Předvídaly počasí v době petrolejek. Teď záhadné sloupy potřebují ochránit

  • 57
Dokázaly něco do té doby nevídaného. Předpovídat počasí. První meteorologické sloupy se v českých zemích začaly objevovat od poslední třetiny devatenáctého století. Většina jich nyní patří mezi historické stavby, ale vznikají i nové, nebo se restaurují ty původní.

V době kdy o automobilech nikdo neslyšel, města byla plná koňských povozů a dávno před tím než petrolejky nahradilo světlo elektrických žárovek se začaly na náměstích pozvolna objevovat sofistikované stroje.

Meteorolog René Tydlitát a urbanista Jan Trejbal během několika let objeli celou Českou republiku, aby zmapovali historii a stav meteorologických sloupů. Po několika dekádách často stavby ztratily svůj význam. Některé zmizely úplně, z jiných se staly třeba nástěnky, další si lidé začali plést s kapličkou a dnes jsou v nich místo přístrojů svíčky.

„Bylo by skvělé, kdyby se jich ujal Národní památkový ústav a začal ty umělecky nebo technicky cenné meteorologické sloupy chránit,“ říká Trejbal. Badatelé jich našli celkem sto jedenáct a své objevy vydali v nové knize Povětrnostní sloupy, která vyšla v nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu. Většina sloupů patří mezi historické stavby, ale vznikají i nové, jako například v Čáslavi, nebo se obnovují ty původní, jako třeba v pražských Dejvicích.

Svědci průmyslového vývoje

„Vidím v tom dobový důkaz rozvoje vědy. Z mého pohledu je to fenomén proto, že se jedná o světskou stavbu,“ vysvětluje Trejbal. Právě to, že šlo o stavby zasvěcené vědě podtrhuje neobvyklou podstatu povětrnostních sloupů. Lidé se do té doby ve veřejném prostoru běžně setkávali třeba s kapličkami, nebo morovými sloupy. Stavba, která byla vybudovaná výhradně pro umístění pokročilého stroje byla ale novinkou.

Na druhou stranu se sloupy u tradice svých sakrálních bratranců inspirovaly v jednom důležitém aspektu. Nešlo totiž jen o prostou schránku na ukrytí meteorologických a chronometrických přístrojů, ale i o umělecké stavby, do jejichž výzdoby se zapojila celá řada místních řemeslníků a umělců. Standardem je proto kvalitní kamenická práce, ale i zásahy uměleckých kovářů. Některé sloupy zdobí i sochy.

Další variantou bylo pořídit si kompletní sloup vybraný z dobového katalogu. Pečlivě vybudovaný obal pak ukrývá důmyslné stroje. „Obdivovaným a velmi žádaným v té době byl Lambrechtův povětrnostní telegraf. Přístroj důmyslně kombinoval měření teploty, vlhkosti a tlaku vzduchu pomocí dvou přístrojů, přičemž jeden z nich, takzvaný termo-hygroskop, byl zároveň také kombinovaný. Polohy jejich ručiček při porovnání s nákresy na pomocné přídavné tabulce ukazovaly až 11 typů budoucího počasí v dané lokalitě na nejbližších přibližně 30 hodin,“ přibližuje Tydlitát. Předpověď si tak mohl jednoduše na místě udělat každý, k jejímu sestavení nebyly nutné žádné speciální znalosti.

Jednoduché, ale geniální

Přístroje přitom fungovaly na jednoduchých fyzikálních principech, a to přinášelo obrovskou výhodu. Nepotřebovaly žádný přívod energie. Obyčejně stačil jeden proškolený nadšenec, který pravidelně natahoval hodinový strojek a měřící vybavení jednou za čas zkalibroval. S rostoucí popularitou se k těm základním funkcím postupně přidávaly také další. Některé sloupy tak měly třeba i zapisovací přístroje vybavené válečkem s papírem, na který ručička zaznamenávala vývoj počasí v nakreslených křivkách. Tam musel správce sloupu navíc dolévat i inkoust. Při správné péči měření přitom bývalo velmi přesné.

„Řekl bych, že technická kvalita přístrojů byla na vysoké úrovni, nicméně někdy nebylo ideální umístění meteorologických sloupů,“ vysvětluje Tydlitát. Absolutní přesnost totiž často musela ustoupit daleko pragmatičtějším pravidlům – společenské prestiži. Sloupy se tak umisťovaly i s ohledem na to, aby byly dobře vidět, aby vynikly. Není se čemu divit. Často šlo totiž o velkou investici, na kterou se lidé skládali ve společných sbírkách. Sehnat peníze někdy trvalo i několik let.

Mapa meteorologických sloupů, které se dají najít v České republice.

„To byla neuvěřitelná energie, kterou lidé do pořizování meteorologických sloupů vkládali. Často hrála roli určitá rivalita. Občas zafungovala hašteřivost ve smyslu, když to mají přespolní, tak to musíme mít i my. Na některých místech se proto sloupy objevují skutečně zhusta, jako například v severovýchodních Čechách. Jinde, například na jižní Moravě, je jich jen pár,“ vysvětluje Trejbal.

Styčný bod průkopníků turistiky

Častý výskyt v severních Čechách není jen náhoda. Budování sloupů u nás bylo od začátku spojené s kulturou nejrůznějších spolků, především těch okrašlovacích a turistických. V úplných počátcích to byly hlavně spolky německé, které tento fenomén prosadily, brzy se ale přidali i jejich čeští konkurenti. Právě pro turisty byl v podhůří meteorologický sloup důležitým bodem.

„Turisté se u meteorologických sloupů setkávali, seznámili se s počasím, vytvořili si lokální předpověď počasí a vyrazili na túru. Takto sloupy fungovaly zejména v Liberci. Liberec je oblíbené východisko pro delší turistické putování po okolí. Podobně byly využívány třeba v Doksech,“ popisuje Tydlitát.

Popularita povětrnostních sloupů stoupala až do druhé světové války. Po historické katastrofě přišla ale nová doba, a sloupky se do moderních koncepcí nehodily. V padesátých letech se začala přestavovat centra měst. Bylo nutné vybudovat novou infrastrukturu, postavit autobusové zastávky, vztyčit moderní domy. Meteorologické sloupy začaly mizet. Některé byly rovnou nenávratně zrušeny, jiné přesunuty na místo, kde nebyly tolik na očích a nechaly se chátrat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video