Zimy v Česku se budou podobat těm, které jsou dnes typické pro Středomoří. Místo čepic a teplých kabátů budou Češi v lednu a v únoru potřebovat pláštěnky a deštníky. Třeba i osmileté děti už nebudou znát z domova sníh, stejně jako dnes jejich vrstevníci z Azurového pobřeží.
Lyžovat se bude jen díky umělému sněhu. "Když se teď uvažuje o budování sjezdovek, třeba ve Špindlerově Mlýně nebo Jizerkách, říkám ano, ale pouze s umělým sněhem," upozornil klimatolog Jan Pretl.
Sníh bude mít jen Sněžka
Pokud se oteplí o tři stupně, jak říkají předpovědi, za sněhem budou lidé muset vyjíždět v zimě v Evropě do výšek nad 1500 metrů. V českých horách se sníh pravidelně udrží jen na špičce Sněžky vysoké 1602 metrů.
Například Horní Mísečky, kam míří za sněhem tisíce lyžařů, leží v nadmořské výšce 1270 metrů.
Podle pesimistických scénářů světového vývoje se do konce 21. století oteplí o 1,4 až 5,8 stupně Celsia. Mnohem horší dopad než na lyžování v Čechách bude mít trend na přímořské státy, které jsou ohroženy zvednutím moře.
Vlekaři se už na ztrátu sněhu připravují
Změny klimatu se už v české zimní turistice projevují. Zatímco před lety byly zdejší hory pod sněhem v prosinci a lednu téměř každoročně, nyní se hoteliéři strachují, zda sníh vůbec napadne.
Většina vlekařů proto už investovala do umělého zasněžování. "Kopce bez umělého sněhu dnes v podstatě nemají šanci," řekl jednatel Svazu provozovatelů lanovek a vleků Zdeněk Veselý.
Na katastrofické předpovědi, že by sníh z českých hor zmizel úplně, se však provozovatelé tuzemských lyžařských areálů zatím systematicky nepřipravují. "Vizi meteorologů považuji za přehnanou. Přesto musejí české horské hotely a větší penziony začít měnit nabídku," tvrdí ředitel analytické firmy Mag Consulting Jaromír Beránek.
Už teď na delší pobyty na českých horách v podstatě nejezdí skuteční lyžaři, kteří chtějí trávit sjezdováním celé dny. Ti směřují hlavně do Alp.
České hory využívají hlavně rodiny a lidé, kteří se kromě lyžování chtějí bavit. Nabídka českých středisek tomu však ještě zdaleka neodpovídá. Hotely tak musejí začít budovat sauny a bazény, ale také různá zařízení pro halové sporty a zábavu.
"Obce by měly menším hotelům a chatám pomoci v investicích do společných sportovních zařízení," domnívá se Beránek.
Z hor zmizí i zahraniční turisté
Podle odhadů tráví každou zimu na horách dovolenou asi 900 tisíc Čechů, z nichž 650 tisíc na českých horách a 250 tisíc v cizině. Pokud se klima výrazně změní a z českých hor sníh téměř vymizí, bude každoročně do ciziny mířit většina českých zimních turistů.
Také zájem cizinců o české hory by zřejmě v zimě poklesl. Nyní jich přijíždí lyžovat kolem 300 tisíc, a to hlavně z Německa, Nizozemska a Polska.
Přestože spolu s příklonem lidí k aktivnějšímu způsobu života roste cestování na české hory i v létě, na jaře a podzim, stále je pro většinu podnikatelů v turistice na horách hlavní sezonou zima.
V případě tak výrazného oteplení, jaké očekávají klimatologové, by se však ze zimních měsíců na horách časem stalo turisticky nejslabší období.
Zemědělce čeká výběr nových rostlin
Na změny se musí připravovat také zemědělci. O tři stupně vyšší teplota nebude totiž znamenat jen to, že sníh nebude na horách každou zimu, ale v českých nadmořských výškách a zemských šířkách bude častěji a intenzivněji pršet a objeví se i dlouhodobá sucha.
"Zemědělci budou muset přemýšlet o výběru rostlin, které budou pěstovat. Musí se počítat s velmi silnými srážkami a naopak suchy v období vegetace," uvedl klimatolog Jan Pretl.
Experti nezastírají, že oteplování a tání ledovců by mohlo mít pro člověka i pozitivní důsledky, kupříkladu by mohlo ledové vody arktických moří učinit příznivějšími pro tresky a sledě a mohlo by rozšířit plochu úrodné půdy a lesů dál na sever.
Snesitelnějším by se díky oteplení stal například život v ruské tajze.
