Doporučuji přečíst si např. ve Wikipedii o "syndromu odcizení" mezi dítětem a rodičem (Elternteil-Kind-Entfremdung), lze se dostat k odbor. článkům i rozsudkům soudů v zahraničí v němčině i angličtině. Syndrom se pokusil zavést americ. psychiatr v r. 1985 s tím, že z 90 % mohou za odcizení mezi dítětem a otcem matky, jenže se setkal s masivní kritikou v USA, Kanadě, Británii, takže svou teorii přehodnotil s tím, že většinou se na odcizení ve vztazích rovnocenně podílejí matky i otcové. V ČR jsme možná s poznatky zůstali v 80. letech, vyspělé země jsou dál: ústavní převýchovu fakticky či domněle odcizeného dítěte označují za drastická trestní opatření poškozující dítě, soudci tam volí méně zatěžující opatření, např. doprovázení dítěte při návštěvě otce jeho babičkou apod.. Ovšem i onen americ. psychiatr uznával, že někdy má dítě skutečně špatné zážitky a je schopno si názor učinit samo, bez ovlivnění. Zahr. soudy převážně odmítly brát teorii o zaviněném odcizení dítěte jako důkaz, radši se soudce sám zeptá dítěte, proč a kde chce žít apod.

To je příšerný postup soudce, ale i některých "odborníků". Z čistě lidského hlediska: Dívka je 11 let zvyklá na určité prostředí, které má ráda, uklidňuje ji, dává jí naději do budoucna (např. balet, sourozenci), a stále je podezření, že se s otcem nikdy neztotožní, pokud skutečně zažila zlé věci z jeho strany. Nemá smysl jí zcela převrátit život naruby. Tady soudce zcela opomenul prospěch dítěte, jednostranně nadržuje otci, jaksi bez věrohodných argumentů. Matka by se s advokátem měla zkusit dovolat k ústavnímu soudu s žádostí vyložit právně zakotvená práva dětí, určitě projít všemi soudními instancemi v ČR, pokud to bude nutné, příp. se pak odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva: ten samozřejmě ví, že dítě by i po rozvodu mělo mít oba rodiče, ale všiml by si divných postupů kolem případu, např. násil. přesunem dcery na Slovensko se jí vlastně bere matka - a ta neudělala nic špatného, jen má strach z násilí apod., a především prospěch dítěte a přihlédnutí k jeho názoru šly úplně stranou.

Matka neudelala nic spatneho??? To je vtip? Za celou situaci muze matka. Pokud nekdo nekomu prevratil zivot tak to byla matka. Pokud dite bylo zvykle na oba rodice, tak co udelala matka? Otce vyloucila z pece. A to je podle vas normalni? Asi ano. Cokoli rekne matka je pravda ze.

Doufám, že děvče bude co nejdříve z dosahu vlivu manipulativní matky.

Je tady jeden aspekt: dívce, občanovi ČR, je soudem přikazováno opustit naši zemi.

Jestli tohle není proti ústavě (LZPS, článek 14, odstavec 4), tak už nevím co.

Násilně opustit zemi nutili naše občany dříve komunisti. (namátkou kardinál Beran, Karel Kryl, Třešňák, Landovský, Kohout a jiní).

Dnes to samé provádějí "demokrati". Nic se po r. 1989 nezměnilo. Nová totalita.

Tak hlavně, aby oba rodičové zaplatili všechna rozhodnutí, posudky, soudy, nadsoudy i nejvyšší soudy...

Zálohově zaplatit též půlroční pobyt v pasťáku a práci psychologů, šabatek, policie...

Uvidí se, do je ochoten za přítomnost dcery v rodině platit polovinu státních faktur.

Až na to, že nebude v pasťáku.

Byl jsem svědčit u soudu... (Ne tento případ) Žena se rozhodla dát muže za katr. Obvinila ho ze znásilnění a násilí. Naštěstí nebyla moc moudrá a udělala pár chyb... Ale ono se těžce dokazuje, že se něco neudělalo a že si ty modřiny udělala když byla pod vlivem a "lehounce" se motala... Chtěla děti jen pro sebe... Manžela vymazat ze země... ze života dětí... Apriori každý věřil jí, chlap se musel bránit...

Zvanite.

Moji 11 a18 leti synove rekli to same,co divka. Chteji byt s matkou, u otce jim staci jej videt. Otec si svevolne deti nevezme, kdyz nechce. Jeste, ze soudkyne mela rozum.

Nemá to asi dobré řešení, ale evidentně dělá problémy hlavně matka.

Aha, tak pán opustil napřed první děti, aby si udělal druhé děti, které taktéž opustil a to je v pohodě? Málokdy se problémové matce podaří vychovat bezproblémové dítě, takže jádro pudla bude spíš někde jinde. Ještě by mně zajímalo, jak se k nevlastní dceři staví její budoucí macecha.

Je to smutné, že se rodiče dívky nedokáží domluvit. Hlavně, že se domluvili když holku dělali. Nejvíce to bohužel odnáší dívka, proč se bojí otce, má to snad důvod.

Děti často, aby si zjednodušily život, přejímají stanoviska i lži toho, s kým žijí, a dochází pak u nich až k zavržení druhého rodiče. Důležitá jsou fakta: Obvinění otce policie smetla ze stolu a matka soustavně bránila kontaktu dcery s otcem. Doufejme, že tento případ bude aspoň trochu poučením pro všechny sobecké matky, ne že to vždycky tak nějak "okecají". Dopis prezidentovi, který v této věci nemá žádné pravomoci, působí až směšně.

Děti mají rozum z toho, že si zjednodušují život a tím zavrhnout druhého rodiče? To máte z své hlavy? Já měla také rozvedené rodiče, ale za toto bych vám jednu uštědřila. Ják můžete děti takto soudit.