Novy prezident

Nemám ve zvyku zůčastňovat se podobných debat na internetě. Ale dnes nemohu odolat. Mám totiž otázku, na kterou bych chtěl znát odpověď a snad mi ji touto cestou někdo dá. Předesílám, že nejsem žádným zarytým odpůrcem pana Klause, ale z toho, že byl zvolen českým prezidentem přiznávám moc nadšen nejsem. Předesílám také, že žiji již několik let mimo ČR, takže vývoj věcí trochu z jiné perspektivy. Volbu prezidenta jsem však sledoval s velkým zájmem. Zde jsou mé otázky: Proč komunisté volily, jak se zdá, zcela jednotně Klause a stejně jednotně odepřeli své hlasy Sokolovi? Copak není Klausova radikálně liberální pozice daleko vzdálenější levicovým ideám, nežli pozice kandidáta koalice. Přiznávám, že (ve své zřejmé naivitě) na tuto otázku nemám jasnou odpověď. Zdá se však, že roli zde mohou hrát dva vzájemně spjaté motivy: 1) Komunisté zdegenerovali v naprosté pragmatiky a opustili jedinou ušlechtilou myšlenku, jež v jejich původní ideologii spočívá a jež ji v jisté době učinila pro mnohé tak svůdnou, totiž ideu sociální spravedlnosti. Proto raději volí radikálního liberála, nežli někoho, kdo musí být jako kandidát koalice jejich pohledu na sociální spravedlnost a její dosažení bližší. 2) Komunisté si podrželi nejhorší stránku své ideologie, totiž zarytý ateistický afekt a odpor ke křesťanství, zvláště katolické církvi. To je dost zjevné z toho co řekl pan Grebeníček, pokud byla jeho slova v tisku tlumočena správně. Řekl totiž něco v tom smyslu, že hlavní důvod, proč nebudou komunisté volit Sokola je v tom, že jeho vidění světa je naprosto jiné než jeho popř. jejich tzn. komunistů. Copak asi tato věta vposledku znamenala, nežli výraz odporu k tomu, co komunismus od svých historických počátků nejvíc nenáviděl: Evropskou křesťansko-humanistickou tradici, kterou Sokol světonázorově jako křesťan a filosof reprezentuje. Klaus jako radikální liberál je z této světonázorové (nikoli politické) perspektivy komunistům přijatelnější. Je-li tato interpretace správná, pak se to, co se na první pohled zdá být absurdní, totiž že liberálové vítězí s pomocí komunistů, ukazuje jako cosi hluboce symbolického. Naznačuje to totiž, že politické pojmy levice a pravice dnes již nejsou schopny vyjádřit onu základní názorovou odlišnost politické scény. Ta je popsatelná jen kategoriemy filosofickými a teologickými.