Neonacisté si říkají Prisoners of war, tedy váleční zajatci. Podle svých představ bojovali ve válce "za záchranu bílé rasy". Třeba tím, že napadli a ubodali Roma, uvádí deník.
Vězeňská síť má podle informací HN zhruba 25 členů, jejich seznam má list k dispozici. Většina z nich je ve vězení za násilné trestné činy s rasovým podtextem.
Vězeňská služba o fungování neonacistické sítě neví a podle HN se i policie vyjadřuje neurčitě. "Nic mi to neříká, ale naši odborníci to možná znají," řekl pro HN mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Pavel Hanták. Bezpečnostní orgány však zároveň připouštějí, že se do vězení extremistické materiály dostávají.
Mluvčí vězeňské služby Káčer však podobné zprávy popírá. Vězeňská služba podle něj takovouto tajnou síť nezaznamenala.
Podle informací HN se v organizaci na podporu odsouzených extremistů angažují především Jiří Švehlík a bývalý policista Michal Kašpar. Švehlík, který se zúčastnil akce neonacistů v Praze, seznamy vězňů zveřejňuje a vybírá, koho na ně zařadit. "Mezi Prisoners of war řadíme všechny bílé lidi nežidovského původu, kteří jsou stíháni za činy, jež konali pro bílou rasu," píše se v dokumentu, který mají HN k dispozici.
Podle šéfa pankrácké věznice Petra Dohnala je podobná síť legální. Organizátoři dokonce chtějí v příštím roce založit občanské sdružení. Podle odborníků je však spolek Prisoners of war nebezpečný tím, že neonacisté a skinheadi neztrácejí kontakt s ostatními radikály.
