Počítač špičkově vybavíte i legálně a zadarmo, říká mluvčí protipirátské asociace

Nelegální používání počítačových programů je podle mluvčího protipirátské asociace BSA Jana Hlaváče krádež jako každá jiná. "Softwaroví piráti si myslí, že když neukradnou nic fyzického a nikdo je nevidí, tak nedělají nic špatného," uvedl v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.

Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské asociace | foto: BSA

"Cena softwaru nijak vysoká není. Počítač si můžete špičkově vybavit legálně zadarmo," argumentuje proti nelegálnímu instalování programů.

Mnozí piráti si prý myslí, že když je nikdo při krádeži neuvidí a nic fyzického de facto neseberou, tak vlastně ani nekradou. "Pokud by jim ale někdo ukradl nápad, který by je připravil o solidní zisk, určitě by mluvili jinak," odpověděl mluvčí protipirátské asociace čtenáři.

Přestože Jan Hlaváč přišel se čtenáři iDNES.cz diskutovat o problematice softwarového pirátství, mnohem více se musel věnovat obhajobě firmy BSA, pro niž pracuje. Čtenáře zajímalo, proč společnost nemá oficiální "kamenné" zastoupení, zda je BSA opravdu nezávislá a jaké má vlastně právní postavení.

Jedna otázka mířila i do Hlaváčova soukromého životu. "a co vaše rodina ? ...pochybuji o tom že mají veškerý software legální ale nepochybuji o tom, že jich se kontrola nikdy nedotkne!" zaútočil tazatel Peta.

Mluvčí BSA se ale nenechal vyvést z míry. "Veškerý SW, hudbu a filmy máme legálně. Není to tak těžké. Co se mi zdá drahé, jednoduše nekupujeme. To, že na něco nemám nebo nesouhlasím s cenou, neznamená, že si to prostě ukradnu," odpověděl.

.Odpovědi odborníka na počítačové pirátství čtěte zde

Asociace BSA za pár týdnů obešle manažery středních firem v několika větších městech, aby zkontrolovali služební počítače.

Hrozí totiž, že na nich jsou některé programy nainstalovány v rozporu se zákonem, tedy bez řádné licence k užívání. Za to hrozí pokuta v řádu statisíců korun, případně odsouzení. Odpovědnost v tomto případě nese nejen zaměstnanec, který program do stroje nainstaloval, ale také vedení firmy.

. Typy pirátství

- používání jediné licencované kopie instalovaného programu na více počítačích;
- kopírování disket nebo CD za účelem jejich instalace a distribuce;
- využívání nabídek na upgrade bez legální kopie verze softwaru, který má být aktualizován;
- získávání softwaru určeného pro školství a softwaru, který není určen pro prodej nebo má jiné omezení, pro komerční použití bez licence;
- vyměňování si CD na pracovišti nebo mimo ně.

BSA odhaduje, že až 39 procent programů používaných v Česku je pirátských. Jde především o kancelářský software, grafické a DTP programy a antivirové aplikace a další. - čtěte Zkontrolujte firemní počítače, vyzve manažery protipirátská unie

Přestože tito piráti výrobcům programů způsobí roční ztrátu za necelé tři miliardy, stojí si Česko v porovnání s ostatními zeměmi východního bloku nejlépe.

"V závěsu jsou nejen veškeré postkomunistické státy, ale i mnohé západoevropské a jihoevropské státy EU," podotýká Jan Hlaváč. Za námi jsou například Francie, Itálie nebo Španělsko, naopak před námi jsou Dánové a skandinávské země. Nejvíc se pirátům daří v Rumunsku a Bulharsku.