„Alternativní systémy nemění vítěze. Pokud má vítěz převahu, je jedno, v jakém systému se volí,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Nikdo podle něj nemusí mít obavy, že by změna systému znamenala automaticky i radikální změnu výsledků. Vliv by mohl mít jen v obvodech, kde byl těsný výsledek.
Výzkum toho, jak by v budoucnu mohly vypadat volby do Senátu, proběhl v říjnu v pěti obvodech. Samotné testované alternativní systémy se tolik neliší – volič různou formou oboduje více kandidátů už v prvním kole místo toho, aby si jako nyní vybíral jedno jméno z kandidátů a v druhém kole ze dvou finalistů.
Agentury Median a STEM/MARK ve výzkumu na popud Institute for Democracy 21 testovaly pět systémů v obvodech Chomutov, Praha 2, Třebíč, Brno-město a Ostrava-město.
Štěch by si přál čtvrtého kandidáta na šéfa SenátuKončící předseda Senátu Milan Štěch si nemůže vybrat mezi současnými kandidáty, kteří by ho měli v čele horní komory Parlamentu vystřídat. Neoslovil ho Kubera, Horník ani Hampl. Kluby měly podle Štěcha najít větší osobnost. Sám už znovu kandidovat nechce, potvrdil to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Nominace musí být uzavřené do úterý, na další jméno je tak ještě čas. Podle Štěcha se v kuloárech mluví o dalším adeptovi, jméno ale neprozradil. „Já jsem si favorita nevybral. Nevím, koho budu volit. Přál bych si nějakou větší osobnost,“ vysvětluje svoje postoje končící šéf horní komory Parlamentu. |
Třeba v Praze 2 zvítězil v pokusu ve všech pěti systémech nezávislý Marek Hilšer nad Liborem Michálkem za Piráty. Systémy se lišily jen na dalších místech – v reálných volbách skončil třetí Vladimír Kratina (ODS), v alternativních systémech by skončil třetí Ivan Gabal za Zelené, který byl reálně až šestý. Pohoršil by si i kandidát SPD Ladislav Jakl.
V Senátu to neprošlo
Změna volebního systému má podporu i přímo v Senátu, kde v říjnu neúspěšně navrhovala skupina senátorů kolem Jiřího Dienstbiera (ČSSD) změnu na jeden z testovaných modelů, který se používá hlavně v Austrálii nebo i v některých asijských zemích.
„Australský systém dobře eliminuje extrémní kandidáty. Nemohlo by se stát, že tam vyhraje někdo jako Marian Kotleba na Slovensku. Ten prošel těsně do druhého kola a ve druhém zvítězil díky malé účasti,“ popisuje Prokop.
Jenže průzkum také potvrdil argument proti zavedení alternativního způsobu voleb – že by ho volič nepochopil. V australském systému vyplnilo volební lístek chybně 10,8 procenta respondentů. Nezaškrtli tři kandidáty, ale jenom dva nebo jednoho. Naopak se nepotvrdilo, že by zvýhodňoval volbu vzdělanějších voličů.
„Neliší se to víc, než když dnes méně vzdělaní a informovaní nevědí, že je nějaké druhé kolo voleb,“ dodal Prokop.
Lidé nechodí volit
Ke změně způsobu volby však zatím chybí to nejdůležitější: shoda přímo mezi zákonodárci. Debatu o změně vyvolala pravidelně nízká volební účast, zejména ve druhém kole.
„Vždy po volbách přicházejí noví senátoři a chtějí zlepšit pověst Senátu, aby lidé chodili více k volbám. Říká to každý a nikdy se nic nezmění,“ komentuje Dienstbier.
Totéž potvrzuje i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). „Před dvěma lety nás všichni vyzývali, aby se hledala cesta, jak zlepšit informovanost o volbách, a aby se i systém nějak posunul, aby účast byla větší,“ vzpomíná Štěch.
Prý musel v kampani hlavně starším lidem vysvětlovat, že po prvním kole ještě odvoleno nemají. „Ti lidé nevěděli, že je čeká ještě jedno kolo. Mluví o tom i volební komise, že to lidé často nevědí,“ vysvětluje Štěch. Před Dienstbierem zkoušel protlačit jednoduchou změnu voleb do Senátu i on.
„To nejmenší, co šlo udělat, je zvýšit komfort lidem a lístky jim poslat až domů i před druhým kolem. Aby se to stihlo, musela by mezi oběma koly být lhůta 14 dnů. Za týden by se to nestačilo roznést,“ popisuje úpravy Štěch. Jeho návrh prošel Senátem, ale zamítla ho Sněmovna.
Jak se dnes volí do Senátu
|
