Za „zneužití“ dat označil Dušek také dezinterpretování dat o zaplněnosti jednotek intenzivní péče. O zkušenosti s epidemií covidu-19 mluvil ve středu na odborné konferenci o otevřených datech NZIS Open. Varoval proto před zveřejňováním dat bez odborného komentáře.
„Nemělo by se stát, že data naruší důvěru pacientů v (zdravotní) systém, což se přesně během covidu několikrát stalo,“ řekl. Jako příklad uvedl podle něj „hrubou a záměrnou dezinterpretaci“ srovnávání obsazenosti lůžek na jednotkách intenzivní péče publikovaných během epidemie s deklarovanými kapacitami nemocnic.
V Česku přibylo 6708 nakažených covidem, stejně jako v pondělí |
V aktuálních datech podle něj nemocnice v reálném čase hlásily, kolik mají aktuálně volných lůžek - třeba i s ohledem na současný nedostatek personálu. Taková data sloužila k reálnému řízení péče, například rozvozu pacientů zdravotnickou záchrannou službou. „Když tahle data někdo nekontrolovaně pustí do veřejného prostoru, tak je úplně otevře. Bez interpretace,“ dodal.
Právě kontext a komentář toho, kdo data publikuje, je při sdílení dat zásadní i podle dalších řečníků konference. „Data jsou know-how, ale musí být interpretována v kontextu,“ uvedl k tomu na Twitteru také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. ÚZIS proto podle něj připravuje národní strategii pro sdílení dat ve zdravotnictví.
Za vůbec nejhorší zážitek ve své dosavadní analytické praxi Dušek označuje zneužití dat o očkování proti covidu-19 a nákazách, která se objevovala na sociálních sítích. „Když si vezmete nestandardizovaná data, hrubá otevřená data o počtech lidí, kteří jsou nakažení po očkování, a použijete je jako absolutní čísla,“ vysvětlil.
Čtvrtá dávka je pro běžné lidi předčasná. Nárok by mohli mít starší 80 let |
Tato data pak byla používaná jako argument, že podíl očkovaných a neočkovaných mezi nakaženými je stejný. „Proočkovaná je dneska naprostá většina populace, takže ty těžké průběhy tvoří v přepočtu z 80 procent ti neočkovaní a u toho zbytku to má úplně jiný průběh,“ dodal.
Zájem o očkování proti covidu-19 byl nejvyšší loni v červenci, od té doby setrvale klesal. Znovu se nastartoval v říjnu poté, co bývalá vláda oznámila, že očkování bude povinné. Od začátku února se očkují denně nově řádově jen stovky lidí. Proočkováno je podle úterních dat 65 procent populace, poslední procento trvalo více než 110 dní. V době největšího zájmu se očkovalo i procento lidí denně. V současné době navíc do srovnávání nákaz u očkovaných a neočkovaných vstupuje slábnutí imunity v čase od očkování.
Přírůstek nakažených s covid-19 za poslední týden
Podle Duška mělo i zneužití dat vliv na pokles zájmu o vakcíny. „Myslím si, že v jednu chvíli to zastavilo očkování, protože sledovanost těchto lidí, kteří to dělali záměrně, byla v milionech. Hrozně mě to mrzí,“ řekl.
V současné době podle něj chybí metodika, jak data bezpečně otevírat. „Říkám, otevírejme ta data, ale povinně k nim musí být referenční výklad zodpovědného subjektu, který je otevírá. Aby lidé, kteří chtějí mít tu správnou informaci, ji mohli najít,“ doplnil s tím, že jejich dezinterpretaci to stejně nezabrání.
„Stát by měl zveřejňovat všechno, co může, protože ta data nevlastní. Jsou do data občanů,“ řekl na konferenci náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). ÚZIS se podle Duška v současné době soustředí na data o zdravotní péči vysoce specializovaných center, onkologii, diabetologii, psychiatrii a péči o duševní zdraví obecně.
