ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: ČTK

Malotřídky v nejistotě. Kvůli vládním škrtům budou muset propouštět

  • 1
Vláda schválila prokrácení rozpočtu, z nějž se ve školách platí vyučovací hodiny. Škrtání na školách ublíží malotřídkám, které jsou závislé na každém zkráceném úvazku. Větší školy či gymnázia se ho nebojí. Vyučovacích hodin, na které se děti rozdělují do menších skupin, však bude ubývat. I za to ministerstvo školství schytává kritiku.

Od prvního září školy dostanou méně peněz, ze kterých ředitelé proplácí odučené hodiny. V průměru půjde o snížení o pět procent. Jde o kompromis, který školské asociace a odbory dojednaly s ministerstvem školství. Původní snížení peněz, které jdou na výuku, a tedy i na platy, mělo být výraznější.

„Je to řešitelné a není to tak fatální,“ souhlasí ředitel gymnázia v Nymburce Jiří Kuhn. Jenže i jemu rozhodování o úsporách ulehčila shoda náhod. „U nás shodou okolností odchází dva zaměstnanci do důchodu, takže to nebudeme muset řešit výpovědí,“ vysvětluje.

Podle ministerstva školství se změna dotkne jen okolo třiceti procent škol. Ředitelé i školské odbory ale upozorňují, že nejde o tak marginální zásah do rozpočtů škol, jak resort tvrdí. Zejména pak menší školy a malotřídky se obávají, že budou muset propouštět, protože nemají chybějící peníze z čeho dorovnat.

„V malotřídních školách pracuje zaměstnanců mnohem méně, jejich funkce se často kombinují. Celkový objem mzdových prostředků je pak vzhledem k počtu úvazků samozřejmě mnohem nižší. Každý – i desetinový – pokles rozpočtených úvazků pak ale může být důvodem, proč si malá škola daného pracovníka už nedokáže udržet,“ vysvětluje Petra Mazancová z Učitelské platformy.

Vláda schválila snížení počtu hodin výuky. Chce tak zajistit peníze učitelům

Ředitelé sice nově budou moci sáhnout do jiných „šuplíčků“, tím se ale připraví o část peněz, které jsou určeny například na neschopenky, přesčasy či odměny pro učitele, kterými často dorovnávají jejich tabulkové platy.

Vláda se loni zavázala zákonem, že učitelům dá 130 procent průměrné mzdy. „Teď ovšem kraje nutí ředitele škol, aby toto navýšení rozpustili v běžných mzdách svých nepostradatelných zaměstnanců,“ upozorňuje Mazancová.

Podle ministerstva se škrty v praxi na většině škol neprojeví, i když připouští, že jejich míra závisí na jejich velikosti. „V praxi se snížení (maximálního počtu odučených hodin placených z rozpočtu MŠMT, pozn. red.) pohybuje od nuly do osmi procent, což znamená, že téměř 71 procent škol se tato změna ve skutečnosti nijak nedotkne,“ uvedlo ministerstvo.

Učitelů je podle ministra moc

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uklidňuje, že nové nastavení nic nemění ani na možnosti, kdy školy využívají dělení tříd na různé hodiny – například jazykové nebo matematické, či tandemovou výuku, což pedagogům umožňuje, věnovat se menšímu počtu žáků. „Školy mají dostatek prostoru k přizpůsobování výuky potřebám žáků,“ míní Bek.

Kromě úspor má nové opatření zbrzdit také počet nových učitelských úvazků. Těch je podle Beka moc. „Zpomalí se růst počtu nových úvazků. Státní rozpočet díky tomuto kroku ušetří zhruba 800 milionů korun při zachování rozsahu přímé pedagogické činnosti stanovené nařízením vlády a kvalitního finančního ohodnocení učitelů,“ odůvodnil.

Hází svůj problém na nás, peníze na školy nestačí, zlobí se kraje na vládu

Názor, že učitelů je moc, jde přitom proti tomu, na co se roky předtím upozorňovalo, tedy že učitelé naopak chybí. I proto se jednalo o návrhu, že by je mohli nahrazovat odborníci bez pedagogického vzdělání.

Původně resort školství navrhoval, aby se peníze na výuku snížily až o patnáct procent. Kvůli tomu ale na podzim vyšli školští pracovníci protestovat do ulic. Podle školských odborů, které demonstraci zorganizovaly, by nebylo možné kompromis domluvit nebýt stávky. „Přijatá úprava nakonec nebude mít žádný vliv na rozsah přímé pedagogické činnosti, která zůstane zachována ve stávajícím rozsahu,“ myslí si předák školských odborů František Dobšík.

Potřebuje české školství více učitelů?

celkem hlasů: 203
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 úterý 16. dubna 2024. Anketa je uzavřena.

„Ohrožená existence škol? Budeme to řešit“

I podle školských asociací se do nových pravidel bez větších obtíží vejde většina škol. Až na ty nejmenší. „Někde to bude znamenat omezení dělení tříd nebo tandemové výuky. Ale dopad by neměl být katastrofální. Takový, že by ohrozil existenci malých škol,“ ujišťuje prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Právě „nedotknutelnost“ malotřídek nebo malých škol byla jednou z podmínek stávky. „V tomto nám ministerstvo vyhovělo plně pouze u dvoutřídních škol, kde k redukci nedojde. Pokud by se v praxi ukázalo, že je ohrožena existence některých malých škol, budeme spolu s Asociací ředitelů základních škol navrhovat okamžité řešení,“ doplnil Dobšík.

Výsledné škrty kritizuje například i exministryně školství Kateřina Valachová. A to nejen kvůli malotřídkám. Podle ní nejdou dohromady dřívější požadavky MŠMT na zavádění informatiky do škol, budování méněkapacitních laboratoří či jazykových učeben nebo posílení třídnictví například s třídnickými hodinami mimo výuku a aktuální „nářky“ na zvyšování počtu učitelů. Podle ní totiž školy pedagogy nabrat musely, aby dostály ministerským požadavkům.

„Tento škrt ‚jen‘ nezaplatí odvedenou práci, a to doposud odváděnou. A logicky povede k tomu, že školy z finanční nouze škrtnou ve výuce vše, co mohou. Zapomeňte na konec biflování, posílení zážitkového učení, volitelné předměty, rozšiřování pohybu navíc ve školních družinách a další,“ odsoudila Valachová s tím, že všechny zmíněné prvky měly za úkol zlepšit pohodu žáků ve třídách.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video