Antibiotická rezistence patří k jedné z největších hrozeb v globálním měřítku a může způsobit, že už za několik desítek let nebudou současná antibiotika fungovat a bakteriální infekce budou významnou zdravotní hrozbou.
„Antibiotická rezistence se nebezpečně zvyšuje ve všech částech světa. Už nyní se lékaři v klinické praxi setkávají s tím, že antibiotika jsou méně účinná nebo dokonce nezabírají vůbec. Musejí pak zvyšovat dávky nebo je nahrazovat jiným typem antibiotik. Průzkum ukazuje, že čeští pacienti ve většině dbají doporučení lékařů, což je velmi dobrá zpráva,“ říká ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Z výzkumu vyplynulo, že antibiotika Češi užívají ve většině případů správně. Dávkování se pacienti dozvědí od doktora, lékárníka nebo z informačního letáku, který dle průzkumu někdy četlo 90 procent lidí, kteří antibiotika užívali.
Pilotní projekt
„Evropská agentura pro léčivé přípravky spustila pilotní projekt pro zavádění elektronické příbalové informace, což by do budoucna mělo usnadnit přístup k příbalovým informacím pro pacienty například prostřednictvím chytrých telefonů a přinést tak alternativu k tištěným příbalovým informacím,“ upozorňuje Boráň.
Horší je to s informovaností o vedlejších účincích. Polovina respondentů uvedla, že je lékař na vedlejší účinky neupozornil. Z předchozího průzkumu SÚKL také vyplynulo, že až tři čtvrtiny lékařů nehlásí podezření na závažný nežádoucí účinek.
Dalším zkoumaným faktorem bylo, kolik pacientů opravdu léčbu antibiotiky aplikuje. Deset procent respondentů uvedlo, že antibiotika občas odmítnou. Důvody jsou například zlepšení stavu nebo možné zdravotní komplikace. Tento přístup přiznali hlavně mladší lidé, ti starší lékařům více věří.
Covid ohrožuje antibiotika. Preventivní léčba může poškodit zdraví populace |
Právě lékaři se ve velké míře podílí na tom, zda léčba antibiotiky probíhá správně. Z průzkumu ale vyplynulo, že třetina respondentů neprošla před předepsáním antibiotik lékařským vyšetřením, desetina si pak není jistá, jestli bylo provedeno. Empirické používání antibiotik (tedy na základě zkušenosti) není zpravidla správnou cestou pro racionální antibiotickou terapii,“ upozorňuje dále doktor Boráň.
Někdy se stává, že pacienti po doktorovi vyžadují nasazení antibiotik, někteří se dokonce sami rozhodnout využít zbytek prášků z některé předchozí léčby. „Data ukazují, že si antibiotika naordinuje samo jen pět procent respondentů, to je překvapivě dobrý výsledek. Samoléčbu rozhodně nedoporučujeme, skýtá totiž mnohá rizika,“ komentuje výsledky šetření ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
