Střet není objektivně řešitelný, protože jeho příčinou je protichůdný pohled na roli ženy.
Jedna skupina vidí ženu jako kolečko v pospolitosti sledující zjevené poslání, jejíž povinností je podřídit se vyšším zájmům, druhá vnímá ženu jako svébytný subjekt, který má v prvé řadě právo rozhodovat se sám za sebe.
Mateřství pokládá za svobodnou volbu, nikoli za nevyhnutelnou povinnost. Právě pro takové příležitosti, kdy konsenzus není myslitelný, máme ostatně nástroje parlamentní demokracie.
Nadpoloviční většina poslanců rozhodne a pravidlo omezující naše jednání je na světě. Zákony, které upravují podmínky přerušení těhotenství, jsou u nás liberální a jsou v souladu s většinovým názorem.
Menší překážky
Informace o chystaném příchodu pilulky RU-486 do naší země se jistě stane vítanou příležitostí odpůrců přerušení těhotenství a nepochybně si na chvíli získá pozornost médií. Proto si preventivně připomeňme, o co vlastně jde.
Pilulka, která způsobuje umělý potrat, byla od chvíle, kdy ji doktor Etienne-Emile Baulieu v roce 1980 vymyslel, uvedena do klinické praxe ve většině zemí Evropské unie a ve Spojených státech.
Používá se do 49 dnů od poslední menstruace, a to tak, že nejprve žena spolkne postupně tři tablety a pak s dvoudenním odstupem dostane v ordinaci lékaře prostředek na vypuzení vajíčka.
Za čtrnáct dní ji čeká kontrola. Není to tedy žádný principiální zásah do současných poměrů, jenom se ženám nabídne alternativa k zavedeným způsobům přerušení těhotenství.
Rozhodnutí, jak přerušit těhotenství, přísluší ženě a administrativní překážky by měly co nejméně omezovat možnost její volby.
Snížení útrap
Nevěřím, že zákazy a příkazy formují lépe lidský život než vlastní odpovědnost a chuť žít. Děti by se měly rodit do rodin, které jim dají lásku, ostatně jako bývalý pediatr jsem poznal mnoho dětského utrpení s kořeny v nechtěném spojení.
Rozhodnout se pro přerušení těhotenství bolí a důvody těch, které je podstupují, jsou zatraceně vážné. Respektujme je. Proto se neobávám, že se snížení fyzických útrap vlastního zákroku nějak promítne do počtu interrupcí.
Trend posledních let to potvrzuje, přes zlepšování "komfortu" tohoto typu zdravotních služeb u nás počet potratů klesá. Nebraňme našim ženám o sobě rozhodovat. Ostatně – od chvíle, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, jim účinně bránit nemůžeme, jenom jim můžeme život trochu zkomplikovat. S evropskou kartičkou pojištěnce a eury v kapse se mohou obrátit na lékaře okolních států.
Přestaneme být prosebníky
Osud pilulky RU-486 může být dobrým barometrem vývoje našeho zdravotnictví. Pokud administrativní překážky zabrání jejímu vstupu do našich krajů, bude to signálem, že i nadále o nás ve zdravotnictví rozhodují jiní, a naše volba se bude dále moci uplatňovat pouze pokoutně.
Ale pokud naše ženy dostanou svobodu se samy rozhodnout, bude to signál, že i ve zdravotnictví přestáváme být prosebníky a stáváme se zákazníky. Však by už bylo načase.
