V článku je pravdepodobne chyba, píše sa v ňom: “Půl století od startu pražského metra uplyne 8 května”. Prevádzka prážského metra bola zahájenia 9 května.

Máte pravdu 9.5.1974 v 9:19 hodin na Kačerově.

Dne 8.5.2008 byl otevřený poslední úsek z Ládví do Letňan.

Ono to souvisí s politickým rozhodnutím o konci války v Evropě, která oficiálně skončila 8. května 1945 ve 23:01. V roce 1991 rozhodl parlament, že se tedy bude slavit 8. května. Do té doby byl Den vítězství 9.5. Kolidovalo tam totiž časové pásmo. Historické publikace uvádějí skončení kapitulačního aktu ve 23:33 nebo 23:43h SEČ, tedy 0:33 nebo 0:43h moskevského času.

To je tak, když autor píše o něčem, čemu nerozumí... německá S-bahn je Stadtschnellbahn nebo Stadtbahn, tedy městská (rychlá) dráha a je to vlastně rychlá osobní železnice, v německy mluvících zemích S-bahn, v Paříži RER, v Londýně Overground nebo Elizabeth Line. Dráha na samostatném tělese zpravdla mimo silničních komunikací.

V Praze za války plánovali Straßenschnellbahn a to je rychlá tramvaj - Straßenbahn - Trambahn - Tramway, případně U-Straßenbahn, tedy podpovrchová tramvaj. Tramvaj by jezdila normálně v ulicích a jen v centru v hloubených tunelech. To ale není S-bahn. K S-bahn mají blíže příměstské vlaky linek S, které ale u nás nemají samostanou síť, ale sdílejí jí s jinými druhy železniční dopravy.

Projekt podpovrchové tramvaje (tak se to nazývalo v 60. letech) připravoval i PÚDIS (Projektový ústav dopravních a inženýrských staveb) minimálně od roku 1966. Pracoval na něm i můj tchán.

Tratě se měly hloubit shora s využitím tzv. milánských stěn. Před ruskou invazí v srpnu 1968 se touto metodou vybudoval úsek U Bulhara - Hlavní nádraží - Muzeum (částečně). Po invazi byla stavba na cca 2 roky přerušena. Dále už se na pokyn z Moskvy budovalo klasickým způsobem metro - Rusové prosadili svůj ekonomický záměr, tj. dodávky vrtných štítů, dílců montovaného ostění v tunelech a především souprav metra z Mytišče

Hned v uvodu je blbost. S-Bahn je v podstate primestsky vlak.

To co autor popisuje, je U-Bahn. Takhle to je treba ve Stuttgartu

Ono to není tak úplně jednoznačné. Jsou města, kde příměstský vlak na okraji města zajede pod zem a pokračuje dál jako podzemní vlak. Obvykle jede až k nejbližší přestupní stanici metra. Mimo něj tam je ale i klasické metro (U-bahn) ale trochu odlišné od našeho. Některé stanice jsou spíš podzemní nádraží s několik nástupišti. A i na jednom nástupišti mohou jet vlaky do několika směrů (po určité době se to větví).

S naším metrem to má společné snad jen to, že to je pod zemí.

Tohle v projektu nemělo být ani jedno z toho. Mělo jít o povrchovou tramvaj, která část trasy pojede pod zemí.