Ministerstvo školství plánuje zřídit všeobecná lycea. Nový obor by mohl být alternativou všeobecného vzdělávání při současné vysoké poptávce po gymnáziích. Nebyl by výběrový a výuka na něm by nebyla tak náročná. Hospodářským novinám to řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Alespoň zkušebně by se podle něj první všeobecná lycea mohla otevřít od školního roku 2025/2026.
Momentálně tvoří gymnázia dvacet procent vzdělávací nabídky. Lycea, která jsou na pomezí všeobecného a odborného vzdělávání, tvoří pouhá čtyři procenta. To se má v následujících letech změnit.
„Snažíme se zuby nehty vymyslet školu, která nerozčílí ambiciózní rodiče, kteří si zakládají na tom, že jejich dítě chodí na gymnázium. Pro ty, kteří chtějí všeobecně vzdělávací školu, i stejně kvalitní, by mohlo být právě všeobecné lyceum,“ řekl deníku analytik výzkumné organizace PAQ Research Jan Zeman.
Žáci a žákyně chtějí maturovat. Česko zvedá kapacity gymnázií, vznikají lycea |
Že je mezi deváťáky a jejich rodiči „hlad“ po všeobecném vzdělávání, potvrzuje i programový ředitel organizace EDUin. „Rodiče už dávno hlasují nohama. Pokud bychom vymazali veškerou společenskou znalost o oborech a představili lidem všeobecně zaměřenou školu tak, jak se teď snažíme stáhnout pozornost k lyceím, věřím, že by lidé o tento typ měli dokonce větší zájem než o gymnázia. Aktuálně se pro lycea rozhoduje méně lidí, protože se bojí neznámého,“ shrnul pro iDNES.cz Miroslav Hřebecký.
Všeobecná lycea by měla nabízet v prvních dvou letech všeobecné vzdělání, ve vyšších ročnících by si pak studenti mohli zaměření zvolit. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by si žáci mohli vybrat třeba technické či ekonomicko-společenské zaměření nebo profesní modul, který bude odpovídat průmyslové škole či učebnímu oboru.
Nantl míní, že by poté mohli pokračovat buď na vysokou školu, nebo si už při studiu dodělat kvalifikaci ve vybraném oboru. V současné době si lze kvalifikaci doplnit po ukončení školy. „Všeobecné vzdělání je o tom, že mladému člověku nejdřív co nejvíc rozšíříme obzory, než si zvolí konkrétní úzkou odbornost. Kterou si nakonec každý zvolí. Dobré všeobecné vzdělání se hodí pro každého i pro společnost jako celek. I pro ekonomiku,“ upozornil před pár dny na síti X náměstek ministra školství Nantl.
V krajích už fungují, na řadě je Praha
Lycea přitom už v nabídce vzdělávání v krajích jsou. Třeba ve Zlínském kraji se jich otevřelo hned pět. „Na středních školách přibyla lycea s přírodovědným, technickým, ekonomickým či zdravotnickým zaměřením. Tím se nabídka všeobecného vzdělání zvýšila,“ vyjmenovala krajská radní pro školství Zuzana Fišerová.
Lycea zvedla kapacity i v Jihomoravském kraji, konkrétně v Brně. Technická lycea si mohli zvolit i deváťáci na Vysočině v Jihlavě a Žďáře nad Sázavou. V Novém Městě na Moravě funguje také třeba pedagogické lyceum. V jižních Čechách se otevřela zase tři technická.
Není to přitom dlouho, co se lycea v Česku zavírala. V minulém desetiletí se třeba vedly boje o to, jestli by měla dále fungovat lycea v Karlovarském kraji. Koncem roku 2017 se tam slučovala řada škol, původní plán počítal s tím, že žádná z nich lyceum neotevře. Teď už je ale trend jiný. Ve městě Ostrov se otevírá technické lyceum, do budoucna by mohlo vzniknout ještě lyceum zdravotní nebo pedagogické.
Posílat děti na gymnázia je levnější než provoz průmyslovek, říká Nantl |
Hřebecký z EDUinu míní, že teď je s otevíráním na řadě Praha a Středočeský kraj. „Rozhodně to není gymnázium pro trojkaře ani horší škola. Umožní lidem, kteří ještě přesně v 15 letech nevědí, co konkrétně by chtěli dělat, ale tuší obecně směr, tedy třeba humanitní nebo přírodovědný, připravit se pro život. Stát z toho může těžit, protože se zvýší čtenářská i mediální gramotnost, mladí lidé budou více chodit k volbám, jejich společenská odpovědnost bude vyšší,“ přidává další důvody Hřebecký.
Otázkou zůstává také to, zda by nově otevřené obory sehnaly dostatek učitelů. Ministr Bek již dříve řekl, že lycea by měla vznikat na místě dnešních učňovských oborů. „Ve všech krajích máme studijní nebo učební obory, o které není dostatečný zájem, a musíme vést debatu o tom, jak tyto kapacity lépe využít,“ sdělil ministr. Hřebecký k tomu dodává, že právě z oborů, které zaniknou, by učitelé mohli na lycea přejít.
Učebních oborů je dohromady 283 a také podle Hřebeckého i ministerstva neodpovídají reálnému uplatnění na trhu. I to chce resort školství změnit, mluví se o tom zhruba od roku 2016. Počet nabízených oborů by mohl klesnout na pouhé desítky. Návrh nařízení vlády o nové oborové soustavě středních škol by podle Nantla měl být hotový do poloviny letošního roku.
