Velký význam má i to, že aliance má o ruské vrtulníky Mi-24 značný zájem kvůli palebné síle, pancéřování, letovým vlastnostem a zvláště přepravním možnostem.
NATO totiž nemá bitevní vrtulník, na jehož palubu se vejde osmičlenné diverzní komando, které může být podle potřeby vysazeno v týlu protivníka a po splnění akce zase přepraveno zpět. Právě kvůli těmto vlastnostem aliance s vrtulníky Mi-24 počítá pro elitní síly okamžité a rychlé reakce.
Celkem by měly země visegrádské čtyřky pro své potřeby modernizovat 140 vrtulníků. Protože však další stovky strojů Mi-24 létají asi v padesátce zemí (několik jich mají i USA a Velká Británie), nemusí se tento projekt omezit jen na střední Evropu. Zároveň by šlo o první konkrétní krok zemí visegrádské čtyřky v obranné a zbrojní oblasti.
"Všechny předcházející pokusy zemí visegrádské čtyřky dohodnout se na společném zbrojním projektu ztroskotaly na rozdílných zájmech. Až teď je konečně šance se dohodnout - ušetřili bychom tím značné částky peněz," míní náměstek ministra obrany Štefan Füle, jenž stál u zrodu projektu.
Visegrád se podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka nedokázal po pádu železné opony dohodnout na jediném zbrojním projektu: ani na nákupu stíhaček, ze stolu byl smeten společný výcvikový letoun a zrovna tak modernizace tanku (každá země investovala miliardy do své verze).
"Nikdy jsme se z různých strategických, politických či jiných zájmů nedokázali domluvit. Došlo to tak daleko, že jsem národnímu řediteli pro vyzbrojování zakázal další planá jednání, pokud do nebude mít konkrétní výsledek. A u vrtulníků Mi-24 to vypadá velmi nadějně," říká Tvrdík.
Velký zájem mají Slováci, probouzejí se Poláci, jen u Maďarů mohou nastat komplikace: nemají dost peněz a ani vhodnou legislativu. Praha po konzultacích s NATO považuje modernizaci vrtulníků Mi-24 za jednu z obranných, ale i ekonomických priorit. Zájem o modernizaci vrtulníků projevila už téměř osmdesátka českých firem.
"Pokud bude domluva váznout, půjdeme do toho i bez Maďarka. A v krajní variantě jen se Slovenskem, které je modernizaci velmi nakloněno. I s Poláky se ale určitě domluvíme," věří Tvrdík.
Z informací diplomatů vyplývá, že česká verze modernizace vrtulníků je nejpropracovanější, Poláci jich mají nejvíce. Slovensko má špičkové zbrojovky a chce dokázat Bruselu před rozšířením NATO, že je schopno investovat do perspektivních zbrojních programů.
Mezivládní dohoda rozsáhlého zbrojního projektu "čtyřky" má být uzavřena do konce května. Praha při ní figuruje jako iniciátor, Slováci převzali roli koordinátora, Poláci mají největší zkušenosti s výrobou strojů. "Když to letos nedomluvíme, jde do toho každý sám," dodává Tvrdík.
