"Není mi jasné, jak to, že máme předchozí verdikt téhož Ústavního soudu pro nás příznivý, v němž nikdo vůbec ani stínem nezapochyboval o tom, že otec Kristiny Colloredo-Mansfeldové byl české státní příslušnosti. To se začalo vytahovat až teď ke konci. Jeden čas to dokonce vypadalo, že se uzavře dohoda. Najednou se to změnilo. Bylo to asi tak tři roky zpátky," popisuje advokát Kristiny Colloredo-Mansfeldové Vlastimil Nedomlel.
"Je to politika," říká přímo Kristina Colloredo-Mansfeldová.
Možnost, že by Ústavní soud byl ovlivněn politickým tlakem, však vedení soudu striktně odmítá. "Jde o rozhodování na základě dokladů, které má soud k dispozici. Z toho důvodu není ani prostor na nějakou politickou intervenci," říká mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.
Rozhodnutí Ústavního soudu však předcházelo policejní vyšetřování některých šlechtických rodů včetně Colloredů. Ministr kultury Pavel Dostál v úterý v rozhovoru připustil, že k němu dal podnět.
"Byl jsem to já, kdo požádal ministerstvo vnitra o prověření některých udělených státních občanství, zda byla udělena v souladu se zákonem. Ukázalo se, že nikoliv," řekl Dostál.
Policie naposledy zasáhla proti Colloredům v pondělí, kdy zveřejnila dokument, který údajně dokazuje, že dědička byla zapsána jako říšská Němka. Podle odborníků však takový doklad nemá pro spor nejspíš žádný význam.
Rozporuplné verdikty Ústavního soudu současně dávají Colloredům naději v dalších soudních řízeních. Například pokud by některá státní instituce chtěla zpochybnit vydání zámku v Dobříši či tamních lesů, měla by obtížnou situaci, protože tyto restituce už Ústavní soud potvrdil.
Pro osud Opočna a dalších nároků Kristiny Colloredo-Mansfeldové však bude rozhodující spor o občanství jejího otce. Původní rozhodnutí o občanství z roku 1992 ministerstvo vnitra před dvěma lety zrušilo.
"Nyní čekáme na stanovisko ministerstva, pak asi jdeme k soudu," řekl Nedomlel.
 Hraběnka Kristina Collorado Masfeld na nádvoří zámku Opočno. (14. ledna 2005) |
