celkový pohled na to, jak žáky hodnotit. I já si myslím, že (od první do třetí třídy) má smysl zrušit známkování,“ říká Hopfinger s tím, že tuto změnu nelze protlačit „na sílu“, ale po důkladné diskusi.
Mají žáci první až třetí třídy dostávat známky?
Kdy to přijde?
A v jakém časovém horizontu si ministerstvo školství podle Michala Černého ukončení známkování od první do třetí třídy představuje? „Osobně jsem mnohokrát řekl, že známkování má motivační smysl pro starší žáky. Ale ne pro nejmenší.“
„Myslím, že do konce tohoto školního roku bude jasno, kdy nový systém bez známek bude fungovat. Tedy do června sdělíme, kdy to konkrétně bude. Osobně si myslím, že na přípravu a provedení změn budou školy potřebovat dva roky, tedy má představa je od září 2025. Ale termín ještě není definitivní. Brzy řekneme podrobnosti,“ míní Černý.
Ten poté v Rozstřelu podrobněji popsal, jak by slovní hodnocení mohlo na vysvědčení vypadat. Ideální by podle něj byla několikařádková podrobná charakteristika každého žáka ze strany vyučujícího. To ale bude podle něj časově nesmírně náročné.
V první fázi by proto zůstaly na vysvědčení konkrétní předměty se slovním ohodnocením. „Něco ve smyslu: správně nebo hůře si osvojil probírané učivo. Ale podrobnosti prozradíme později,“ uzavírá Černý.
Je slovní hodnocení dostatečně motivující? Jak moc je návrh prodiskutován s rodiči i odbornou veřejností? A uvažuje se o slovním hodnocení i pro starší žáky, či dokonce středoškolské studenty? I o tom hovořili Michal Černý a Petr Hopfinger v Rozstřelu.
