Údajný ruský hacker Jevgenij Nikulin | foto: Policie ČR, iDNES.cz

Nikulin na azyl nárok nemá. Jeho žádost byla účelová, uvedl soud

  • 77
Pražský městský soud v pátek zamítl žalobu údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina na ministerstvo vnitra za to, že mu v Česku nepřiřklo azyl. O jeho vydání usilují Spojené státy i Rusko. Soud se shodl s rozhodnutím vnitra, že žádost o azyl byla bezdůvodná a jejím cílem bylo zabránit možnému vydání do USA.

Nikulin zažaloval české ministerstvo vnitra za rozhodnutí, jímž mu úřad odepřel „humanitární azyl“. Ten prý Rus potřeboval proto, že „se obává, že projednávání jeho případu v USA nebude spravedlivé“.

Městský soud žalobu projednával v pankrácké vazební věznici, kde Nikulin čeká už od října 2016, co s ním bude. Podle jeho advokáta Martina Sadílka nese hrozící vysoký trest v USA znaky nehumánnosti. Argumentoval rovněž současnými rusko-americkými vztahy, kdy se hledají důkazy a viníci údajného vměšování do voleb.

Sadílek navrhl během pátečního projednávání doplnit důkazy o extradiční spis. Proti tomu se však postavila soudkyně Dana Černá i zástupce ministerstva vnitra. „Extradiční řízení a řízení o udělení azylu jsou samostatná a na sobě nezávislá,“ vysvětlila soudkyně.

Žádost o azyl Nikulin podal 6. prosince, tedy až po 14 měsících v Česku a po dvou soudních rozhodnutích, které posvětily možnost jeho vydání do Spojených států. V žádosti také uvedl, že se obává o spravedlnost procesu v USA a že v Rusku neměl problémy. Jen s výjimkou jeho zatčení v roce 2009, což se prý ale vysvětlilo a řízení bylo zastaveno. Avšak právě kvůli tomuto případu se jej Ruská federace snaží z Česka získat.

Snaha vyhnout se vydání

České ministerstvo Nikulinovi azyl odepřelo z důvodu, že nedoložil, co mu v zemi původu hrozí. Žádost rovněž vyhodnotilo jako pokus zabránit extradici do USA, jelikož ji podal až po 14 měsících v Česku.

S tím se ztotožnila i soudkyně Černá. „Žaloba nebyla podána důvodně,“  řekla. „Neuvádí žádné skutečnosti, že mu v zemi původu hrozí nebezpečí. Bezprostřední a jedinou pohnutkou k podání žádosti (o azyl) byla snaha nebýt vydán. Jiný cíl jednání žalobce dle názoru soudu vysledovat nelze,“ konstatovala Černá.

Nikulinův advokát tvrdil, že o azyl jeho klient nežádal dřív, jelikož spoléhal na české soudy. „To, že mu hrozí vydání, nepochybně věděl už od okamžiku, kdy byl zadržen,“ podotkla soudkyně k argumentu advokáta.

Sám Nikulin k věci téměř nic neřekl. Pouze potvrdil, že tehdy z Ruska do Česka přijel jako turista. Proti pátečnímu verdiktu ještě může podat kasační stížnost.

Zajímavou pasáží jednání bylo shrnutí soudkyně, co Nikulin v žádosti o azyl uvedl. Mimo jiné se v dokumentu z počátku loňského prosince zmínil, že nemá zdravotní problémy, trápí ho pouze ledvinové kameny. To odporuje zprávám v ruských médií z letošního ledna, jež referovala o velmi špatném zdravotním stavu Rusa (Izvestija napsala, že Nikulin v českém vězení umírá). Už tehdy to vyloučila vězeňská služba i resort spravedlnosti.

Loni české soudy potvrdily přípustnost jeho vydání do Spojených států i do Ruska. Obě velmoci se o Rusa zajímají kvůli kyberzločinům. Zatímco Američané mu dávají za vinu několik skutků včetně krádeže uživatelských hesel do sociální sítě LinkedIn, Rusové si krátce po jeho zadržení v Praze vzpomněli na krádež pár tisíc rublů z webové peněženky. Kam Česko Nikulina pošle, nakonec rozhodne ministr spravedlnosti.

Nicméně v úterý Ústavní soud rozhodl, že s extradicí je nutno počkat, než ÚS vyřeší Nikulinovu stížnost na postup nižších soudů. Do ožehavého případu zasahuje i prezident Miloš Zeman. Jak řekl ministr spravedlnosti Pelikán, Zeman lobbuje za jeho vydání do Ruska. Na loňské návštěvě Soči se o tom česká hlava státu bavila s Vladimirem Putinem. Lidové noviny dokonce napsaly, že Zeman chtěl údajnému hackerovi udělit milost.

Policie Nikulina zatkla už v říjnu 2016 v pražské restauraci:

20. října 2016


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video