První spor v unii: smíme si snížit daně?

Sotva skončily oslavy vstupu do Evropské unie, už nastaly hádky kvůli penězům. Německo nám vzkazuje: pokud snížíte daně, dotace nebudou. V čerstvě rozšířené Evropské unii se rodí zásadní spor, jaké budou kde daně a kdo zaplatí rozvoj chudších východních zemí včetně Česka.

Německo coby největší evropský sponzor totiž nechce posílat peníze tam, kde jsou daně nízké, což pobouřilo domácí politiky.

Premiér Špidla nepřímo podpořil německého premiéra Gerharda Schrödera, neboť sám už víc daně snižovat nechce, aby měl peníze na svou politiku.

Nátlak Německa se mu naopak hodí, protože si také myslí, že země jako Slovensko či Maďarsko se daňově podbízejí, a tím podkopávají jeho vize štědrého sociálního státu. "Když vidíte, jaké jsou tendence k daňovému dumpingu, tak je to věc, která Českou republiku ohrožuje," uvedl Špidla.

Schröderovi záleží hlavně na zdanění firem, a tam Špidla nechce jít nad rámec už schválených zákonů, podle kterých budou podniky za dva roky platit ze svých zisků 24 procent oproti loňským 31.

Špidlovi koaliční spojenci - zastánci nižších daní - nejsou k Schröderovi tolik vstřícní a kritizují ho za nemístné vydírání. "Při vší úctě k německému kancléři, příspěvek každé členské země unie do společné pokladny se neřídí výší zdanění firem," říká unionista Karel Kühnl.

Šéf ODS nabádá k boji proti hrozbám kancléře
Do přímých daní Němci vskutku nikomu mluvit nesmějí: v unii platí, že si je každý stanoví sám. Ale právě tak nikdo nesmí mluvit Němcům do toho, kolik eur Evropě dají.

Němci, zahanbeni svou historií, dávali vždy do evropských fondů nejvíc, nyní celou čtvrtinu. Teď však tlačí rozpočet dolů. "Bude to tvrdá bitva, ale Německo nakonec bude dál platit, i když si rozdělování peněz bude lépe hlídat," míní ekonom Deutsche Bank Werner Becker, podle něhož je Schröderova kritika jen domácí politické divadlo.

Svérázně na Schrödera reagovala ODS, které jsou přednější nižší daně než evropské peníze. "V prvním roce to budeme my, kdo bude financovat francouzské zemědělce a skřípající kola německé lokomotivy. Schröderovy hrozby jsou tím, s čím musí bojovat každý středopravý politik z celé Evropy," uvedl šéf ODS Mirek Topolánek.

Ostře reagoval i předseda poslanců US - DEU Karel Kühnl. "Je to výraz zoufalství kancléře nad tím, že Německo přestává být atraktivní pro investice," řekl.

O co vlastně jde v hádce o daně?
Opakovaná kritika z úst německého kancléře Schrödera na adresu států s nízkými daněmi ukazuje na dva hlubší problémy, s nimiž se bude potýkat rozšířená Evropská unie: Jednak jde o to, jaké daně budou ve státech EU převažovat, jednak o to, kolik bude mít unie peněz pro chudší státy.

Zde jsou základní otázky:

• O co jde Schröderovi?

Doma je pod tlakem, že německé firmy utíkají na Slovensko nebo do Polska za nižšími daněmi a berou s sebou i pracovní místa.

• Může něčeho dosáhnout?

O zdanění podniků si rozhoduje každá vláda sama, nízké daně má třeba také Irsko. Ale Německo hradí čtvrtinu evropských rozpočtů a má čím dál větší problémy se svou vlastní pokladnou. A proto si dnes připravuje půdu, aby v letech 2007-2013 nemuselo Evropu tolik sponzorovat.

• Dostaneme tedy od unie méně peněz?

O to se nyní začíná v Bruselu bojovat.
Německo a čtyři další velcí sponzoři chtějí zmenšit koláč, jaký se v unii rozděluje (na jedno procento evropského HDP). Noví členové jsou chudší, takže by měli z menšího koláče dostat víc, to se však nebude líbit zemím, jako je Španělsko, Portugalsko nebo Francie, které dnes z Bruselu dostávají nejvíc peněz.

• Co to znamená pro Česko?

Německo dokáže sotva zabránit tomu, aby se podnikové daně v Evropě snižovaly, a bude muset také samo jednat. Totéž čeká Česko a výpadek přímých daní se vyřeší buď snížením výdajů, nebo dalším zvýšením DPH či spotřebních daní.
Čím nižší budou v Evropě daně, tím méně peněz z Bruselu přijde.