Zemřela hlasatelka Kamila Moučková, symbol vysílání v srpnu 1968

  • 278
Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to na svém webu Česká televize (ČT). Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, režim ji poté odstavil. Do televize se mohla vrátit až po sametové revoluci.

V dobách začátků v Československé televizi v roce 1956 se Moučková stala první televizní „zprávařkou“ v Evropě – do té doby tento post zastávali jen muži. Do televize přišla z rozhlasu, kde hlásila už od roku 1952. Televize ji jako nové médium zajímala a nová technika jí problémy nedělala, i když bylo televizní vysílání teprve v plenkách.

O 12 let později při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy Moučková informovala až do vypnutí vysílačů a ze studia ji vyvedli až pod pohrůžkou samopalu sovětského vojáka v zádech. 

„Ty první roky jsme byli všichni děsně namíchnutí, dožraní, byla jsem opupínkovaná vzteky,“ komentovala to později. „Říkala jsem si, co si to dovolují, ti šmejdi, překročit hranice jiného výsostného státu, to je něco tak strašného.“

Později dostala z televize výpověď a režim ji odstavil. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77 a pomáhala jejímu šíření. Až do roku 1989 pracovala jako kantýnská, prodavačka, podomácku vyráběla igelitové pytlíky. Do televize se vrátila až v 90. letech po sametové revoluci.

Listopad 1989 ji přivedl zpátky ke zpravodajství a na čas také k politice. Jako radní čtyři roky oddávala na pražské Staroměstské radnici a na rozhlasových vlnách působila řadu let jako zprávařka v pražské Svobodné Evropě. Televizní diváci ji mohli vidět i při moderování pořadu pro seniory Barvy života.

V roce 2013 dostala cenu Arnošta Lustiga za udržení a rozvoj hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. V témže roce dostala od prezidenta Miloše Zemana i státní vyznamenání – medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury.

Říkali jí lvice

Svůj životní příběh zpracovala Moučková v knize Říkali jí lvice. Takto ji nazýval mužský kolektiv za jejích počátků v televizi. S druhým dílem vzpomínek s názvem Nejsem žádná lvice jí pomohla spisovatelka Petra Braunová.

Ve vzpomínkových knihách popsala i své dětství v Jihlavě. Narodila se tam 8. dubna 1928, její otec Vilém Nový byl novinář a politik, maminka zažila pobyt v koncentračním táboře. Kamila už na základní škole ochotničila a po studiu na reálném gymnáziu v Jihlavě nastoupila do oblastního divadla. S otcem, zapáleným komunistickým funkcionářem, měla velmi rozporuplný vztah.

„Jsem silná osobnost, která unese spoustu věcí. Taky jsem si toho sobě v životě dost nakládala. Myslím, že mým životním krédem je, být spravedlivá. Když se nad tím víc zamyslím, tak je to jednoduché – nelhat a nekrást.“

Ze dvou manželství, nejdříve s hercem Milošem Willigem a posléze s Josefem Moučkou, měla tři děti. S jejich výchovou jí později pomáhal další životní partner, herec Jiří Zahajský, který u Moučkové bydlel po svém příchodu do vinohradského divadla.

Celý můj život byl ve křivkách

Nakonec s ní zůstal 31 let, než se sblížil s herečkou Janou Brejchovou. „S Jirkou jsme se milovali jako dva blázni, po jeho odchodu jsem málem umřela. I když neumím nenávidět, Jana byla jediná, ke které jsem tuhle emoci cítila,“ vzpomínala Moučková na bolestnou kapitolu.

Její životní energie byla úctyhodná. V pětaosmdesáti vydala dvojalbum s názvem Samota není osamění obsahující básně, texty a fejetony v jejím podání, doplněné skladbami a písněmi skladatele a zpěváka Richarda Pachmana. Fejetony psala Moučková dlouhá léta pro časopis Krásná paní. Vloni v květnu jí udělili čestné občanství Prahy 1.

„Celý můj život byl ve velkých křivkách. Šla jsem buď hodně nahoru, nebo dolů a tvrdě přistála. Ale jsem vděčná, že to tak bylo, nejhorší ze všeho je nuda,“ prohlásila jednou Moučková, pro kterou byla nejdůležitější hodnotou vnitřní svoboda.

Otce si zavázala KGB, řekla legendární hlasatelka Moučková v Rozstřelu:

8. dubna 2018

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video