Poslední úsek čtyřdenní cesty Českou republikou měli vojáci 2. jízdního pluku americké armády na programu přejezd z ruzyňských kasáren na základnu v bavorském Vilsecku. První kolona vyrazila z kasáren v 5:30, další dvě ji následovaly v hodinových rozestupech. Krátce před půl jednou odpoledne američtí vojáci území republiky opustili.
Poslední třetí část amerického konvoje opustila v Rozvadově Českou republiku.
Američany měly na cestě z Česka doprovodit gripeny. „Předají vzkaz, že se s nimi loučíme, přejeme šťastnou cestu a jsme hrdí, že prokázali obrovskou disciplínu, že se v žádném městě neřešily prohřešky,“ uvedl brzy ráno v ČT generál František Malenínský. Kvůli silnému větru v nízké výšce nicméně české letectvo nakonec stíhačky k poctě Američanům nevyslalo.
Jízda dragounůČtyřdenní průjezd amerických vojáků Českem v podrobné on-line reportáži |
Češi konvoj uvítali z naprosté většiny vstřícně. Před příjezdem řada médií akcentovala avizované aktivity odpůrců konvoje, rekrutujících se z řad komunistů, obdivovatelů ruského prezidenta Vladimira Putina a radikálních nacionalistů. Také američtí vojáci připustili, že o chystaných protestech věděli.
Jenže už na hranicích v Harrachově, Náchodě a Bohumíně se ukázalo, že v drtivé převaze jsou lidé, kteří přišli americké vojáky pozdravit, popovídat si s nimi či jim přinést nějaké dárky, nejčastěji plzeňské pivo - jako symbol osvobození západočeské metropole americkou armádou v roce 1945.
Americký konvoj v Česku |
Vojáky v jednotlivých městech vítaly tisíce lidí, odpůrců se dalo napočítat desítky. Zřejmě největší kontrast nastal v Praze. Exsenátor Jiří Vyvadil, který se pasoval do role „velitele“ odporu, přišel v pondělí před ruzyňská kasárna protestovat prakticky osamocen a v úterý označil výsledek protestů za „fiasko“. Oproti tomu návštěvní den v Ruzyni přilákal až dvacet tisíc zájemců o setkání s vojáky či prohlédnutí techniky.
„Masivní propaganda na sociálních sítích i jinde vyprodukovala něco opačného, než chtěla. Spoustu lidí to naštvalo a aktivizovalo, naprosto spontánně v tomto počasí sem jedou lán světa, aby si tu udělali pár fotek a popovídali si s vojáky. Mám z toho dobrý pocit,“ řekl ministr obrany Martin Stropnický.
Američané se při akci, která byla nejdelším silničním přesunem jejich armády Evropou od konce druhé světové války, nevyhnuli technickým potížím. Nejméně dva obrněné transportéry Stryker museli vojáci kvůli poruše naložit na podvalníky. Svůj konvoj také zásobovali náhradními díly, které jim z Německa dopravil vrtulník Black Hawk na kbelské letiště.
Demonstrace odhodlání
Přesun zhruba 520 vojáků a 120 vozidel - zejména obrněných transportérů Stryker, podobných českým pandurům, a terénních vozidel Humvee - byl součástí operace americké armády nazvané Atlantické odhodlání.
Američané k ní přistoupili na žádost východoevropských spojenců v NATO, konkrétně pobaltských států a Polska, poté, co Rusko vojensky zabralo Ukrajině patřící poloostrov Krym a vyslalo vojáky i techniku do bojů na východě Ukrajiny. Operace zahrnuje větší americkou vojenskou přítomnost v Evropě a četnější společná cvičení v rámci NATO.
Češi a průjezd konvojePodle průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT neměla většina obyvatel s konvojem problém. Na otázku "Vadí vám průjezd amerického konvoje naším územím?" odpovědělo 82% lidí, že nikoliv, 17% že ano, jedno procento z 1031 dotázaných to nezajímalo. Průzkum se konal 23. a 24. března. |
Američané v Česku přenocovali v kasárnách v Liberci, Pardubicích a Vyškově, v pondělí přijeli do Prahy. V úterý část z nich navštívila Plzeň a zdejší památník Díky, Ameriko! věnovaný osvoboditelům západu Čech z roku 1945. Večer se v Praze konaly tři koncerty na podporu přítomnosti amerických vojáků.
Na hraničním přechodě Rozvadov naplánovali stoupenci amerického průjezdu Českem stavbu symbolické barikády, která měla konvoj „zadržet“ v Česku. Organizátoři tak chtěli dát najevo, že si přejí trvalou přítomnost americké armády v Česku.
To je nicméně názor, který podle průzkumů většina české společnosti nesdílí. Náčelník generálního štábu Petr Pavel v úterý uvedl, že trvalá základna amerických vojáků v Česku by bezpečnost země nezvýšila a že NATO raději sází na mobilní jednotky, schopné rychlého rozmístění kdekoliv.
Do takzvaných hrotových sil velmi rychlé reakce, které Aliance začala vytvářet po ruské anexi Krymu a zapojení do války na východě Ukrajiny, se zapojí i čeští vojáci.
