"Využívají možnosti, které jim dává současný globalizovaný svět," komentoval průzkum Jan Herzmann, ředitel agentury Factum Invenio. "Mají rozšířené obzory, dostávají se ke spoustě informací," doplnila ředitelka Sociologického ústavu Marie Čermáková.
Znamená to, že nová generace už nepovažuje téměř za povinnost žít tam, kde se narodili. Na rozdíl od svých rodičů, kteří prožili větší část mládí za železnou oponou a cestovat nemohli.
Socioložka Čermáková se dokonce podivuje, že mladých lidí toužících vyrazit do světa není ještě více. "Zdá se, že české děti jsou příliš konzervativní. Přes 70 procent se pořád ještě váže k České republice," uvedla.
Oba odborníci jsou přesvědčeni, že děti si záměr opustit republiku za pár let rozmyslí. "Skutečně vážný životní plán přijde až později," domnívá se Herzmann.
Budoucnosti se děti nebojí. Šest z deseti očekává, že budou mít lepší život než jejich rodiče. Když se tazatelé ptali, co by děti chtěly zlepšit, nejčastěji zaznívalo, že si přejí zemi bez kriminality.
Na druhém místě zmiňovaly čisté životní prostředí. Právě to bylo nejčastějším důvodem, proč si 27 procent dětí myslí, že Česko bude horším místem pro život. Dětí s tímto názorem v uplynulých sedmi letech výrazně přibylo. Ve stejném průzkumu v roce 2001 vyslovilo toto očekávání jen 15 procent dotázaných.
