V Benešově se ve středu provoz nemocnice neobnoví. Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že pro podobné případy vydává metodické pokyny či materiály pro školení pracovníků nemocnic. Úřad také v posledních letech spolufinancoval projekty zvýšení zabezpečení sítí zdravotnických zařízení, dotované z peněz EU, za 2,2 miliardy korun.
Například Ústřední vojenská nemocnice v Praze měsíčně zaznamená podle své mluvčí Jitky Zinke několik set napadení počítačovými viry. „V listopadu tohoto roku to bylo 227 útoků. Všechny jsme odfiltrovali,“ uvedla. Napadení, která se přímo dotkla počítačového systému nemocnice, byla za poslední čtyři roky jen tři. „Nicméně byla díky nastaveným mechanismům podchycena již v zárodku a do dvou hodin byl nastaven běžný režim,“ dodala Zinke.
I krajská nemocnice v Liberci se podle svého mluvčího Václava Řičáře setkává s kyberútoky poměrně často. „Je to od naivních útoků až po relativně promyšlené. A je to občas více, či méně úspěšné,“ uvedl. I proto podle něj nemá nemocnice počítačovou síť v jednom celku. „Je rozdělená do více celků, které můžeme spravovat odděleně. Když se stane něco špatně, tak dokážeme relativně rychle reagovat,“ dodal.
Rozdělení sítě využívají i další nemocnice. „Část počítačové sítě je zcela oddělena od internetu,“ řekl mluvčí Karlovarské krajské nemocnice (KKN) Vladislav Podracký.
KKN, která provozuje nemocnice v Karlových Varech a Chebu, využívá jako ochranu proti kyberútokům takzvané brány firewall, zálohování dat i další prvky. I nemocnice Pardubického kraje spoléhají na aktualizovaný antivirový software a pravidelně zálohují data a školí zaměstnance, aby se chovali na internetu s rozmyslem a poučeně, uvedla mluvčí krajských nemocnic Kateřina Semrádová.
Počítače ovládají zdravotnické přístroje, topení i klimatizaci
Osvěta pracovníků je podle nemocnic důležitá. „V našich počítačových systémech máme potřebné antivirové programy a veškerá standardní zabezpečení, ale lidský faktor nelze nikdy zcela vyloučit. Zaměstnance samozřejmě pravidelně školíme, aby neotvírali podezřelé e-maily a soubory,“ uvedl mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant. Mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára řekl, že kromě klasické ochrany a osvěty nemocnice omezuje oprávnění uživatelů sítě na nezbytnou úroveň.
V Benešově udeřil virus, který vydírá nemocnice i města po celém světě |
Na Vysočině komplikuje ochranu před kyberútoky podle mluvčí krajských nemocnic v Pelhřimově a Havlíčkově Brodě Petry Černo různorodost informačních systémů v nemocnicích. „Jsou to systémy, které jsou už přes 20 let staré a jejich zabezpečení je poměrně dost složité. Nutno říci, že výpočetní techniku nemáme kompletně nejmodernější. Děláme, co můžeme, co je v našich finančních možnostech,“ řekla. Počítačový specialista jedné z krajských nemocnic anonymně řekl, že je IT v nemocnicích podfinancované.
„I když jsme do toho za posledních pět let dali dost peněz, je nutné si uvědomit, že všechno je napadnutelné. Do sítě se dnes dává úplně všechno –topení, vzduchotechnika, rentgenové přístroje, monitory vitálních funkcí. Pokud ji nemají nemocnice dobře zabezpečenou, je to velké riziko,“ dodal.
Ministerstvo chce více peněz na ochranu proti hackerům
Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že v posledních letech spolufinancovalo desítky projektů nemocnic a ústavů v republice zaměřených na modernizaci sítí či zvýšení jejich zabezpečení. Jednou z nemocnic, které peníze získaly, byla podle ministerstva i benešovská. Ministerstvo chce podle Davida Šímy z tiskového oddělení získat na další projekty kybernetické bezpečnosti asi dvě miliardy z programu Digitální Česko.
Podobný útok jako v Benešově se stal loni v červnu v plicní nemocnici v Janově na Rokycansku. Hacker tehdy zašifroval veškerá data, nemocnice se k nim několik dnů nemohla dostat.
Správce sítě vyzval neznámý pachatel k uhrazení částky ve virtuální měně. Nemocnice na to nepřistoupila a díky zálohám o data nepřišla. V roce 2017 zase napadl škodlivý software, tzv. ransomware, který zasažený počítač drží jako rukojmí a žádá výkupné za odblokování, řadu nemocnic ve Velké Británii.
