Diskuze

Boj o Šumavu. Vláda kývla na kácení v nejpřísněji chráněné části parku

Proti kůrovci na Šumavě chce vláda na návrh ministra životního prostředí Tomáše Chalupy zasahovat i v části národního parku s nejpřísnějším ochranným režimem. Vláda kývla Chalupovi na návrh zákona, který to umožní. Premiér Petr Nečas očekává širší shodu v parlamentu, aby nevyhrál postoj ekologických aktivistů.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

V55a86š94e82k 73Ř11í67h13a

25. 4. 2013 12:19

Co dodat třeba jen skutečnost, že z mnohokulturní Šumavy tu monokulturní smrkovou udělali právě předci dnešního úžasného ekologa Schwarzenberka.

A pak už jenom fakt že z hospodářského monokulturního porostu udělat plnohodnotnej rozmanitej ekosystem tak jak vypadal před 200 lety bude trvat bez zásahu člověka minimálně 200-300 let. A se zásahem tak 100 záleží jen na nás co si vybereme. A jestli mám s ekologama na něčem souhlasit pak jen snad s kritikou způsobu těžby, ale to zda ano či ne v 200 let hospodářském lese mě přijde směšný. A propo zajímalo by mě zda mě vůbec Hnutí duha propalí účty, které platím za likvidaci kůrovce v druhém a třetím pásmu.  Zatím se mě jen a pouze vysmáli.

A poslední ano ekosystém jsou i zvířata třeba zrovna rysi, kteří nedávno vysazeni začínají štvát tamní ovčí farmáře. A propo zjistěte si kdo se nejvíce zasadil o jejich navrácení do krajiny. Moc Ekologů tam nenajdete.

0 2
možnosti

Na hřebenech Šumavy byla vždycky smrčina (= monokultura), nikdo ji tam nemusel vysazovat. Jinak pochybuji, že lze cílenými zásahy za sto let dostat divočinu - vzhledem k tomu, že smrk roste asi tak sto let. Ještě mě zaujala věta "zda mě vůbec Hnutí duha propalí účty, které platím za likvidaci kůrovce v druhém a třetím pásmu". Toto kácení platíte vy?

1 0
možnosti
JT

Může někdo z de vyskytujících ekoteroristů napsat, jak by si představovali péči o Šumavu? nechat všechny stromy sežrat kůrovcem a pěkně popadat na zem a po shnití se konečně uvolní toužebný prostor pro stavbu rekreačních chat? Nebo nám přiletí na pomoc Ufouni a ti to za nás vyřeší? Nebuďte směšní.

0 5
možnosti
DK

No ty máš dost... Rv

2 0
možnosti
JT

Doufám, že lesníci přísně zasáhnou proti ekoterositům, kdyby se chtěli přivazovat ke stromům a po výzvě ke vzdálení se z prostoru práce, ihned pokácí strom i s připoutaným teroristou.

2 1
možnosti

Otázka je, kdo je ten terorista. Začínám mít obavu, že skutečnými ekoteroristy je kácecí lobby...

3 1
možnosti
JS

Dokážu si představit, že někteří lidé mohli zpočátku věřit, že kácení je řešením problému. Na počátku to opravdu bylo prezentováno jako jednorázový zásah, který pomůže. Podívejte se na to ale zpětně. Kácet se začalo, nepřestalo a nepřestává, kácí se řadu let a není nastaven žádný časový limit, neexistuje ani plán, který by říkal, že za konkrétní počet let, po který se bude kácet, bude situace vyřešená a skončí se. V praxi to není nic jiného, než časově neomezená povolenka k těžbě na území národního parku. Přitom kácení už z principu nemůže problém vyřešit - jak může odstranění konkrétních smrků zabránit tomu, aby kůrovec napadl další? Nemůže. Řešením není kácení, ale sázení (z toho bohužel nikomu nejdou peníze) - sázení buků a dalších původních listnáčů (např. kleny, jilmy) a obnova původních smíšených lesů mimo hřebeny a první zóny. Když v těchto oblastech vznikne smíšený les, ve kterém se nemůže rozjet kůrovcová kalamita, nemůže se logicky tato kalamita šířit do prvních zón.

4 0
možnosti

Ale jo, může. Ve smrkových lesích jsou podobné "kalamity" celkem běžné, lýkožrout se v takových lesích normálně vyskytuje. A bezzásahové mají být právě jenom horské smrčiny, v nižších polohách se ty buky a jedle postupně sázejí. Také by se to dalo nechat na sukcesi, ale byla by neskonale pomalejší. Jde o rozumný přístup. Kácením v horských smrčinách se ovšem nevyřeší vůbec nic - ty smrčiny se buď postupně vykácejí a znovu vysadí, nebo se nechají uschnout a nechá se to na přírodě. V prvním případě vyroste opět kulturní les, navíc těžební technika může některá cenná stanoviště narušit, ve druhém případě nastoupí sukcese a za pár století bude výsledkem klimaxová smrčina. Vzhledem k tomu, že se jedná o národní park, dávám přednost té klimaxové smrčině. Kulturních smrčin u nás máme dostatek.

