Krev

Krev | foto: AP

I drobná infekce v krvi dárce může být pro pacienta smrtelná, říká lékařka

  • 11
Zatímco některé složky krve musí projít půlroční karanténou, jiné putují k pacientům už několik hodin po odběru. V Česku chodí darovat krev kolem čtvrt milionu dárců. „S dárci máme velmi pozitivní zkušenost. Jsou zodpovědní a jsou si vědomi toho, že dávají krev pacientům, kteří jsou často velmi těžce nemocní,“ řekla v rozhovoru pro iDNES.cz vedoucí lékařka transfuzního oddělení Ústavu hematologie a krevní transfuze Jana Žlabová.

Jak nemocnice řeší urgentní nedostatek krve?
Urgentním nedostatkem krve určitě myslíte drama, kdy pacient potřebuje krev, ale vhodná pro něj není. Do takových situací se však nemocnice nedostávají.

Co tedy znamená, když například v Krevním barometru na webu ÚHKT avizujete, že nutně hledáte dárce určité krevní skupiny?
To znamená, že se nám tenčí zásoby krve dané skupiny a odhadujeme její budoucí potřebu.

Vedoucí lékařka transfúzního oddělení Jana Žlabová (12. září 2018).

Pak může dojít i k situaci, že nemocnice krev kupují?
Ano. Protože i když se krev odebere od dárce, není možné ji hned podat pacientovi. Jednak není zpracovaná, ale také je třeba vyloučit všechna možná rizika spojená s jejím podáním.

 Po odebrání se proto musí krev nejprve zpracovat, projít předepsanými vyšetřeními. Skladuje se. Celý proces výroby transfuzních přípravků je složitý a krevní přípravky mají svoji finanční hodnotu. V případě nedostatku a potřeby si proto mohou nemocnice krev, respektive z ní vyrobené přípravky, vzájemně prodávat a nakupovat, stejně jako ostatní léčivé přípravky.

Jakými testy musí krev po odběru projít?
Než lékař na transfuzním oddělení rozhodne o způsobilosti dárce krev darovat, nejprve zhodnotí výsledky základního vyšetření jeho krevního obrazu. Před propuštěním transfuzního přípravku ke klinickému použití se dále hodnotí výsledky vyšetření krevní skupiny, přítomnosti nepravidelných protilátek proti erytrocytům a infekčních markerů některých krví přenositelných nemocí, jako je hepatitida B a C, AIDS a syfilis. Provedení těchto vyšetření trvá zhruba tři hodiny.

Měsíc zdravé krve

Velká pražská hematologická centra při příležitosti třetího ročníku Měsíce zdravé krve otevírají své laboratoře a přibližují veřejnosti, co se děje s odebranou krví. Návštěvníky na dny otevřených dveří kromě Ústavu hematologie a krevní transfuze pozvala ještě Fakultní nemocnice Motol a Ústřední vojenská nemocnice.

Existuje riziko, že testy vyjdou pozitivní. V takovém případě se odebraná krev nepoužije, množství těchto případů je ale procentuálně zanedbatelné. Každý dárce také před samotným odběrem vyplňuje podrobný dotazník týkající se jeho zdravotního stavu a absolvuje ještě pohovor s lékařem, který se u případných problematických bodů doptá na podrobnosti. Jedním z předpokladů bezpečného darování je kromě všech nezbytných vyšetření také to, že dárce odpovídá pravdivě.

Co se děje s krví, která testy neprojde?
Likvidujeme ji jako biologický odpad. Záleží také, z jakého důvodu krev nevyhovuje. Uvedu příklad. Zjistíme-li u někoho podezření na žloutenku typu B, nejprve testy zopakujeme a následně je pošleme do národní referenční laboratoře. Až na základě těchto výsledků můžeme rozhodnout o dalším postupu. Je-li dárce opravdu nemocný, předáme ho do péče příslušných odborníků.

