- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Přísné přijímačky na VG jsou jistě správné.
A k těm kladům - zamyslel se někdo také nad tím, jak je pro mladého člověka zajímavé sedm-osm let studovat v jednom kolektivu? Prošli jsme boomem Harryho Pottera, někteří s ním i vyrostli - kdyby po třetím díle šli Harry, Hermiona i Ron každý na jinou školu, kdo by porazil Vodemmorta?
Ono možná ne každý se chce nechat multikulturně a sociálně obohacovat na ZŠ, ačkoli by ho mnozí soudruzi rádi obětovali jako "tahouna" těch horších (bohužel nejspíš tahouna, který bude ty nejhorší financovat z kapesného). I učitelka mi právě na ZŠ u dítěte potvrdila, že musí učivo přizpůsobovat těm nejpomalejším, tak snad se mi na gymnázium dostane. Zrno je vždy třeba dělit od plev.
děkuji za upřímnost, konečně to někdo přizná naplno a nelže tady o lepších výsledcích VG
Jde především o to, že VG nejsou tolik multikulti - jak jste výborně napsal
Plně s Vámi souhlasím. Vzdělání lze zkušenostmi nahradit , ale obráceně to nefunguje. Co se týče VG- je to fakt hrůza a navíc je to typ školy de facto na nic. Absolvent VG (úspěšný) je sice všeobecně vzdělaný ale ve skutečnosti nerozumí ničemu. Když šla mladší dcera na SŠ tak jsem ze zvědavosti nechal otázky příjimaček udělat i starší co byla na VG (poměrně úspěšně 1ky,2ky) a po prváku přešla na odbornou SŠ. Zcela paradoxně by příjimačky neudělala ta starší a nejlíp jsem dopadl já , ač pouze vyučen a to před 25 lety. Dle mého názoru od r.1990 jde školství trvale dolů.
neříkejte pouze vyučen - před 25 lety mělo vyučení svou hodnotu i méně nadaní absolventi dobře ovládali svoje řemeslo. Důkaz dnes vidíme jasný na UP - podívejte se kolik je tam mladých absolventů VG a jak moc se hledají kvalitní řemeslníci.
Máme teď v rodině rok starou zkušenost s přijímacími řízeními na 8-letá gymnázia v Praze.
Jsou gymnázia, která jsou rozhodně výběrová (berou každého 6 až 7 studenta). Podotýkám, že na tyto školy se hlásí takřka výhradně žáci s vyznamenáním, nebo ještě lépe se samými jedničkami a navíc na přijetí je třeba dosáhnout výsledu ve scio testech min. 85 a možná i 90%. Z toho plyne, že tyto školy nemají slabé žáky, tyto školy pracují jen s těmi nejlepšími studenty a pro učitele je radost učit takové žáky.
Pak jsou gymnázia, kde berou řekněme každého druhého studenta. Opět podotýkám, že se jedná o každého druhého z těch, kteří se přihlásí, nikoliv polovinu celé třídy na ZŠ!
O gymnázia a školy, které berou téměř každého jsem se nezajímal a o jejich kvalitě si nedělám iluze.
Osmiletá gymnázia bych viděl jako řešení buď pro vyjímečně nadané studenty, nebo pro studenty (jejich rodiče), kteří se domnívají, že stávající ZŠ je nedostatečně kvalitní (zvláště na druhém stupni).
V neposlední řadě je zde i smutný fakt, že pokud z páté třídy odejdou nejen ti nejlepší, ale i ti lepší žáci na gymnázia, pak úrověň žáků v šesté třídě bude zase nižší. Což vede k tomu, že rodiče žáků, kteří mají šanci se na gymnázia dostat, dělají všechno pro to, aby se tam dostali.
souhlasím s vámi. Ale nechápu proč si myslíte, že když odejdou dobří studenti, tak se kvalita výuky zhorší???
Správně pane Sloupe. Je potřeba opět začít budovat nevzdělanou dělnickou třídu! Jen do boje!
Ze 120 stačí 39? Co tam tedy je za otázky, když stačí, aby jich páťák znal třetinu? To krutě připomíná toto (viz odstaveček s nudou):
http://pravyprostor.cz/zaci-9-tridy-v-dnesni-dobe-ocima-ucitelky-zs/
hodne lidi inklinuje k tomu, ze potreba vyssiho vzdelani je zivotni nutnost a nemit ho trauma. Kdyz je nekdo mene zdatny v teoretickem uceni a a chapani, proc by se musel na silu presvedcovat okoli o tom, ze ma vyssi (teoreticke) vzdelani. Pak to dopada tak, ze pred mnou stoji magistr blbec. Kdyz se nekdo nauci dobremu remeslu, jeho vydelky jsou srovnatelne s temi vysokoskolaka. Je to jen spolecenska pretvarka uznavat papirove tituly jako miru uspesnosti. Uspesny je clovek az v pouzdejsim veku, a muze byt magistrem nebo i remeslnikem, Dobre vzdelani tedy neni o titulu, ale o tom, co clovek umi. Tento lidsky rozmer zacal byt postupem casu zneuznavan a proto je skolstvi a skolaci v takovych sr..kach
Nejde o řemeslo, ale o to, aby lidi byli schopní myslet. A tato schopnost se pomalu vytrácí.
Když porovnáte počet víceletých gymnázií dnes a za 1. republiky, tak vám jasně vyjde, že je jich moc. Za 1. republiky to byl velice prestižní ústav, který úspěšně absolvovalo jen cca 1% občanů. Navíc úroveň znalostí byla úplně jinde. Můj strejda toto vzdělání měl a mluvil perfektně nejen německy, ale také dobře ovládal latinu
Dnes nelze prokázat, že VG dosahují lepších výsledků než běžné základky. To potvrdilo i loňské testování!
Ještě porovnejte počty obyvatel (s ohledem na rozlohu, která je dnes jiná než tehdy), ale také úroveň a rozvoj technologií
Škoda, že si autorka článku neprojela na webu již dříve stránky některých gymnázií .... jinak by zjistila, že stále zůstávají VG, kde ani 50% bodů nestačí na přijetí
V armádě začínají šarže vojáků z povolání od desátníka. Na deset maníků jeden šéf. Častěji ale na stovku. Armáda, složená ze samých generálů je na nic, někdo musí do útoku a do pole.
Reálná potřeba vedoucích kádrů je tak někde kolem 10%, pak ovšem ale skutečně kvalifikovaných. Na veškeré úřednické funkce je maturita, zejména z češtiny, slušná znalost matematiky a ethické vzdělání dostatečné. Na gymnáziu není třeba biflovat třeba kdy přišel Jan Žižka o oko, nebo v kterých letech byl ministrem některý kafál, je třeba získat metodiku, jak se dostat k potřebným informacím a umět si pro svůj obor sám doplnit vzdělání. Zde ovšem bude problém s mnohými pedagogy.
V armádě začínají šarže vojáků z povolání od vojína, protože máme profi armádu
Desátník pod sebou deset maníků obvkyle nemá
Je to něco jako senior vojín, bez automatického přidělení nějakých podřízených.