Podívejte se, proč senátoři znovu dali Lisabonskou smlouvu k soudu

  17:03aktualizováno  17:03
Nová stížnost na Lisabonskou smlouvu budí nevoli předsedů velkých stran a vzbuzuje nervozitu i v Evropské unii. Brusel se bojí, že kvůli jejímu projednávání se dokument nestihne ratifikovat do konce roku. Ústavní soud už slíbil, že stížnost projedná přednostně.

Senátoři shromáždili další výhrady proti Lisabonské smlouvě. Ta míří k soudu podruhé. | foto: AP

Ústavní soud už stížnost zveřejnil na svých webových stránkách. Skupina senátorů v ní výslovně zpochybnila soulad Lisabonské smlouvy jako celku s ústavou. Pochybnosti mají i pro soulad předchozích smluv s ústavou (Maastrichtské a Římské).

Senátoři také zpochybňují jednotlivá ustanovení Lisabonské smlouvy. Redakce MF DNES a iDNES.cz získaly stručné shrnutí této žaloby.

Co senátoři namítají

Lisabonská smlouva vytunelovává předchozí smlouvy. Je extrémně nepřehledná a nesrozumitelná. A ač zásadně mění až 90 procent ustanovení předchozích smluv a tím pádem i uspořádání EU, je formálně pouhou jejich novelizací. Takový postup odporuje principu právního státu, argumentují senátoři a odkazují se na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, který zakázal tzv. přílepky. Toto je horší než přílepek, tvrdí senátoři.

Lisabonská smlouva není politicky neutrální, protože za cíle EU prohlašuje i takové, které patří do programů politických stran a ne do základních předpisů EU. Tím se dostává do rozporu s principy demokratického právního státu, protože už předem omezuje otázky, o kterých se má rozhodovat ve volbách.

Senátoři namítají, že v Lisabonské smlouvě může dodatečně dojít k úpravám, jak se i praví ve znění, které je nyní k dispozici. Z toho vyplývá, že hlavy států a vlád v Lisabonu podepisovaly ne smlouvu, ale pouhý polotovar, dodatečně opravovaný za pochodu. I to odporuje principu právního státu.

Za protiústavní považují senátoři ustanovení, podle kterého je základem EU zastupitelská demokracie. Podle navrhovatelů je jí naopak rovnost členských států. Evropský parlament je pouhým doplňkem. Pokud by byl základem, byla by EU státem.

Lisabonská smlouva diskriminuje, když říká, že členové komise mají být vybíráni podle jejich "evropanství". Jde o diskriminační ustanovení, které brání osobě s nonkonformními názory kandidovat do komise, tvrdí navrhovatelé.

Kritizují také fakt, že Lisabonská smlouva podmiňuje spolupráci mezi některými členy EU (nad rámec spolupráce v rámci EU) souhlasem Unie, což je typickým prvkem federace.

Společná obrana EU, kterou Lisabonská smlouva požaduje, odporuje principu svrchovanosti. Česká republika nesmí přenášet pravomoci, které jsou zásadní pro zachování existence státu. Speciálně to platí pro obranu. Navíc by se společná obrana vylučovala s existencí NATO. Další kompetence, které musí zůstat Česku, viz rámeček.

Čeho se Česko nesmí vzdát

Podle senátorů jsou nepřenosné zejména následující pravomoci:

Rozhodování o příjmech a výdajích

Rozhodování o obraně České republiky

Rozhodování o tom, co je trestným činem, o vině a trestu

Rozhodování o zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti v České republice

Rozhodování, které má mimořádné dopady na kulturní a společenský život české společnosti

Lisabonská smlouva omezuje možnost vystoupit z Unie. Není pravda, že dává tuto možnost, ta existuje už dnes, argumentují senátoři. Smlouva naopak vyžaduje dohodu a dvouletou lhůtu. V praxi si tedy EU může klást nesplnitelné podmínky.

Senátory také zneklidňuje téma imigrace. Podle nich je v rozporu s Ústavou ustanovení smlouvy, které říká, že "ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření".

Lisabonská smlouva také říká, že "Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků". I právo rozhodovat o složení obyvatelstva patří k základním právům státu, tvrdí navrhovatelé stížnosti. Česká republika proto nesmí přenést na někoho třetího pravomoc řídit migrační toky skrz nebo na svém území.

Závěrem senátoři zpochybňuji záruky dané Irsku. Ty podle nich byly přijaty v rozporu s Ústavou a jsou proto neplatné. Stejně jako samotná Lisabonská smlouva musely být totiž schváleny ústavní většinou v parlamentu, protože jde ve skutečnosti o novelu Lisabonské smlouvy a tedy o mezinárodní smlouvu. Bez ratifikace mají charakter pouhého právně nezávazného slibu.

Co senátoři napadají podruhé

Senátorům se nelíbí ustanovení, které umožňuje pozastavení členských práv zemí EU. Už v první stížnosti napadl Senát toto ustanovení pro jeho rozpor s principem svrchovanosti. Skupina senátorů nyní napadla i podmínky pozastavení, které jsou prý formulovány neurčitě, a proto jsou zneužitelné.

Autor:

Nejčtenější

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Vyhrál nad sázkovkou. Ta nechtěla vyplatit výhru kvůli chybějícímu písmenu

ilustrační snímek

Až u soudu skončila sportovní sázka na zápas dvou tenistek loni v dubnu. Marek Vach si tehdy vsadil na vítězství jedné...

Údiv mladého rybáře: jeho úlovek z hlubin připomínal spíš mimozemšťana

Devatenáctiletý rybář Oscar Lundahl se svým úlovkem - parybou chimérou podivnou.

Vydal se lovit platýse černé, místo toho vytáhl rybu, jejíž vzhled mu připomínal spíš mimozemšťana. Mladý norský rybář...

Další z rubriky

Lidé uvěřili v rituální vraždu. Od známé justiční křivdy uplynulo 120 let

Anežka Hrůzová (na domnělé fotografii) a její údajný vrah Leopold Hilsner

Proces s Leopoldem Hilsnerem je tím nejznámějším, co tehdejší krajský soud v Kutné Hoře zažil. Dnes strohá budova soudu...

Povinné čipy nic neumějí. Registraci psů stát nechal na soukromých firmách

ilustrační snímek

Nový zákon o povinném čipování psů má zajistit větší kontrolu a třeba i pomoci vrátit zaběhnuté zvíře majiteli. Jenže...

Demolice Stalinova pomníku by byla drahá, lepší bude oprava, říká Lukeš

Stalinův pomník na Letné.

Zbytky někdejšího Stalinova pomníku se hroutí. Pražský magistrát musí na základě odborného posudku stavbu do pěti dnů...

Boj o Vidkun. K soudu míří jedna z největších kauz posledních let

V kauze Vidkun míří před soud vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý (vlevo),...

V kauze Vidkun podle obžaloby unikaly od policie informace směrem k politikům a podnikatelům. Při policejní razii byli...

Najdete na iDNES.cz