Za jak dlouho se tedy krev dostane od dárce k příjemci?
Jak jsem říkala, krev po odběru nelze ihned podat pacientovi, musíme ji nejprve zpracovat. Z jednoho odběru plné krve získáme tři transfuzní přípravky - krevní plazmu, krevní destičky a červené krvinky. Dárce tak vlastně jedním odběrem pomůže až třem lidem.

Musíme si také uvědomit, že každá ze složek má jinou dobu trvanlivosti, jiné podmínky skladování a jiný důvod, proč se podává. V ÚHKT, které je specializovaným centrem pro léčbu vážných krevních onemocnění, se doba od odebrání krve dárci po podání prvních transfuzních přípravků, destiček nebo červených krvinek, pohybuje obvykle v rozmezí čtyř až pěti hodin. Plazma nejprve prochází karanténou, k pacientovi se tak dostane nejdříve za půl roku.

Jak si mám představit, že jde plazma do karantény?
Krevní plazmu lze skladovat až tři roky. Opakovaně, po půl roce, proto vyšetřujeme u dárce infekční markery a teprve po opakovaném negativním výsledku plazmu propouštíme ke klinickému použití a můžeme ji podat pacientovi. Například čerstvou nákazu virem HIV běžně používané testy neprokážou, po půl roce už ano.

Češi krev nedávají, ale prodávají. V nemocnicích chybí pro případy nouze

Břeclavské centrum pro odběr plazmy se prezentuje jako nejmodernější v Česku,...

Co se v takovéto situaci děje u destiček a krvinek, které mohou jít k pacientovi už v den odběru?
Krevní destičky mají dobu použitelnosti pět dní a červené krvinky 42 dní, takže karantenizace jako u plazmy není možná. Za téměř dvacet let mé praxe se nám podobný případ nikdy nestal. Setkala jsem se sice s HIV pozitivním člověkem, který chtěl darovat krev, ale probíhající infekci jsme včas zachytili. Dárce byl sice odebrán, jeho krev se však k pacientovi nedostala a během procesu výroby transfuzních přípravků byla zlikvidována.

S dárci máme velmi pozitivní zkušenost. Jsou zodpovědní a jsou si vědomi toho, že dávají krev pacientům, kteří jsou často velmi těžce nemocní a i drobná infekce dárce by pro ně mohla znamenat závažnou komplikaci.

Co se děje se zmraženou plazmou, když se její dárci už podruhé neukáží?
Plazmu můžeme zmraženou při teplotě minus 30 stupňů skladovat až tři roky. Pokud však během této doby dárce nepřijde ke kontrolnímu vyšetření, musíme ji zlikvidovat.

Problém je dovolená v zahraničí i tetování

Lidé nemohou darovat krev například šest měsíců po tetování. Skutečně jsou tato kritéria stále relevantní, především s ohledem na to, že nemocnice pravidelně hledají nové dárce?
Rozhodně je to na místě. My nevíme, za jakých podmínek byl ten člověk tetovaný, a tetování jakožto invazivní zákrok je spojeno s rizikem infekce. A povinností lékařů transfuzní služby je zajistit bezpečnost jak pro dárce, tak pro pacienty. Nejsme na tom tak špatně, abychom zajišťovali krev za každou cenu. Každý příjemce krve, ať je to dítě nebo hematoonkologický pacient, je vážně nemocný a my jsme povinni mu zajistit maximálně bezpečnou léčbu.

Obecně jsou podmínky darování krve a posouzení způsobilosti dárce k darování dány legislativou, například počet odběrů, a odbornou Společností pro transfuzní lékařství, která doporučuje kritéria pro bezpečné dárcovství.

Která období v roce mají nemocnice méně dárců?
Například v létě jsou dovolené, navíc i klíšťata. Pokud máte klíště, měsíc nemůžete darovat krev. Také cestování může být problém, třeba pobyt dárce v oblasti s výskytem malárie znamená blok v darování po dobu šesti měsíců. V zimních měsících pociťujeme úbytek dárců v důsledku častějších onemocnění, na jaře zase kvůli alergickým obtížím.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video