ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Rusko může ovlivnit české volby dezinformacemi i podporou kritiků Západu

  • 548
Napjaté vztahy mezi Českem a Ruskem kvůli možnému zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích stupňují aktivitu dezinformátorů. Podle odborníků k ovlivňování české společnosti a politického prostředí ze strany Ruska dochází již dlouhodobě. Možnost, že nyní vyvine snahu nepřímo ovlivnit podzimní volby, je podle expertů pravděpodobná.

Současné sílící dezinformace ze strany Ruska by mohly mít dopad na podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Podle politologa Stanislava Myšičky z Katedry politologie Filozofické fakulty UHK dochází k ovlivňování českého společenského a politického prostředí již dlouhodobě. „Dá se předpokládat, že vzhledem k dalšímu zhoršování česko-ruských vztahů se bude tato aktivita stupňovat, ale obecně vzato se nebude jednat o něco nového,“ uvedl Myšička z hradecké univerzity. 

Myšička si však nemyslí, že by Ruská federace chtěla ovlivnit volby přímo. Podle něj by to neodpovídalo ruské dlouhodobé strategii, která je vedena vůči státům EU nebo USA. „Ta se nese v duchu nepřímého ovlivňování politického a sociálního diskursu - dezinformace, podpora populistických subjektů nebo aktivity tajných služeb. Proto je obecné riziko ruského zásahu do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny v působení na růst nedůvěry vůči demokratickému politickému systému a podpora pokračující polarizace české společnosti,“ varoval politolog Myšička. 

Dají se očekávat špionážní útoky na strany

Odborník v oblasti bezpečnostních a strategických studií Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně má za to, že snah o ovlivnění voleb skrze kyberprostor by se Česko dočkalo tak jako tak. „Rovněž se jedná o dnes již běžný fenomén a Rusko se zcela logicky bude snažit nějak pomoci těm stranám, které jí jsou nakloněny a naopak uškodit těm, které Rusko považují za hrozbu,“ řekl Drmola. 

Podle něj ovlivňování bude opět probíhat hlavně v rovině propagandistických manipulací, šíření dezinformací mezi voliče a nepřímého financování spřízněných aktérů, nikoliv skrze přímé kybernetické útoky na sčítání hlasů. „Očekával bych také snahy o špionážní útoky na jednotlivé strany a jejich představitele, jejichž cílem by byl zisk citlivých informací, které by pak mohly být využity k jejich pošpinění,“ upozornil Drmola z Masarykovy univerzity v Brně.

Senátoři zvažují ústavní žalobu na prezidenta Zemana kvůli kauze Vrbětice

Politolog a expert na dezinformace Miloš Gregor k ovlivňování podzimních voleb uvedl, že v Česku k tomu Rusko není příliš potřeba. „Vzpomeňme na sněmovní volby 2017 a lithium, které se stalo hlavním tématem posledních dní kampaně. Nebo prezidentské volby 2013 i 2018. Sice můžeme spekulovat o vlivu Ruska zejména skrze financování volebních kampani některých kandidátů, ale dezinformace v kampaních produkovali sami kandidáti nebo čeští autoři,“ řekl Gregor. 

Ten pravděpodobnost dezinformací z Ruska před volbami vnímá spíše jako menší. „Pravděpodobnější budou dezinformace českých autorů, které budou výhodné pro Kreml,“ doplnil politolog Gregor.

Vztahy jsou napjaté dlouhodobě

Gregor má z to, že letošní volby budou spíše o interpretaci (ne)zvládnutí pandemie stávající vládou a o plánu ekonomické obnovy země. „Nelze vyloučit, že se objeví něco podobného jako bylo lithium v roce 2017, ale na tomto místě bych připomněl, že se to sice objevilo původně na hrubě konspiračním webu Aeronet, ale odtud to převzaly české politické strany, které na tom postavily kampaň,“ podotkl Gregor.

Pokud budou některé metody ruské hybridní války úspěšné, mohlo by to podle politologa Stanislava Myšičky z UHK napomoci těm politickým subjektům, které jsou dlouhodobě kritické k západní politice vůči Ruské federaci, ať již se to týká Krymu, Ukrajiny či jiných témat, a naopak by to mohlo uškodit prozápadním politickým stranám.

Rusko musí za Vrbětice pykat, překročilo hranice, míní diplomacie USA

To, zda kauza nějak ovlivní podzimní volby, bude tedy hlavně záležet na tom, jak dlouho téma zůstane ve veřejném prostoru, myslí si vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií na Metropolitní univerzity v Praze Petr Just. „Necelý půlrok, který do voleb zbývá, je dost dlouhá doba na to, aby ti, kdo téma chtějí upozadit, tak mohli učinit. Stejně tak je to dlouhá doba na to, aby se objevila v politické debatě jiná témata,“ řekl Just. 

Rusko může nalomit důvěru lidí

U stran, které podle něj mají dlouhodobě vyprofilovaný vztah k Rusku - ať už pozitivně, například KSČM či SPD, nebo negativně, tedy většina zbylých opozičních stran, nečeká Just nějaké dopady na jejich pozici v návaznosti na tuto kauzu. „Jejich voličská základna postoje těchto stran k Rusku zná a současná kauza to nezmění, spíše upevní. V tomto ohledu je tedy nejméně jisté, jak dopadne kauza na voliče stran ANO a ČSSD, které musí i díky své voličské základně balancovat mezi proruskými a protiruskými postoji,“ vysvětlil politolog Just a dodal: „Mezi jejich voliči jsou totiž i příznivci Miloše Zemana, což se projevilo zejména při poslední prezidentské volbě.“

Slova podpory Zemanovi zní doslova ze všech koutů vlasti, sdělil Ovčáček

Podle odborníků se Rusko může snažit nalomit důvěru některých občanů právě skrz dezinformace na sociálních sítích a některých dezinformačních webech. Podle politologa Miloše Gregora by bylo s podivem, kdyby se tak nyní nedělo.

