Exministr školství Robert Plaga byl hostem podcastu Kontext.

Exministr školství Robert Plaga byl hostem podcastu Kontext. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

KONTEXT: Za málo míst na středních mohou kraje, drží peníze i moc, říká Plaga

  • 50
Řada rodičů středoškoláků si klade řečnickou otázku: „Kam s ním?“ Děti především v Praze, středních Čechách nebo Brně se totiž v mnoha případech nedostaly na střední školy, kam se hlásily. Aktuální ročníky deváťáků jsou totiž velmi početné. „Přístup ke vzdělání není v některých lokalitách dobrý,“ říká bývalý ministr školství a host podcastu Kontext Robert Plaga.

Poslechněte si celý rozhovor s Robertem Plagou v podcastu Kontext:

„Zřizovatelem středních škol jsou kraje a třeba Jihomoravský na situaci reagoval s předstihem, vytvářel kapacity a letos se tam pražský scénář nenaplnil. To ale neznamená, že se každé dítě dostalo, kam chtělo,“ uvádí Plaga.

Existují svědectví, kdy ani jedničkáři s průměrem 1,0 neměli šanci oproti předchozím letům. „Ale ne všude. Když se podíváte na střední školy v Praze, tak tam je standardní přetlak jedna ku jedenácti nebo dvanácti. Ty příběhy se odehrávají každý rok, ale letos jsou ve větší míře,“ vysvětluje Plaga.

Kapacity z roku na rok se podle Plagy zvýšit nedají. Pomohla by podle něj ale elektronizace přihlášek. „Dnešní přihlášky zvyšují prodlevu při zápisu, protože se čeká na odevzdání zápisových lístků a to zvyšuje nervozitu rodičů,“ zmínil.

Robert Plaga (1978)

Exministr školství v letech 2017 až 2020, od 1. září 2022 předseda Národního akreditačního výboru pro vysoké školství.

Působil jako politický náměstek ministrů Gazdíka a Balaše.

Od roku 2012 do roku 2020 člen hnutí ANO, rok potom ukončil spolupráci s hnutím jako nestraník.

V únoru a březnu 2022 byl pověřen vedením Mendelovy univerzity po Danuši Nerudové.

V minulosti vedl Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity, které si dává za cíl přenášet vědecké poznatky výzkumníků do praxe.

Na Mendelově univerzitě studoval veřejnou správu a účetnictví, v oboru hospodářské politiky získal doktorát.

Pro kraje by nedostatek míst měl být prioritou. Proč ale stát nezasáhl a nedonutil kraje, aby kapacity pro letošní ročníky deváťáků nachystaly? „Systém v Česku je extrémně decentralizovaný. To, co ministerstvo může bez změny zákonů, tak činilo za mých předchůdců i za mě - kraje jsme upozorňovali. Budovy, kapacity oborů, to mají v rukou kraje. Tak jsme kdysi rozhodli a někdo řekne, proč stát nezasáhl,“ popisuje situaci Plaga.

Stát převedl zodpovědnost za školy na kraje a obce kvůli tomu, že právě místní úřady mají přehled například o plánované výstavbě. „Myšlenka, že to zvládnete centralizovaně, je lichá. V posledních osmi letech stát zasahoval, aniž by musel, ale intervenoval do základních a mateřských škol. Třeba v prstenci kolem Prahy,“ upozornil bývalý ministr.

Neotevírá ale decentralizované školství a možnost krajů rozhodovat o středních školách prostor místní průmyslové lobby, aby se cíleně omezovalo všeobecné vzdělávání a aby se podřizovalo ekonomickým zájmům? „Teď jste třefil něco, co je patologií našeho systému. S nadsázkou se dá říct, že máme čtrnáct vzdělávacích soustav. Kraje je řídí různým způsobem,“ připouští Plaga a pokračuje:

„Sám jsem zažil situace, kdy krajské reprezentace volaly, že je málo učňů. To vše v době, kdy je celosvětový a logický trend, když nevíme, jaká povolání budou čekat na naše děti, je vzdělávat všeobecně a dát jim šanci flexibilně celý život reagovat na trhu práce. Odrážel jsem snahy zavést cut-off skóre, aby se děti nedostaly na střední a propadaly na učňovské obory,“ vzpomněl exministr.

Podle něj slabý zájem o učňovské obory byl způsoben slabými populačními ročníky. „Nedostatek řemeslníků nebyl proto, že by do oborů vstupovalo málo žáků. Ale proto, že polovina absolventů nastupovala do montoven,“ upozornil.

V jakých regionech by měl stát podle Plagy zasáhnout do skladby škol? Kde bylo záhodno posílit kapacitu škol nejvíc? Přijdou další silné ročníky, jak se na ně ještě lze připravit, aby se letošní situace neopakovala? Kde leží problém v zakládání nových škol? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video