Whistlebloweři musí na větší ochranu počkat, Michálkův návrh neprošel

Lidé, kteří upozorní na nekalé jednání na svém pracovišti, větší ochranu od státu zatím nedostanou. Senát ve čtvrtek vrátil k přepracování návrh zákona o whistleblowingu, který připravila skupina senátorů v čele s Liborem Michálkem.

Senátor Libor Michálek prozatím neuspěl se zákonem o whisleblowingu. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Podle většiny senátorů návrh nebyl dostatečně připraven a provázán například s trestním zákoníkem.

Michálek chtěl v předloze vyloučit možnost, aby zaměstnavatel mohl oznamovatele nekalého jednání obvinit pouze z pomluvy. Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl však jako někdejší státní zástupce upozornil na to, že oznamovatel by tak mohl být zažalován pro křivé obvinění nebo pro poškozování cizích práv.

Whistleblowing

Whistleblowing označuje fenomén, kdy zaměstnanci státní správy nebo velkých firem sami upozorní na podezřelé či přímo trestné jednání, přičemž se o něm dozvěděli jen díky svému postavení a interním informacím. Název znamená pískání na píšťalku a má symbolizovat poplašné upozornění na něco nezákonného.

Senátor Jaromír Štětina předlohu označil za zákon na ochranu udavačů, neboť nepočítá se sankcemi vůči oznamovatelům, kteří by poskytli nepravdivé informace. Pro přepracování zákona nakonec hlasovalo 48 z 55 přítomných senátorů.

Zákon o whistleblowingu měl podle Michálka chránit oznamovatele jakéhokoli jednání, "které není v souladu s veřejným zájmem" a za které by hrozily až tři roky vězení, třímiliónová pokuta nebo kterým by byla způsobena škoda přesahující tři miliony korun.

Oznamovatelé by měli být chráněni podobně jako vedoucí představitelé odborových organizací. Nesměli by být v souvislosti se svým oznámením propuštěni z práce ani sesazeni z vedoucí funkce, pokud ji zastávají, a nesměli by být ani žalováni o náhradu škody za údajné poškození dobrého jména zaměstnavatele v občanskoprávním řízení. O tom, jestli by na takovou ochranu měli nárok, by měl podle Michálka rozhodovat veřejný ochránce práv.

Senátor v návrhu vycházel z vlastních zkušenosti ze Státního fondu životního prostředí. V době, kdy byl v jeho čele, upozornil na údajnou korupci, což vedlo v prosinci 2010 k demisi tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila. Státní zástupci posléze případ odložili, nepodařilo se jim totiž prokázat, že by exministr Míchálka uplácel či vydíral  (více čtěte zde).

Bývalá vicepremiérka Karolína Peake plánovala zřídit poradnu pro oznamovatele trestné činnosti, whistleblowerské centrum ale nevzniklo.