(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Česku kvůli suchu hrozí velká neúroda, požáry a prázdné studny

  • 937
Pokud výrazně nezaprší, úroda pšenice, ječmene či brambor poklesne až o desítky procent. Meteorologové potvrzují, že je větší sucho než loni. Zatímco vloni vláha chyběla až od května, letos se zemědělci potýkají s nedostatkem srážek již od dubna.

Celý minulý týden obraceli zemědělci oči k nebi a k aplikacím ve svých mobilech a počítačích. Vyhlíželi déšť, který má spasit letošní úrodu. „V dubnu napršely v nížinách jen milimetry srážek,“ řekl Martin Možný z odboru klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

To může podle agrární komory mít katastrofální dopady na letošní úrodu. V ohrožení je jarní pšenice, sladovnický ječmen, ale také cukrovka nebo brambory. Pokud se situace nezlepší, problémy budou také s kukuřicí a mákem. „Vegetace je nastartovaná, a když bude pršet, bude to pěkná úroda, když ne, tak bude velký problém,“ dodává Možný.

Podle ČHMÚ panovalo na konci dubna půdní sucho na zhruba 55 procentech Česka a extrémní sucho v dalších 13 procentech. Pro srovnání: loni ve stejném období to bylo „jen“ 26 procent sucha a 2 procenta extrémního sucha.

Podle aktuálních dat portálu Intersucho, nejvyšším stupněm, tedy extrémním suchem, trpělo v neděli 30 procent území, dalších 30 procent trpělo výjimečným suchem. 

Nejsušší je půda na jihu Moravy, na Opavsku a také v Praze a jejím okolí či v Poohří. K těmto oblastím, které se suchem potýkají dlouhodbě přibyla velká část jižních Čech, západní část Vysočiny, východní část středních Čech a Plzeňsko.

Intenzita sucha - 28. dubna 2019

Zemědělcům nepomohla ani srážkově nadprůměrná zima. Sníh napadl jen na horách, které netvoří ani deset procent rozlohy Česka. Co po odtání nezachytily přehrady, bez užitku odteklo.

Sucho navíc může mít nepříznivý dopad také na chovatele. Ti se sice během lepších let dokážou předzásobit senem i na horší období, ale situace pro ně minulý rok nebyla příznivá, zásoby letos jenom těžko doplní.

Je zatím těžké odhadnout, jak velké budou dopady jarního sucha na letošní úrodu. Podle hlášení zemědělců o dopadech sucha může jít lokálně až o 40procentní propad výnosu.

Graf – vyschlá půda

Podle meteorologů se však právě tento týden rozhodne, jaká bude letos úroda. „Během víkendu přišly první srážky po dlouhé době, sprchlo hlavně na západě Čech,“ popisuje situaci meteorolog Janek Doležal z ČHMÚ.

Srážky na počátku týdne špatnou situaci zmírnily na části území, avšak nedokázaly vyrovnat srážkový deficit, který vznikl od druhé poloviny března, od kdy v Česku prakticky nepršelo. Podle předpovědních modelů, jež ukazují situaci v nejbližších dnech, lze předpokládat, že by sucho mohlo pominout nebo se výrazně zmírnit v nejvýchodnější části republiky u hranic se Slovenskem. 

Na většině ostatního území by mohlo být počínající či mírné sucho. Špatná, i když lepší situace než nyní, se nadále očekává na střední a jižní Moravě, v Polabí a Poohří. 

Zemědělci doufají, že tato predikce vyjde. „Vegetaci, která čerpá z vrchní vrstvy půdy, to určitě pomůže,“ upozornil Doležal. Výrazně by pomohl jen dlouhý vytrvalý drobný déšť, kdy by napršelo 60 až 80 milimetrů vody.

Zemědělci počítají kvůli suchu první ztráty

V okresech Teplice, Louny, Ústí nad Labem, Rychnov nad Kněžnou a Břeclav již nyní předpokládají extrémní poškození suchem a ztrátu výnosů nad 40 procent.

V řadě dalších okresů očekávají sedláci ztrátu výnosů v rozpětí 30 až 40 procent a menší ztrátu očekávají prakticky všude. Kromě obilí se sucho už dotýká i ovocných stromů, vinné révy či řepky.

