Soudce Ústavního soudu: Volby jsou ohroženy

Brno - Soudce Ústavního soudu Vladimír Klokočka varuje před důsledky rozporného rozhodování soudů ve věci volebních příspěvků. Tři krajské soudy totiž nepožadovaly pro registraci politických stran zaplacení zákonem předepsaného patnáctitisícového volebního příspěvku, všechny ostatní soudy zase stranu, která příspěvek nezaplatila, naopak zaregistrovat odmítly.

"Vznikla tak nebezpečná situace," říká Klokočka.

Co vlastně ty soudy udělaly špatně?
Soud může dospět k závěru, že ustanovení zákona, které má ve věci použít, odporuje ústavě. V takovém případě má povinnost přerušit řízení a předložit věc Ústavnímu soudu, aby o ústavnosti či protiústavnosti rozhodl. To se nestalo ve třech případech a soudy místo toho rozhodly samy. Připustily registraci stran, které nesložily volební příspěvek. Chovaly se tedy v rozporu se zákonem, ale i v rozporu s ústavou.

Co se s tím dá nyní dělat?
Možnosti nápravy jsou velmi obtížné. Můj osobní názor je, že by se příslušné soudy měly obrátit na Ústavní soud, a to přesto, že již svému názoru daly formu rozhodnutí. To pochybení samo o sobě neruší ústavní povinnost předložit věc Ústavnímu soudu.

DÁLE ČTĚTE

Stranu pustila do voleb chyba soudce

Stihl by na to Ústavní soud zareagovat do voleb?
Musel by to stihnout. V takovýchto věcech lze postupovat velmi rychle. Bylo by to korektní ústavní řešení. Samozřejmě jsou argumenty, že věc není až tak závažná, aby opravňovala natolik neobvyklé řešení.

DEMONSTRACE
Většina neparlamentních stran, které se letos ucházejí o přízeň voličů, pořádají v pátek 24. května odpoledne na pražském Václavském náměstí společnou demonstraci.

Pod názvem Spolu pro demokracii protestují proti údajné mediální blokádě a žádají, aby jim stát vrátil volební příspěvek 15 000 korun za každý kraj. Považují ho za diskriminační a protiústavní,
a proto se chystají obrátit na státní volební komisi i Ústavní soud.

A je? Co by se stalo, kdybychom to nechali být?
Byl by to nebezpečný precedent. Znamenal by ve svých důsledcích, že připustíme, aby soudy jednaly jinak, než jim ústava předepisuje.

Pokud soudy nenajdou v sobě sílu obrátit se dodatečně na Ústavní soud, existuje jiná možnost řešení?
Z hlediska těchto případů jsem skeptický. Ostatní strany sice mohou napadnout registraci té strany, která nesložila volební příspěvek, soud je však vázán svým předchozím rozhodnutím.

Může ještě někdo jiný něco dělat? Třeba státní volební komise?
Ani státní volební komise nemůže jít nad zákon. A i kdyby ostatní politické strany požádaly o prominutí kauce, ze zákona to není možné. Tato povinnost je jednoznačná.

Pokud by Ústavní soud potvrdil příslušnou část zákona, musely by strany zaplatit příspěvek, přestože už byly zaregistrovány?
Ano. Musely by ho zaplatit dodatečně. Jenom Ústavní soud může rozhodnout, zda požadavek na příspěvek je, či není protiústavní.

Nicméně, co když se soudy na Ústavní soud neobrátí? Někdo musel zaplatit, jiný ne... Co když ten někdo zpětně zpochybní regulérnost voleb?
Toho se obávám. Vznikl by stav určité diskriminace. Politické strany, které se voleb účastnily a složily kauci, by mohly namítat, že strany, které registrovány být neměly, jim ubraly hlasy. Možných konfliktů je celá řada.

Jak by se taková situace řešila po volbách?
V krajním případě by to mohlo vést k opakování voleb v určitých krajích.

Čím to, že prakticky každé volby v tuzemsku provázejí legislativní problémy?
Způsobilo to čtyřicet let starého režimu. Úroveň poznatků o funkci, poslání a smyslu voleb a jednotlivých volebních institucí v demokratickém systému je velmi omezená.