"Vláda ČR vyjadřuje své hluboké uznání všem osobám z řad někdejších československých občanů, zejména německé národnosti, žijícím před druhou světovou válkou na území dnešní České republiky, které v období druhé světové války zůstaly věrny ČSR a aktivně se účastnily boje za její osvobození nebo trpěly pod nacistickým terorem," přečetl premiér úvod textu prohlášení. - celé prohlášení čtěte zde
ODS a prezident jsou proti
S návrhem na symbolické ocenění antifašistů přišel premiér Jiří Paroubek. Podpořila ho ale celá vláda. "Všechny tři koaliční strany mají na tuto věc absolutně stejný názor a prohlášení bylo odhlasováno jednomyslně," oznámil premiér.
Občanští demokraté ani prezident Klaus s návrhem vlády nesouhlasí. "Je to koncepčně chybné, zbytečné a prázdné gesto, které ve svých důsledcích může poškodit Českou republiku a její zájmy," uvedl Klaus.
Prohlášení podle Klause "jednostranně znovu otevírá již jednou uzavřenou citlivou historickou kapitolu". Znepokojuje ho také, že s ním "text sporné deklarace ani ministerstvo zahraničí ani vláda předem nekonzultovaly".
Paroubek: Napravujeme křivdy
Výtky prezidenta a opozice odmítl Paroubek na tiskové konferenci s tím, že se ODS svými výroky dostává do "nelichotivé společnosti" sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku.
Kabinet v něm současně vyjádřil lítost nad křivdami, kterých se poválečné Československo vůči německým antifašistům dopustilo.
"Vedena zájmem symbolicky ocenit aktivní odpůrce nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu, a ve snaze přispět k prohloubení historické paměti vláda České republiky iniciuje a podpoří projekt dokumentace osudů jednotlivých takto postižených osob," píše se dále v prohlášení.
Na projekt vláda uvolní 30 milionů korun, řekl na tiskové konferenci premiér.
Paroubek zdůraznil, že Benešovy dekrety, které upravovaly právní vztahy po osvobození, se na sudetoněmecké antifašisty nevztahovaly. Proto se vláda rozhodla více než 60 let po válce napravit křivdy, které se jim v rozporu s těmito zákony staly.
"Prohlášení se vztahuje na osoby, které měly před válkou československé občanství, žily na území dnešní ČR a zůstaly jí věrni v průběhu války, aktivně se účastnily protinacistického odboje nebo trpěly pod nacistickým terorem a po válce byly postiženi v souvislosti s opatřeními proti takzvanému nepřátelskému obyvatelstvu," uvedl premiér.
"Týká se to všech aktivních odpůrců nacismu bez ohledu na jejich pozdější státní příslušnost a místo pobytu," zdůraznil ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda.
Postižení se mají přihlásit na ministerstvu
Všechny takto postižené osoby, nebo jejich příbuzné a známé, vláda vyzvala, aby se přihlásili na ministerstvu zahraničních věcí.
Konkrétní průběh projektu prý vláda ještě neřešila. Neurčila ještě ani organizace, které mají osudy antifašistů mapovat.
"Není to uzavřená záležitost. Je to proces na dlouhá léta," míní premiér Paroubek. První zprávy o výsledcích projektu by ministerstvo zahraničí mělo přinést v roce 2008, uvedl Cyril Svoboda.
ANKETA
Podporujete Paroubkův nápad uznat zásluhy Němců, kteří u nás bojovali proti nacismu?
