Radní změnu hranic kraje nepodpořili

  • 1
Havlíčkobrodsko - Havlíčkobrodští zastupitelé nepodpořili na středečním zasedání výzvu devíti obcí Haberska, aby část okresu byla převedena z kraje Vysočina do Pardubického kraje. Zastupitelé naopak deklarovali, že podporují současné krajské uspořádání. Odpůrci současného uspořádání ale prohlásili, že se budou nadále snažit dostat pod Pardubice.

"To se dalo očekávat, tímto rozhodnutím nejsem překvapen," reagoval na vzkaz z mimořádného jednání havlíčkobrodského zastupitelstva starosta Habrů a mluvčí mikroregionu Jiří Rajniš. "Takový výsledek jsem očekával," zhodnotil hlasování předseda občanského sdružení Za pardubickou spádovost Václav Pechar. Sdružení koordinuje a mapuje úsilí měst a obcí na Havlíčkobrodsku, které nejsou spokojeny se současnou podobou krajského uspořádání a chtějí patřit do do kraje Pardubického.

"Vůli obcí Haberska respektujeme, ale nepodporujeme ji," ukončil více než hodinovou rozpravu starosta Havlíčkova Brodu Jaroslav Kruntorád. Usnesení, že zastupitelé města projednali výzvu obcí Haberska, ale že se nepřipojují k jejich aktivitě, pak podpořilo sedmnáct z dvaceti přítomných zastupitelů.

Už během rozpravy bylo patrné, že výzva valnou šanci na získání většinové podpory nemá. Přesto jednání tečkou za spory kolem současného krajského uspořádání a hranic krajů být nemusí. "Krajské hranice se mohou měnit až v době konání příštích voleb do krajských zastupitelstev," tlumočit čerstvou informaci z jednání na ministerstvu vnitra Kruntorád. "Pokud bude vůle většiny obyvatel Havlíčkova Brodu prokázána před těmito volbami kvalifikovaným průzkumem, třeba anketou, pro změnu hranic ve smyslu přesunu Havlíčkova Brodu do Pardubického kraje, pak se touto problematikou zabývejme," dodal.

"Havlíčkův Brod skutečně v historii patřil k Pardubicím jen po velmi krátké období. Něco jiného je problém Chotěbořska, Podoubraví a Haberska," řekl přítomný hejtman Pardubického kraje Roman Línek. Podle něj ale i případný budoucí přesun Havlíčkova Brodu z Vysočiny jinam je proti duchu ústavního zákona o hranicích krajů a mohl by vyvolat další komplikace.

Odpůrci současného uspořádání ale nemíní své úsilí vzdát. "Budeme se nadále snažit dostat pod Pardubice, neboť tam historicky patříme. Nechceme na Moravu," uvedl Jiří Rajniš, který už nezopakoval nedávný argument, že bez podpory z Havlíčkova Brodu nemá iniciativa ze strany mikroregionu valnou šanci na úspěch.

Zástupci havlíčkobrodské radnice jednali v úterý na ministerstvu vnitra. Jiří Vondráček, zástupce starosty Havlíčkova Brodu, upřesnil, že si radní na ministerstvu vyjasnili možnosti a další postup ohledně přechodu obcí z jednoho kraje do druhého. "Jedná se především o Chotěbořsko a Habersko. Pokud by parlament přechod schválil, bylo by to stejně až od roku 2004," řekl Jiří Vondráček.

O přechodu okresního města Havlíčkova Brodu do Pardubického kraje, za který bojuje sdružení Za pardubickou spádovost, podle něj parlament jednat nebude, protože žádný takový návrh nebyl podán.

Předseda sdružení za Pardubickou spádovost Václav Pechar se domnívá, že hlavním důvodem úvah o posunutí hranic obou regionů je lepší ekonomická situace Pardubického kraje. Opomenout podle něj nelze ani údajnou rivalitu Jihlavy a někdejšího Německého Brodu z dob středověku a "hospodářskou tragédii pod vládou Jihlavy" za totalitních okresů. "Další příčinou je nechuť místních spadat do jednoho celku s moravskými okresy," dodal Pechar. Hranice kraje může ale změnit pouze ústavní zákon. Občanské sdružení Za pardubickou spádovost oficiálně vzniklo v dubnu a má sedmdesát členů.

Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla o víkendu řekl, že snahy o připojení části území Havlíčkobrodska k Pardubickému kraji považuje za nesprávné a nerealistické. Současné krajské uspořádání považuje za stabilní.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video