Rodná čísla má podle zákona od příštího roku na nových občankách postupně nahrazovat takzvaný „bezvýznamový směrový identifikátor“ (BSI).
Na starosti má tento proces Digitální informační agentura (DIA). Ministr Ivan Bartoš minulý týden na tiskové konferenci avizované tlumení rodných čísel a jejich rušení na nových občanských průkazech hájil mimo jiné tím, že bude zajištěna vyšší bezpečnost uživatelů - například proti krádežím identity.
Rodná čísla se neruší, jen tlumí, řekl Bartoš. Zpochybnil cenu 56 miliard |
Zároveň se distancoval od analýzy společnosti Grand Thornton a advokátní kanceláře Rowan Legal, podle které by celý proces stál veřejný a soukromý sektor dohromady 56 miliard korun. „Nabízí se úvaha, proč byla puštěna do veřejného prostoru,“ sdělil Bartoš a dodal, že analýza může být tendenční a manipulativní a označil jí za „naprostý nesmysl“.
Ministr Bartoš ale před víkendem své vyjádření doplnil a od celého projektu dal ruce pryč. Utlumení využívání rodných čísel podle Bartoše spadá pod ministerstvo vnitra.
„Nicméně je otázkou, zdali má stát nyní peníze, aby proces v bezprostřední budoucnosti dokončit. Já si myslím, že ne, ale sám to rozhodnout nemůžu. Rozhodne vláda,“ napsal na svůj Twitter Bartoš.
Přestat postupně využívat rodná čísla NEBYL můj nápad a ani to fakticky NEMÁM v gesci. Spadá to pod Vnitro. Nicméně je otázkou, zdali má stát nyní peníze, aby proces v bezprostřední budoucnosti dokončit. Já si myslím, že ne, ale sám to rozhodnout nemůžu. Rozhodne vláda.
Podle Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), která sdružuje tři tuzemské mobilní operátory, by bylo nejjednodušším řešením nechat běžet systém rodných čísel dál.
„Pokud podlehneme paranoidním scénářům, může stát vidět, s jakou firmou máte smluvní vztah, což dnes, když používáte rodné číslo, nevidí,“ říká pro iDNES.cz prezident APMS Jiří Grund.
Podle Jany Hanušové, předsedkyně představenstva České leasingové a finanční asociace (ČLFA), tedy jedné z těch asociací která si nechala analýzu zadat, bude mít změna systému identifikace lidí rovněž přesah do všech navazujících právních norem.
„Jen namátkově například do zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Doposud jsou nevyjasněny problémy týkající se insolvenčního rejstříku a evidence exekucí. Odhad denních přístupů v novém systému je 34 milionů,“ sděluje Hanušová.
Členské společnosti ČLFA mají podle Hanušové významné obavy, zda tuto extrémní zátěž systém zvládne. „Je nutné, aby na takovýto nápor byla ze strany státu připravena nutná infrastruktura. V případě, že by navrhovaný systém nezvládl nápor nových uživatelů, hrozí vznik problémů v celé ekonomice,“ varuje Hanušová.
Podle názoru prezidenta APMS by byl v případě nahrazování rodných čísel identifikátory problém mimo jiné v tom, že by stát teoreticky mohl nahlížet do toho, jaké smlouvy mají lidé s dodavateli elektřiny či bankami.
Stát by věděl, s kým mám uzavřenou smlouvu
BSI, který má nahradit používání rodného čísla v soukromém sektoru, funguje podle Grunda tak, že když s občanem firma podepíše smlouvu, požádá státní server o přidělení BSI ke konkrétní osobě.
„Toto BSI je unikátní a zná ho jen daná firma A a stát, který jej přidělil. Občan jej nezná. Když půjde uzavřít smlouvu s firmou B, rovněž dostane přiděleno unikátní BSI k vaší osobě, bude ale jiné než to, které získala firma A,“ vysvětluje Grund.
Konec rodných čísel za 56 miliard. Proč měnit něco, co funguje, zní kritika |
Podle Grunda by to v praxi vypadalo zhruba tak, že pokud by stát chtěl, měl by možnost nahlédnout do svého rejstříku a podívat se, s kým má dotyčný člověk pravděpodobně uzavřenou nějakou smlouvu.
