Obec Javorník by mohla kvůli pozemkovému vyrovnání přijít až o 23 hektarů. (Ilustrační foto)

Obec Javorník by mohla kvůli pozemkovému vyrovnání přijít až o 23 hektarů. (Ilustrační foto) | foto: Petr Rychetský, ČTK

Obce na Jesenicku se bijí za pozemky, které má dostat Polsko

  • 16
Obce na Jesenicku bojují proti tomu, aby se kusy jejich katastrů staly součástí česko-polského vyrovnání. Třeba Vidnava by měla přijít o 86 hektarů a Javorník o 23. Nejsou to sice jediné pozemky vytipované pro srovnání dávného dluhu, proti vydávání bojují i obce v česko-polském příhraničí, na Jesenicku jde ale o stěžejní lokality.

"Polská delegace Stálé českopolské hraniční komise navrhla na nedávném zasedání prověřit pozemky na katastrálním území Vidnavy a Javorníku, zda mohou být využity ke kompenzaci územního dluhu," sdělila Markéta Matlochová z odboru tisku ministerstva vnitra.

České obce Javorník a Vidnava nechtějí dát Polsku svá území.

Pozemkový dluh

Proč dlužíme Polákům?

Před dvaapadesáti lety se obě země dohodly na administrativním narovnání hranice. Ta se sice zkrátila o 80 kilometrů, ale vznikly paradoxní situace, kdy české pozemky jsou v Polsku a obráceně. Navíc Poláci přišli o 368 hektarů, které chtějí zpět. Vláda nabídla před pěti lety finanční vyrovnání, ale Poláci chtějí jen pozemky. Posun není patrný ani po dalších pěti letech.

"Tato varianta nepřichází v úvahu. Budeme proti ní ostře protestovat. V polském návrhu jsou pozemky, které jsou zastavěné. Není myslitelné, aby se naši lidé dostali administrativním zásahem do Polska," vysvětlila starostka Vidnavy Eva Pavličíková. Právě Vidnava má na Jesenicku nejvíc potíží s nedořešenými pozemky.

Městečko paradoxně leží téměř z jedné pětiny na "polském" území. Nemůže vylepšit hřiště, zlikvidovat černou skládku založenou v sedmdesátých letech ruskými vojáky nebo třeba prodat nájemníkům městské byty v paneláku právě proto, že leží na nevyřešených pozemcích. Nemůže dostat dotace, povolení, převést pozemky pod byty. Hřiště, skládka i část bytů leží sice v Česku, ale na půdě, která patří Polsku.

Jak je to možné? Před dvaapadesáti lety se obě země dohodly na administrativním narovnání hranice. Ta se sice zkrátila o osmdesát kilometrů, ale vznikly paradoxní situace, kdy české pozemky jsou v Polsku a obráceně.

Poláci tehdy přišli o asi čtyři sta hektarů, která chtějí zpět. Za devatenáct let od začátku vyjednávání není věc dořešená. "My s tím máme opravdu velké problémy. Nebudeme je ale řešit na úkor našich občanů," řekla Pavličíková.

Javorník má přijít o třiadvacet hektarů. "To by znamenalo zase nesmyslný zásek do česko-polské hranice, kterou kdysi narovnali. Navíc tady hospodaří soukromí zemědělci. My jsme už před časem kvůli tomu protestovali. Nechápu, proč jsou tyto pozemky znovu ve hře," uvedl javornický starosta Jiří Jura.

Pozemky na katastru Vidnava představují jednu z největších souvislých ploch na česko-polské hranici připadající v úvahu pro vyrovnání se s Polskem. Pozemky na Javornicku tvoří přes šest procent dlužné výměry. "Je potřeba říct, že se jedná o pozemky, které jsou výhradně ve vlastnictví státu," sdělila Matlochová.

Úřad však přesto souhlas obce potřebuje. "Ministerstvo vnitra se stanovisky obcí nebo lidí pečlivě zabývá. Pozemkové narovnání je dlouhodobá a nesmírně složitá záležitost. Posuzují se nejrůznější aspekty, aby zájmy obcí nebo našich občanů byly dotčeny co nejméně."

Svědčí o tom i skutečnost, že z dříve vytipovaných lokalit vypadly loni pozemky na katastru Mikulovic. Přitom původní návrh byl na sto devadesát hektarů, které by umazaly více než polovinu územního dluhu vůči Polsku. Po protestech obce stát zkoušel prosadit devadesát hektarů.

"Jsme rádi, že je to za námi. Bylo by neprozíravé zbavit se takto zajímavých rozvojových ploch. Ty pozemky jsou pro nás důležité k využití pro cestovní ruch i část perspektivně pro obytnou zástavbu," prohlásil starosta Mikulovic Ivan Dost.

Na Jesenicku je tak připraven pro vydání Polsku jen malý pozemek v katastru Bílé Vody. Jde jen o málo víc než jeden hektar. "Je to naprostá banalita. Je to nevyužívaný pozemek u polské cesty, takže v zastupitelstvu s tím nebyl žádný problém," konstatoval tamní starosta Miroslav Kocián.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video