2 0
možnosti

V50a71š43e55k 42Ř38í64h28a

24. 4. 2013 21:49

Tak nějak koukám, že se zde opět rozjelo mnoho obecných spíše ekologistických pohledů bez konkrétního případu řešení a dopadů v druhých a dalších zonách. A tak si říkám kde jsou ti, kterých se to týká nejvíce. Odpovím si hned sám většinou jsou právě v těch lesích, o kterých městští ekologové jen teoretizují na Idnesu. Proto bych vám vzkázal, pokud skutečně chcete poznat přírodu asi jediné udělejte to co já  vykšlete se na idnes a jděte se podívat ven je tam krásnej uplňkovej večer.

0 0
možnosti

Moje řeč. Celou neděli jsem strávil venku v Železných horách. Bylo tam krásně. Nic to ovšem nemění na tom, co jsem napsal. A znovu zdůrazňuji: les nejsou jenom stromy a na Šumavě není národní park kvůli stromům, ale kvůli zdejšímu ekosystému. Zdejší les proto nemá být pěstován jako hospodářský.

2 0
možnosti
IP

I85v60a25n 78P82a29p

24. 4. 2013 21:33

tak který Bakala tam chce stavět Rv

2 2
možnosti

Bohužel se na Šumavě střetává spousta různých zájmů či pohledů na svět. Lesníci v lese vidí především dřevo, jsou dobře naučeni udržovat  a pěstovat dřevní plantáže a nechápou, proč je kvalitní dřevo ponecháváno ke znehodnocení. Biologové vnímají celý ekosystém a jde jim o jeho ochranu, pokud je zvláště cenný. Až potud je to odborný problém. Jenže do hry vstupují také další motivy, které už s odborností nemají nic společného. Např. osoby, které věří, že všechny problémy na světě vyřeší trh, vůbec nechápou, proč chránit nějaké cenné biotopy. Vždyť přece na prvním místě má být člověk, a pokud biotop překáží, musí pryč - ledaže by majitel usoudil, že mu větší zisk přinese zachovalý biotop. Takovýto přístup způsobil, že je spousta druhů na pokraji vyhubení a cenné ekosystémy na celém světě ničeny. Překáží deštný prales těžbě? Vykácíme ho. Poskytují velryby cenné suroviny? Budeme je lovit tak dlouho, dokud nějaké budou. Jsou Číňané ochotni platit nehorázné částky za "suché z nosu"? Klidně vystřílíme všechny nosorožce, hlavně, když to nese. Pak je tu laická veřejnost, které stačí ukázat emotivní obrázky suchého lesa, sem tam je doplnit lkaním vesničanů, jejichž předkové tyto lesy údajně sázeli (opravdu? já myslel, že tyto oblasti obývali Sudeťáci a po válce jich většina byla odsunuta), spojit to s lítými "ekoteroristy", nejlépe přivázanými ke stromům, a takto s veřejností manipulovat. A nakonec jsou tu ti, kteří ony manipulace provádějí. Jim nejde o žádné ušlechtilé zájmy, jako je třeba ochrana hustých lesů proti žravému brouku. Jim jde o kšeft. Na likvidaci národního parku mohou báječně vydělat. Konečně zmizí různá omezení a oni budou moci budovat penziony a sjezdovky.

4 2
možnosti

Onen návrh zákona je pokračováním salámové metody. Sice počítá s rozšířením prvních zón, ale až někdy za padesát let, do té doby lze ve druhých zónách vesele kácet, budovat cyklostezky i běžecké tratě. A během té doby se může ukázat, že už není co chránit, a zákon se tedy dá kdykoli změnit. Dnešní vlk (biologové) se nažere a koza (kšefty) zůstane celá. Podobné je to i s vybudováním té lanovky. Samozřejmě nezůstane jenom u ní. Nejdříve opravdu bude jenom lanovka, ale pod ní budou lyžaři sjíždět na českou stranu. Přitom budou ničit okolní stromky, a tak se rozhodne, že když už lanovka stojí, je třeba vybudovat také přibližovací sjezdovku. Ale ta také nebude stačit, stále bude dost lidí, kteří budou ničit okolní porosty, a tak se sjezdovka rozšíří, pak se řekne, že už tu přece sjezdovka je, tak proč by nemohla být další, sjezdovky ovšem budou potřebovat zázemí, hotely, parkoviště, atd., a nakonec tu bude přesně to lyžařské středisko, které tam údajně nemá vzniknout. Jenom bude vznikat pomalu, ne najednou. To je podstata salámové metody. A tímto směrem se bude ubírat Šumava. Bohužel. Naději nevidím, také ČSSD usiluje o to, aby Šumava především vydělávala, jak ostatně dokazuje na krajské úrovni. Až tedy bude vládnout, bude si v tomto počínat úplně stejně jako současná vládní koalice. Holt žijeme v ČR.

5 1
možnosti
PHH

Environmentalistický fundamentalismus. To jako Nečas myslí velkou skupinu vědců v Botanickém ústavu ČSAV a další odborníky ze zahraničí? A není to populistický demagogismus?

4 3
možnosti
JH

Kam to vztěžené dřevo asi půjde?

1 0
možnosti
MN

Aneb kterak příroda zase ostrouhala.

5 1
možnosti