„Ostatně první takové snahy jsme mohli pozorovat téměř ihned po sobotním (sobota 17. dubna pozn. red.)  oznámení na tiskovém briefingu pana premiéra a vicepremiéra. Po pondělním nešťastném vyjádření Andreje Babiše, které celou kauzu bagatelizovalo jako „útok na zboží” jeho výroky okamžitě převzala ruská propaganda. To, že se za výrok později premiér omluvil, už na nich budete hledat marně,“ řekl pro iDNES.cz Gregor.

V jaké míře mohou dezinformace ze strany Ruska zesílit, ukazují nyní poslední dny. „Nějakou omluvu či ochotu uznat vlastní chybu od Kremlu nemůžeme čekat. Naopak zesílí snahy celou kauzu aktivit ruských agentů v Česku relativizovat a bagatelizovat. Už nyní můžeme v ruských státních médiích vidět a slyšet, že jsme v Česku pouze lokajové USA, že se jedná o nějaké spiknutí liberální opozice a Rusko je zde v roli oběti,“ podotkl Gregor. Právě tyto příběhy začínají podle politologa vyprávět čeští příznivci Kremlu, můžeme je hojně vídat třeba ve facebookových skupinách šířících hoaxy a konspirační teorie spojené s pandemií.

Situace povede k prosazování národních zájmů

Podle Gregora v době pandemie začala řada lidí věřit různým bludům a problém dezinformací se ukázal v „plné nahotě “. „Právě lidé, kteří věří, že po očkování budeme neplodní nebo čipovaní nebo že koronavirus byl vyvinut jako biologická zbraň, budou první skupinou, na kterou se ruská propaganda zaměří,“ dodal Gregor.

Odborník v oblasti bezpečnostních a strategických studií Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně pro iDNES.cz varoval, že současná situace určitě povede k intenzivnějším snahám o využití kyberprostoru při prosazování národních zájmů. „Ruská federace dlouhodobě figuruje jako jeden z nejčastějších zdrojů kybernetických útoků proti cílům na našem území. Navíc přelévání mezinárodních sporů do kyberprostoru je dnes již zcela běžný úkaz. Takže spíše bych se velmi divil, kdybychom se žádné odezvy v kyberprostoru nedočkali,“ řekl Jakub Drmola. 

Kdyby Zeman promluvil dřív, mohl si naklonit spojence, tvrdí politolog

Co se dezinformací týče, tak podle něj bude docela složité rozpoznat nějaký výrazný nárůst, protože ty snahy jsou kontinuální. „Už několik dní můžeme pozorovat šíření dezinformací, které reagují na aktuální kauzu okolo Vrbětic a snaží se ji popřít či všelijak kreativně překroutit,“ uvedl Drmola z brněnské Masarykovy univerzity.

Ukázkovým příkladem dezinformací jsou případy z posledních dní. Kdy dezinformační weby zpochybnily, že se incident ve Vrběticích odehrál tak, jak jej prezentovala oficiální místa. „Zpochybňována je BIS, která je podle některých článků ve vleku CIA a USA. V této souvislosti články zdůrazňují, že nebyly zveřejněny přesvědčivé důkazy, a je zpochybněno, zda vůbec existují. Objevuje se i připomínka kauzy ricin, která má dokazovat neschopnost BIS,“ upozornil například web Čeští elfové, který cílí proti dezinformacím na českém internetu.

Jaké následky budou dezinformace mít, je podle Jakub Drmoly těžké předpovídat.  „Bude záležet, o jaké útoky a na jaké cíle by šlo. Může jít o něco relativně triviálního a spíše obtěžujícího, jako jsou útoky typu DDoS, a nebo se naopak můžeme dočkat i něčeho vážnějšího, jako jsou snahy o extrakci utajovaných informací, případně sabotáže vůči českému průmyslu nebo infrastruktuře,“ upozornil Drmola. Podle něj také může dojít k využití citlivých informací, které byly získány již během dřívějších útoků a na kterých Ruská federace doposud „seděla“, ve snaze pošpinit či zdiskreditovat Česko, nějakou instituci, společnost nebo i osobu.

„Asi bych se nebál ničeho katastrofálního. Způsobit nějaké zásadní materiální škody nebo dokonce oběti na životech je stále extrémně vzácné a obtížné. Od útoků reagujících na současnou situaci bych očekával spíše snahu vyslat jasný politický a mezinárodní signál a Rusko nemá moc důvod investovat příliš času a prostředků do nějakého vysoce komplexního a sofistikovaného kyberútoku, který by způsobil opravdu dramatické škody,“ uklidnil zároveň IT expert Drmola a současně dodal, že je také třeba si uvědomit, že zatímco z pohledu Česka je toto kauza první kategorie, tak pro Rusko nikoliv, neboť se zároveň musí zabývat i situací na Ukrajině či Navalným.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video