Debata se týká testování na koronavirus po dokončení karantény. Jednou z možností bylo testování v ordinacích praktických lékařů. „Včera jsme strávili čtyři hodiny diskuzí s praktiky. Dohodli jsme, že na základě zvoleného systému zásobíme praktické lékaře jak testy, tak ochrannými pomůckami,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Koronavirus v Česku |
Spolu se zástupci praktiků podle něj ministerstvo jasně definovalo důvody použití testů a způsoby hodnocení jejich výsledků. Podle Šonky však v současnosti debata uzavřená není.
„Nemůžu potvrdit, že bychom se na závěr debaty dohodli, naopak jsme řekli, že bychom potřebovali znát další argumenty a podrobnosti. Já jsem jim poté ještě večer posílal další naše návrhy, jak testování zorganizovat,“ řekl Šonka s tím, že si stále nemyslí, že by k testování mělo docházet v ordinacích praktických lékařů. Odpověď ještě nedostal. „Náš názor je skutečně odmítavý,“ dodal.
Chybí rychlotesty i ochranné pomůcky
Možnost testování v ordinacích praktických lékařů zavrhl již ve zmíněném pondělním dopise. „Stanovisko Centrálního řídícího týmu COVID-19 k ukončení karantény osob, které se vrátily z Itálie po 7.3. 2020 a algoritmus testování COVID-19 je naprosto nekonzumovatelné a v praxi nerealizovatelné,“ napsal v něm Petr Šonka.
Podle jeho slov praktici v současnosti žádné rychlotesty nemají. „Žádná ordinace nedisponuje žádnými rychlotesty a při zkušenostech, které máme s distribucí jakéhokoliv materiálu v této pohnuté době, není reálné, aby praktičtí lékaři testy dostali do konce tohoto týdne, i kdyby jejich distribuce začala již dnes,“ uvedl Šonka.
Upozornil také na to, že v ordinacích aktuálně nejsou ani ochranné pomůcky jako respirátory třídy FFP 3, ochranné obleky, štíty nebo desinfekce.
„Jsme rádi, že jsme schopni udržet běžný chod ordinací, ale rozhodně nejsme vybaveni tak, abychom z nich mohli udělat alternativní odběrové místo,“ napsal Šonka.
Dalším problém podle něj je, že by případné testování probíhalo v uzavřených prostorách ordinací praktiků, kde je větší pravděpodobnost hromadění pacientů v čekárnách a na chodbách.
Nejasné instrukce
Podle Šonky není jasné ani to, jak by měla vypadat zpětná informovanost výsledků těchto testů. „Zatím stále dobře nefunguje ani informovanost o výsledcích testů indikovaných praktickými lékaři standardní cestou, což v praxi působí zmatek a chaos. Nezvýší používání rychlotestů ještě více míru chaosu a zmatku, která již panuje?“ ptá se v dopise.
Rychlotesty nejsou k plošnému užití, slouží jen u rizikových skupin |
Je si jistý, že praktičtí lékaři jsou připravení dělat co je třeba a plnit zadané úkoly. Pochybuje ale o tom, že zadávané úkoly mají jasný smysl.
Šonka své dotazy uzavírá podle vlastních slov „zcela upřímnou a politicky nekorektní“ otázkou: „Není to tak, že se testy, které se ze shora uvedených důvodů k ničemu relevantnímu nehodí, dají na hraní praktikům, protože je politicky složité říci, že to byly vyhozené peníze?“
Cílem dopisu podle Šonky není někoho urazit, nebo se ho jinak dotknout. „Je míněny konstruktivně a mojí ambicí je, aby praktičtí lékaři byli ku prospěchu zdravotního systému a mohli se účinně podílet na boji proti epidemii COVID-19,“ uvedl.
Debata tak podle něj zůstává otevřená, ministerstvu navrhl jiné možnosti. Mezi nimi je například scénář, kdy by testy prováděly zdravotní sestry v domácí péči. K tomu se ale zase staví odmítavě Prymula. „Návrh je těžko pochopitelný lidsky, ale je i prakticky nerealizovatelný z hlediska těchto sester,“ řekl.
