Debata o zelených kartách byla nedostatečná. Vůbec si neuvědomujeme, kolik to má rizik, tvrdí poslanec.

Debata o zelených kartách byla nedostatečná. Vůbec si neuvědomujeme, kolik to má rizik, tvrdí poslanec. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Nečasovy karty posílí organizovaný zločin, tvrdí Zaorálek

  • 13
Pokud se prosadí návrh ministra Nečase udílet cizincům zelené karty, zvýší se příliv osob zapojených do organizovaného zločinu. Tvrdí to sociální demokrat Lubomír Zaorálek, podle kterého konzulární oddělení v zahraničí nejsou schopna příliv cizinců kontrolovat.

Návrh zelených karet, tedy dokumentu, který v sobě shrnuje pracovní povolení a souhlas s trvalým pobytem, otevírá Česko cizincům ze zemí mimo Evropskou unii.

Vláda tak zákonem, který Sněmovna těsně schválila, vychází vstříc požadavkům velkých podniků, které si stěžují na nedostatek pracovních sil.

. odpovědi poslance Zaorálka najdete zde

"Ta parlamentní diskuse byla naprosto nedostatečná," řekl iDNES.cz Zaorálek s tím, že Nečasovy zákony jsou nedomyšlené a koalice si nechce připustit, kolik je s nimi spojeno rizik. Zaorálek sám kritizoval v rozpravě hlavně bezpečnostní úskalí, která s sebou příliv imigrantů přinese.

"Tady nejde o nějaký primitivní xenofobní postoj, jde o to, že když chceme rozšiřovat nabídku míst, tak musíme mít jistotu, že to budeme mít pod kontrolou. Ale já jsem si to zjišťoval a ptal se na konzulárních úřadech, které to budou mít na triku. Ti zaměstnanci mi na rovinu řekli, že to nejsou schopni zvládat," uvedl Zaorálek.

Podle něj nebude s Českem dobře spolupracovat ani policie v zemích, odkud cizinci přijdou. "Sdělili mi, že nejsou schopni získat dostatek informací o cizincích, kteří budou do projektu zapojeni, a spolupráce s bezpečnostními orgány dalších zemí nebude fungovat, protože tyto složky nebudou mít přílišný zájem bránit exportu svých problémových osob do zahraničí," uvedl poslanec v rozhovoru.

Nesnižujme si technologickou úroveň
Koalice naproti tomu tvrdí, že za vše může ČSSD, která svými investičními pobídkami do země přilákala velké společnosti, které se nyní potýkají s nedostatkem dělníků. Vláda nyní pro ně musí shánět zaměstnance, aby se montovny nepřemístily do jiných zemí.

S tím ale Zaorálek nesouhlasí. "Takhle se vůbec uvažovat nedá. Kdyby se ukázalo, že některé provozy nejsou potřeba, tak si nejsem jist, zda je tady za každou cenu držet," namítl sociální demokrat.

Lpění na podnicích, které vyžadují převážně manuální profese, snižuje podle něj technologickou úroveň země. "V zahraničí říkají, že udělali velkou chybu, když si zbytečně snižovali technologickou úroveň tím, že nabírali nekvalifikovanou sílu. Dnes říkají, že měli jít opačným směrem," tvrdí stínový ministr zahraničí.

Podle Zaorálka jde také o riziko vzniku přistěhovaleckých ghett. "Neměli bychom opakovat chyby, kterých se dopustily některé státy západní Evropy a které vedly ke vzniku arabských a čínských čtvrtí v Paříži, tureckých a kurdských ghett v Německu," napsal Zaorálek v on-line rozhovoru.

Vláda podle něj naopak podporuje vznik uzavřených společenství s vlastními pravidly, vůči kterým bude prosazování práva značně složité, myslí si poslanec. Sociální demokracie podle něj zákon v současné podobě rozhodně neponechá. - čtěte Zelené karty po vítězství ve volbách přehodnotíme

Nečas si prosadil svou
Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny měla přitom původně rozhodovat o zcela jiných zákonech než o zelených kartách. Nakonec ale byla velkou přehlídkou pracovní aktivity ministra Petra Nečase, který představil hned několik svých zákonů.

Podle Zaorálka si je prosadil i přes spor s premiérem. "Postavil to velmi tvrdě, dokonce prý vyhrožoval odchodem," řekl iDNES.cz Zaorálek, proč nakonec srpnová schůze patřila jen Nečasovi.

S výsledným zákonem o zelených kartách vyslovila nesouhlas nejen celá opozice, ale i koaliční poslanci Ludvík Hovorka a Vlastimil Tlustý. Sám Topolánek za něj nijak nebojoval a při debatě ve Sněmovně ani jednou nepromluvil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video