Zdroj: ČTK

„V minulosti jsme byli několikrát svědky, že se vegetace po srážkách vzpamatovala. Pokud by byl chladnější květen, což naznačuje dlouhodobá předpověď, mohlo by to ještě znamenat obrat k lepšímu. Plodiny by rostly pomaleji a snížil by se výpar,“ řekl bioklimatolog a jeden z tvůrců projektu InterSucho Miroslav Trnka

Neradostnou bilanci jarních srážek potvrzují obecná čísla meteorologů. Když se podaří přeháňka, tak naprší zhruba deset milimetrů. Tedy naprší deset litrů na metr čtvereční. Když je suchý větrný den, tak se z vodní plochy odpaří přes pět milimetrů, z půdy o něco méně.

Čtyřikrát víc požárů

Kvůli katastrofálnímu suchu přibylo v Česku i požárů. Novojičínsko, okolí Brna, střední Čechy, to jsou jen některá z míst, kde vyjížděli hasiči během dubna k velkým požárům. „Zaznamenali jsme letos čtyřikrát více výjezdů k požárům vegetace, a to je teprve začátek jara,“ vypočítává Možný. ČHMÚ má podrobnější srovnání od počátku sedmdesátých let. „Dříve se vypalovala tráva, to se teď nedělá, a přesto je situace horší,“ varuje.

Jakým plodinám hrozí největší neúroda

● Pšenice, řepka – Vlivem nedostatku jarní vláhy může dojít k snížení výnosů především u těchto plodin.

● Mák – Na mnoha místech dochází kvůli suchu k přesívání máku, někde ho rovnou zaorávají.

● Kukuřice – Voda chybí i při vzcházení kukuřice.

● Tráva, jetel, vojtěška – Loňské sucho mělo dopad i na chovatele. Nedostatek sena byl už loni a zásoby krmiva letos jenom těžko doplní. Nedostatek může vést ke snižování stavu zvířat.

Stromy podle něj také snáz podlehnou ohni, protože jsou oslabené. V lesích navíc zůstává suché dřevo po zákrocích proti kůrovci, které požáry usnadňuje.

Se suchem a klimatickými změnami souvisí i kůrovcová kalamita. „Je to přirozená reakce ekosystému na probíhající klimatickou změnu, příroda se začíná přizpůsobovat měnícím se podmínkám,“ říká Možný. Smrk tak zůstane pouze tam, kam patří, tedy ve vyšších polohách.

Sucho způsobuje i změny v druhové skladbě rostlin a plodiny mění i zemědělci. „Když si jako příklad vezmeme obilniny, jsou odrůdy, které snášejí dobře sucho, ale mají poloviční výnos. Ale i když někdo zvolí tuhle odrůdu, nemá vyhráno – nejsou odolné proti houbovým chorobám. Když přijde vlhčí rok, tak je to špatné,“ dodává klimatolog.

Pravděpodobně jediní, kteří si zatím nemohou stěžovat, jsou vinaři. Teplo totiž svědčí vinné révě. „Naše polohy teď dávají mimořádné víno, dříve se podařil dobrý ročník jednou za čas, teď je to prakticky každý rok,“ vysvětluje Možný.

Pro vodu s kýblem

Horší scénář než nedostatek například pšenice však je, že nebude co pít. Podle vývoje hladin v mělkých vrtech a studnách, které odborníci sledují, může nastat problém i se zásobováním pitnou vodou.

Čemu sucho naopak prospívá

● Vinná réva – Teplo vínu svědčí. Posledních několik teplotně nadprůměrných let pomohlo ke vzniku několika skvělých ročníků vína.

„Problémy mohou nastat v místech, kde není vodárenský systém a lidé jsou odkázaní na lokální zdroje. Tam budou větší problémy než loni,“ upozorňuje ředitel ČHMÚ Mark Rieder. Dokonce by podle něj mohla nastat situace podobná začátku 90. let, kdy byl více než milion obyvatel Československa v létě zásobován z cisteren a lidé si chodili pro vodu s kyblíkem.

Je to podle něj varování pro lidi, aby se chovali rozumně a zvážili, jak se k vodě chovat. „Jsou obce, kterým vyschly zdroje, ale navážejí cisternami vodu do vodojemů, aby občan nic nepoznal, aby měl pocit, že vody je dost, a aby si ten bazén s klidem mohl napustit,“ dodává Rieder.

Vývoj sucha od května 2018 do dubna 2019:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video