Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan (23. července 2014).

Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan (23. července 2014). | foto: Dan Materna, MAFRA

Radní chtěli snížit řediteli ČRo odměnu, nenašlo se dost hlasů

  • 13
Rada Českého rozhlasu měla rozhodovat o zkrácené odměně řediteli Peteru Duhanovi. Ten měl místo 480 tisíc korun dostat 240 tisíc. Jenže pro schválení se ve středu nenašlo dost hlasů. Rada proto musí o odměně rozhodovat znovu.

Radní Ivan Tesař navrhl zkrátit odměnu generálnímu řediteli ze dvou hlavních důvodů. Kvůli nesplnění podílu na poslechu navrhl zkrácení celkové sumy o 20 procent. Podíl poslechovosti Českého rozhlasu (ČRo) činil za druhé pololetí loňského roku 21,8 procenta místo schválených 22 procent.

O dalších 30 procent navrhl krátit odměnu kvůli událostem kolem loňských Hovorů z Lán, ve kterých zazněly vulgární výroky prezidenta Miloše Zemana (více o tom čtěte zde), a dále kvůli nedostatečné komunikaci o plánovaných změnách Dismanova souboru. Z vedení Dismanova souboru chtěl rozhlas odvolat umělecké vedoucí, manžele Zdenu a Václava Fleglovi, což vzbudilo vlnu nevole a přesvědčení, že rozhlas chce soubor zlikvidovat. ČRo reorganizaci hájil, ale  od záměru propustit Fleglovi posléze ustoupil.

Tesařův návrh v diskusi podpořil radní Petr Šafařík. Ten zmínil pochybnosti o materiálech předkládaných radě nebo o odpovědích na dotazy posluchačů. Rozhlas podle Šafaříka s radou nekonzultoval ani postup kolem stanice BBC v souvislosti s chystanou novelou rozšiřující příjem stanice ČRo Plus. Ta se má dostat na velmi krátké vlny. Rozhlas kvůli novele uzavřel dohodu s komerčními rádii, k čemuž ho vyzvali členové sněmovního volebního výboru.

Původní hlasování, které nejprve odměnu snížilo o polovinu, podpořili čtyři členové rady ze sedmi přítomných, tři se zdrželi. Konečné usnesení radních již bylo jednomyslné, ale vzhledem ke zpochybněnému hlasování je předseda Michal Stehlík prohlásil za zmatečné. V opakovaném hlasování žádný návrh nezískal většinu všech devíti členů rady.

Část radních navrhla snížit odměnu jen o 40 procent

Stehlík a radní Milan Badal ve středu vůči Duhanovi navrhovali shovívavější přístup. Badal dění kolem Dismanova souboru charakterizoval jako komunikační nedostatky, záležitost navíc podle něj byla uzavřena smírným způsobem. Celkem proto navrhoval odměnu snížit jen o 30 procent. V kompromisním návrhu později Stehlík přišel se zkrácením o 40 procent, ani to ale neprošlo.

Generální ředitel Peter Duhan v reakci na návrhy radních vysvětlil, že pokles poslechu se dotýká celého trhu. „Rozhlas není osamocen. Je v tržním prostředí a posluchači se nějak chovají,“ řekl. Pozastavil se nad tím, že do hodnocení nejsou zahrnuty jiné platformy, v nichž si podle Duhana rozhlas vede velmi dobře. 

Ředitel se ohradil také vůči výtkám ohledně Hovorů z Lán. „Nikdo nemůže předvídat od generálního ředitele po posledního technika, že nastane to, co se stalo,“ řekl. Jednání s prezidentem mu podle jeho slov zúžilo usnesení rady, které vedlo k návrhu pořad předtáčet, s čímž ale hlava státu nesouhlasila. Duhan rovněž poznamenal, že do kauzy nemohl přímo zasahovat, protože ležel v nemocnici. Dodatečně ocenil náměstka René Zavorala za perfektní postup v této kauze.

Odměna dvakrát ročně ve výši čtvrtletního platu

Odměna, o kterou se radní ve středu přeli, se týká druhého pololetí loňského roku. Za první pololetí generální ředitel ČRo obdržel odměnu 456 tisíc korun, což bylo 95 procent možné výše. Snížení o pět procent z maximální částky tehdy rada zdůvodnila některými odůvodněnými stížnostmi posluchačů.

Generální řediteli Českého rozhlasu odměna náleží dvakrát do roka. Vždy může dosahovat výše tří měsíčních platů, tedy maximálně 480 tisíc korun.

Rada ve středu upravila způsob výpočtu odměn. Na konečné částce se znovu budou podílet čtyři kritéria, a to dodržování Kodexu a Statusu ČRo s váhou 40 procent, dodržování usnesení rady s váhou 20 procent, dosažení podílu ČRo na trhu 22 procent, jež má váhu 20 procent. Nové čtvrté kriterium posuzuje kvalitu předkládaných materiálů a dodržování termínů, které má váhu 20 procent.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video