„Netvrdím, že to je problém. Jen se pousmívám nad tím, když nám v minulosti politici říkali, že problémem rodného čísla je, že v něm vidím datum narození a pohlaví najednou. Z BSI nic takového vidět nebude, ale pokud podlehneme paranoidním scénářům, může stát vidět, s jakou firmou máte smluvní vztah, což dnes, když používáte rodné číslo, nevidí,“ míní prezident APMS.
Je to nesmysl, kontruje IT odborník
Systém identifikátorů vysvětluje Filip Jirsák, manažer IT projektů pro státní správu společnosti OKsystem tak, že pokud firma požádá stát pomocí aplikace o ověření údajů o člověku, stát poskytne dané firmě k hledanému jedinečné číslo.
Pokud bude tatáž firma později hledat stejnou osobu, třeba se změněným příjmením nebo s novým číslem průkazu, poskytne stát firmě stejné číslo osoby – firma podle toho pozná, že se jedná o toho stejného člověka jako v prvním případě.
„V systému, který toto ověřování dělá, budou existovat informace o tom, které firmy hledaly které osoby, pokud bude firma tuto službu používat. Podmínkou ověření údajů je právní zájem, ale ověření informací nemusí znamenat, že nakonec došlo například k uzavření smlouvy,“ přibližuje Jirsák, který je zároveň expertním dobrovolníkem platformy Česko.Digital.
Inspirace ze zámoří
Zneužití těchto informací ze strany státu by bylo podle Jirsáka vážným porušením práva.
„Není žádný důvod domnívat se, že by k něčemu takovému došlo, pokud nedojde k vážnému rozkladu právního státu v ČR. Že by stát viděl smlouvy lidí s dodavateli elektřiny nebo bankami, je nesmysl,“ říká Jirsák.
V uvedeném systému je podle něj pouze informace o tom, že daná firma ověřila osobní údaje konkrétní osoby.
Aktuálně navržené řešení, kdy se navrhuje používat místo rodných čísel číslo dokladu, je podle IT manažera polovičaté řešení. Státem vydaný doklad jako občanský průkaz či pas totiž obvykle nemají děti do 15 let.
„Navíc čísla dokladů se v průběhu času mění, takže z čísla dokladu se nepozná, že jde o tutéž osobu, jako před dvěma roky – akorát se přestěhovala nebo změnila příjmení,“ doplňuje Jirsák.
@michalblaha @evapavlikova @marthynovak @hraba_z @vnitro Stát ruší rodná čísla, která všichni používají pro jednoznačnou identifikaci osob. To měl stát vědět a měl nabídnout adekvátní náhradu. Když něco ruším a nabídnu za to náhradu, není to žádná pomoc, je to samozřejmost.
A co konkrétně? Zavést bezvýznamový identifikátor osoby.
Řešením je podle experta nahradit rodná čísla bezvýznamovým identifikátorem. Tedy veřejným údajem, uvedeným například na dokladech, který bude po celý život neměnný a nebude v něm zakódována žádná další informace – bude to náhodně vygenerované číslo.
V tom se s ním shodne i prezident APMS, který doporučuje „okopírovat“ systém známý z USA, kde mají lidé přidělené jedno číslo sociálního pojištění.
„Nejjednodušší a nejlevnější variantou je proto nechat běžet systém rodných čísel dál. Stát může například občanům za poplatek nabídnout, že když nechtějí mít v rodném čísle obsažen údaj o věku a pohlaví, přidělí jim číslo jiné,“ míní Grund.
Druhou významně levnější možností je podle něj přestat dávat na občanky rodná čísla, ale začít tam dávat jiný jednoznační trvalý identifikátor, který by člověk měl celý život.
„Jednoznačnost a trvalost identifikátoru je naprosto zásadní v tom, že když si například změníte jméno, či trvalý pobyt, bude číslo pořád stejné,“ říká Grund a dodává, že výhoda tohoto systému spočívá mj. v tom, že se nedá obejít přejmenováním.
Změnou jména se podle něj snaží obejít systém například dlužníci v insolvenci.
„Tato varianta by rovněž stála zlomek očekávaných nákladů. Problémem celé anabáze rodných čísel je, že stát nikdy v minulosti nevedl se soukromým sektorem debatu, nikdy nezpracoval studií dopadů. Prostě se jen rozhodl, že je třeba rodná čísla odstranit,“ uzavírá Grund.
