"Čekal jsem, že to tak dopadne. Kdo za to může? Lidská lhostejnost. Nejdříve hlavního města, které chtělo kolonii zbourat a postavit tam bytovky a poté páté městské části. Na ni bylo území převedeno, protože radnice měla o domy eminentní zájem a slibovala, že je opraví. A nakonec s tím neudělala nic," řekl Zdeněk Lukeš, předseda poradního sboru primátora pro památky a urbanismus.
Takovou kritiku však odmítá místostarosta Prahy 5 Milan Jančík. "Žádnou vinu za současný stav kolonie necítíme. Snažíme se ji řešit, ale vše komplikují památkáři. Zatím nezvítězil zdravý rozum a museli jsme se s nimi neustále kočkovat, jak domy opravit či co se smí zbourat," tvrdí.
Právě kvůli zdevastování kolonie bude z domů sejmuta památková ochrana. "Bohužel dnes jsou domy v dezolátním stavu a komise rady pro památkové zóny má připravenou vyhláškou na zrušení památkové zóny. Pokud bude zrušena, přestaneme mít nad Buďánkami právní moc. Navrhli jsme však prohlášení čtyř konkrétních budov nemovitými památkami," konstatuje Jiří Musálek z magistrátního odboru památkové péče.
S tím počítá i smíchovská radnice. "Chtěli bychom začít bourat co nejdříve, protože všechny objekty mohou být životu nebezpečné. Když stihneme tuto lokalitu opravit dokonce volebního období, budeme rádi," sdělil Jančík.
Nereálný je podle něj i starší návrh, aby domy po rekonstrukci sloužily jako dílny pro umělce a architekty. "Opravy by si dnes vyžádaly přes tři sta milionů korun. Prostředky na tento projekt nejsou," dodal.
V okamžiku, kdy začnou těžké stroje demolovat vybrané domy, radnice ve veřejné soutěži vybere soukromého investora, jenž by do úpravy lokality investoval. Vyjadřovat k novým domů se budou opět i památkáři. "Budeme preferovat obdobný charakter zástavby - tedy obytné domy - na úrovni vhodné pro začátek třetího tisíciletí," upozornil Musálek.
A proč je kolonie pro památkáře tak cenná? "Je to promarněná příležitost, která Prahu 5 bude jednou velmi mrzet. Celá enkláva je pozůstatek toho, čemu říkáme vesnice ve městě. Je to jako na pražském hradě okolí Zlaté uličky, které bylo označována v devatenáctém století za ostudu pražského hradu a dnes je to největší atrakce hlavního města," míní Lukeš.
Squatteři v Buďánkách? Pomáhají i škodí
"Pozor - památková zóna, poškození se trestá," hlásá cedule, která visí na sprejery počmárané zdi jednoho ze zdevastovaných domů kolonie Buďánka.
Jen tento nápis upozorňuje, že rázovité domky mají historickou hodnotu a jsou zákonem chráněné. Na první pohled však paradoxně připomínají zbořeniště.
"Pro nás je to domov, o který se snažíme alespoň trochu starat," říká Marcela, která obývá jednu místnost nevzhledného domu společně s dalšími třemi nelegálními nájemníky.
Špinavý igelit, který provizorně nahrazuje chybějící okenní tabulky, na ni propouští jen matné světlo. U jejich nohou v pološeru na matraci sedí muž z hustým plnovousem. Vedle něj stojí poloprázdná láhev s vodkou.
"Buďánky zbourat nemůžou, je to totiž chráněná architektonická památka," říká muž, který se později představí jako Miroslav. Spolu s ostatními se ujišťuje, že jej buldozery nepřipraví o střechu nad hlavou. "Asi bychom si našli jinou díru," ozývá se od sálajících kamen Marcela.
Odejít by rozhodně nechtěla, i proto každý den zametá a vytírá úzkou chodbu. V rozlámané skříňce má pečlivě složené čisté prádlo, které pere v malém plechovém lavoru. "Ale vyměnit okna či třeba vymalovat je nad naše síly, na to si nevyžebráme," tvrdí a ukazuje na kouřem z kamen očernalé stěny místnosti.
Miroslav právě ledabyle odhání od nedojedeného oběda jejich pitbula a zapaluje si cigaretu. "Museli jsme vynosit haldy odpadků a také opravit střechu, aby sem tolik nezatékalo," dodává Miroslav, který v Buďánkách bydlí už od počátku devadesátých let. "Peníze nám opravdu stačí jen na kousek žvance, kouření a nějakou tu lahvinku. Ale nikdy nefetujeme. To ty kluci nahoře nad námi," upozorňuje.
Zatímco v jejich pokoji je docela pořádek, o patro výš, kde bydlí asi šestice mladíků, to vypadá jako na skládce. Mezi odpadky se kromě nádobí, lahví a injekčních stříkaček povalují spacáky a deky. Přilehlou místnost využívají jako suchý záchod.
Ačkoli domky kolonie zarostlé hustým křovím vypadají odpudivě, na její nelegální obyvatele si okolní lidé nestěžují. "Od vidění znám tak deset tváří. Žádné problémy však s nimi nemám, většinou se chovají slušně," říká například Tomáš Vorlíček, který bydlí hned vedle kolonie.
I on, stejně tak jako squatteři, si myslí, že radnice kolonii ještě nějaký čas zachová v původním stavu. "Radnice o zbourání hovoří již řadu let, ale nikdy s domy nic neudělala. Nebude to tak horké," míní Vorlíček.
 Dělnická kolonie Buďánka v páté městské části, které hrozí zbourání.(26. října 2000) |
