(ilustrační snímek) | foto: František Vlček, MAFRA

Útoky psychicky nemocných lidí se mohou opakovat. Chybí peníze i psychiatři

  • 93
Útoky psychicky nemocných lidí se odehrávaly v minulosti a nevyhneme se jim ani do budoucna. Nelze jim zabránit, říkají odborníci. Na kontrolu všech duševně nemocných, kteří se léčí ambulantně, chybí kapacita, peníze a neumožňuje to ani zákon. Podle ministerstva zdravotnictví má situaci pomoci reforma psychiatrické péče.

Minulý týden pobodal v Prachovicích na Chrudimsku muž dva lidi. Útočníkova matka posléze médiím řekla, že je její syn psychicky nemocný a trpí schizofrenií. Tvrdila, že se syna před tím snažila umístit do psychiatrické nemocnice, jenže lékaři ho údajně odmítli hospitalizovat, protože k tomu neshledali důvod.  

Před dvěma roky v létě zase v pražském obchodě Tesco ubodala psychicky narušená žena jinou zákaznici, kterou si předtím náhodně vybrala. Dříve téhož dne přitom byla propuštěna z psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Do třetice lze zmínit duševně nemocnou ženu, která v roce 2014 ve Žďáru nad Sázavou zabila nožem šestnáctiletého chlapce.

Vždy, když se podobný případ stane, vyvstanou otázky, proč se takto duševně nemocní lidé neléčí a mohou pobíhat po ulicích se zbraní v ruce. 

„Podobné případy se mohou opakovat a skoro nic se s tím nedá dělat. Nemůžeme ale mluvit o selhání systému. Nelze zkrátka zavřít všechny lidi. Takto nemocní lidé by měli být zaléčení a jejich stav by měl být sledován, jenže na to nejsou peníze,“ domnívá se znalec psychologie Karel Netík. 

Léčebna, která zjistí, že je daný jedinec nebezpečný sobě nebo svému okolí, může pacienta hospitalizovat proti jeho vůli, potřebuje k tomu ale souhlas soudu, který následně rozhoduje o případné další detenci. Když je ovšem pacient stabilizován a nepředstavuje nebezpečí, je propuštěn do ambulantní péče. Dál bere léky, jenže když se rozhodne, že je brát přestane, nikdo ho nemůže přinutit, aby s tím znovu začal. A hlavně: leckdy na to nikdo ani nepřijde.  

Přibývá neurotiků, schizofreniků je pořád stejně

  • V roce 2016, ze kterého je nejnovější statistika, vyhledalo ordinaci psychiatra 641 663 pacientů (což je o téměř 5 % víc než v roce 2015).
  • Lidé vyhledali psychiatrickou pomoc nejčastěji kvůli neurotickým poruchám (40 %) či afektivním poruchám (18 %). Dalšími byly organické duševní poruchy (12 %), schizofrenie (8 %) a poruchy vyvolané návykovými látkami (7 %).
  • Psychiatrickou péči vyhledaly častěji ženy než muži. Jejich podíl na celkovém počtu vyšetření i na počtu pacientů je dlouhodobě přibližně 60 %
  • Zatímco neuróz strmě přibývá (v roce 1998 bylo ošetřených neurotiků 120 tisíc, v roce 2016 kolem 245 tisíc), počet schizofreniků je víceméně neměnný (je jich okolo padesáti tisíc).

    Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

„Pokud je daný člověk dospělý, svéprávný a nemá soudem nařízenou ochrannou léčbu, tak se léčí na bázi dobrovolnosti. Soud ale může (a zároveň nemusí) vyslovit ochrannou léčbu teprve tehdy, když je spáchán nějaký trestný čin,“ uvedla psychiatrička Růžena Hajnová. 

Netík upozorňuje, že lékařům nikdo nezaplatí, aby propuštěného pacienta kontrolovali. „Bylo by to pro ně strašně moc práce navíc, protože mají stovky pacientů a často nemají ani sestru, která by takové lidi sledovala a starala se o to, co s nimi je,“ říká Netík.

Jaromír Mašek, ředitel psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě, kam byl údajně odveden i zmíněný útočník, který pobodal minulý týden dva lidi, říká, že bez pacientova souhlasu nemůže podávat informace. 

„Bez výjimky ale platí, že hospitalizace v naší nemocnici je poskytnuta každému pacientovi, u kterého jsou k tomu z odborného psychiatrického hlediska zdravotní důvody, které vždy posoudí lékař naší příjmové ambulance v konkrétní situaci po vyšetření konkrétního pacienta v příjmové psychiatrické ambulanci,“ sdělil iDNES.cz Mašek.

Pokud se rodina těch, které muž zranil, rozhodne, že bude útočníka žalovat kvůli tomu, zda lékaři pochybili či nikoliv, bude rozhodovat soud. 

Nová směrnice možná sjednotí pravidla

Psychiatrické nemocnice nyní pracují na nové směrnici, která by měla zlepšit komunikaci mezi psychiatrickými léčebnami, záchranáři a policisty, aby měli lékaři o pacientech co nejvíc informací. Ministerstvo zdravotnictví zvažuje, že by podle připravované metodiky nastavilo do budoucna jednotná pravidla. 

Ministerstvo zdravotnictví věří, že situaci pomůže zlepšit také probíhající reforma psychiatrické péče. „Cílem reformy je zlepšit a zefektivnit péči o psychicky nemocných s cílem předejít podobným tragickým případům,“ říká mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

V průběhu reformy vzniknou Centra duševního zdraví, jejichž cílem je přesunout péči o duševně nemocné z léčeben do terénu, aby lidé mohli docházet za psychiatrickou pomocí ze svých domovů, a pomoci jim vrátit se do běžného života. Do roku 2021 by takových center mělo vzniknout až třicet, budou fungovat jako prevence, a na lůžková oddělení se budou dostávat jen pacienti s vážnějšími psychickými problémy. Součástí je také podpora rozšířených ambulantních pracovišť či vybudování psychiatrických oddělení v rámci všeobecných nemocnic.

Podle Hajnové ale v tomto ohledu reforma nepomůže. „Je to momentální bublina, idealizace, se kterou problematika přijímání psychicky nemocných nelze dávat do souvislostí. Problém je v tom, že psychiatři jsou přetížení a je jich nedostatek,“ uvedla.

„Záleží na tom, jak rychle se takový člověk dostane do péče odborníků a jak se k problematice staví rodina. Důležité je, aby okolí, které vidí, že je takový člověk nějakým způsobem nebezpečný, to signalizovalo. Stačí třeba říct obvodnímu lékaři, který může zapojit policii i záchranáře,“ dodala.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video